„Liberální demokracie“ je podvod. Používají to elity na odpůrce, aby je demokracie zbavily, varuje Klausův institut. Došlo i na barevné revoluce

24.06.2018 8:58

Institut Václava Klause se jal bránit demokracii před liberální demokracií. Pojem liberální demokracie prý slouží dnešním západním elitám jako klacek na své odpůrce. Tímto klackem však demokracii jako takovou vlastně ničí. Alespoň podle Institutu Václava Klause.

„Liberální demokracie“ je podvod. Používají to elity na odpůrce, aby je demokracie zbavily, varuje Klausův institut. Došlo i na barevné revoluce
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Václav Klaus v Ostravě

Internetem se začal šířit Manifest na obranu demokracie před liberální demokracií vzešlý z Institutu druhého českého prezidenta Václava Klause. V manifestu se praví, že dnešní elity používají klacek liberální demokracie na své odpůrce, čímž vlastně demokracii ničí.

„Aby nedošlo k mýlce. Liberální demokracie je něco úplně jiného než liberální společnost. Pokrokářské elity usilující o přetrvání svého dnešního mocenského monopolu pochopily, že hlavní překážkou v jejich snaze neomezeně vládnout je volič a svobodná politická soutěž. Straší občany, že hrozí diktatura, a že největší hrozbou pro dnešní svobodu jsou autoritativní a populističtí politici současnosti. Proto se snaží z politické soutěže i z veřejné společenské debaty vyloučit vše, co se do jejich „liberální demokracie“ nevejde," stojí v Manifestu IVK.

Tzv. liberální demokracie podle IVK v podstatě ničí soutěž tradičních ideově jasně zakotvených politických stran. Právě díky oslabení soutěže klasických politických stran se prý drží u moci současné západní elity, které nálapekují každého, kdo s nimi nesouhlasí, jako populistu.

„Občanská veřejnost je udržována v pocitu, že k žádné změně nedošlo, že na Západě, a tedy i u nás, je existující politický systém tou ‚starou dobrou‘ demokracií, jak ji člověk intuitivně chápe a o které se psávalo v učených knihách minulosti. Tvrdí se nám, že bylo třeba, aby byla původní parlamentní demokracie v důsledku nezastavitelného pokroku nutně – oni říkají pouze – „obohacena“ o doktrínu lidských práv a o ochranu přírody a menšin. Nedodává se, že to předpokládá nemalá omezení původních, s demokracií spojených občanských svobod, jakými jsou svoboda slova, nedotknutelnost soukromí a vlastnických práv. Toto „obohacení“ nemůže být provedeno bez paralelního zavádění tvrdých regulací i takových stránek života lidí, které v demokratické společnosti nikdy a nikým v minulosti regulovány nebyly. To vše se děje v zájmu jakéhosi nejasně definovaného, spíše jen tušeného či automaticky předpokládaného Dobra, jehož majiteli (a jedinými legitimními vykladači) mají být samy dnešní politické a intelektuální elity," pokračují autoři Manifestu.   

Západní elity považují model liberální demokracie za jediný správný a cítí se být povolány k tomu šířit ho po celém světě. Třeba i s pomocí různých barevných revolucí, tvrdí IVK. Odmítají však přiznat, že liberální demokracie se od demokracie bez přívlastků notně odklání. Demokracie bez přívlastků totiž západní elity brzdí v šíření pověstného „dobra". Demokracie je prý totiž vládou většiny, zatímco liberální demokracie je podle IVK vládou menšiny, která chce určovat směr. Kdo o tom pochybuje, může si vzpomenout, že komunisté svůj autoritářský režim označovali za lidovou demokracii. S liberální demokracií je to prý totéž v bledě modrém.

„Voliči naštěstí začínají postupně zjišťovat, že se to s demokracií a liberální demokracií má obdobně jako s demokracií a „lidovou demokracií“. Začínají si uvědomovat, že je pojem liberální demokracie eufemisticky znějící zástěrkou pro velmi netolerantní nadvládu levicových progresivistů nad celou společností a pro snahu o vyřazení možnosti, jak tento systém demokratickými prostředky změnit. Že je to úsilí o udržení mocenského statu quo za jakoukoli cenu," stojí dále v manifestu.

„Progresivistická ideologie současnosti má za cíl politický lid-démos rozbít a zabránit prosazení vůle většiny, která by byla v rozporu se zájmy dnešní, za avantgardu se považující mocenské garnitury. Té se podařilo zneužít demokracie k vytvoření své autoritativní vlády. Protože démos může existovat pouze v rámci národních států, stávají se tyto národní státy hlavním předmětem pokrokářského ataku. To platí především pro Evropu a Evropskou unii, která je vůči svým základním článkům – vůči členským národním státům a vůči národním společenstvím jejich obyvatel – vysloveně nepřátelská. A je nepřátelská stále více," pokračují autoři.

To, o co jde liberální demokracii, je podle autorů dobře vidět i na Evropském parlamentu. Parlament je jedním ze základních kamenů demokracie, jenže Evropský parlament je v podstatě jen parodií na skutečný parlament, protože tento parlament nemá zákonodárnou iniciativu, nestojí tu proti sobě koalice a opozice s alternativními návrhy na směřování společenství.

Právě proto se prý politické elity snaží rozbít národní stát. Nehodí se jim do krámu. Z obyvatel národních států se snaží vytvořit Evropany jednoho jako druhého - bez jejich kořenů a tradic. Lidé jsou prý dnes v tomto směru převychováváni. S pomocí migrace a multikulturalismu je měněna struktura tradiční společnosti.

„Ve jménu lidskoprávního moralizování je budována společnost k nesvéprávnosti – a proto k nezodpovědnosti – vedených jedinců. Ti jsou pak nutně závislí na státu, který má zajistit jejich domnělá, stále se rozšiřující uměle vykonstruovaná práva. Z občanů se stávají klienti státu, lidé vykořenění, ovládaní a regulovaní, permanentně vychovávaní (to znamená indoktrinovaní) avantgardou aktivistů a s nimi spojených médií," pálí nekompromisně IVK do dnešních elit.

V závěru obsáhlého manifestu si autoři kladou otázku, jak z tohoto marasmu, který kolem sebe vidí, vyjít ven. Tak jako tak to prý bude běh na dlouho trať. Jednou z možností je jít cestou referend, ale i tato cesta není tou nejlepší.

 „Musíme bránit všem dalším pokusům o posilování bruselského centra a o pokračování přenosu kompetencí z národních států. Prvním velkým střetem bude souboj o revoluci v azylové legislativě (Dublin IV), o odebrání kompetencí členských států v této oblasti. Musíme zrušit automatickou nadřazenost unijní legislativy nad národní. Jedině tak lid znovu získá kontrolu nad svou vládou. Na vnitrostátní úrovni je nezbytné podrobit všechny oblasti veřejného života demokratické kontrole občanů, tj. netolerovat „nezávislé“ orgány a instituce nadané veřejnou mocí bez odpovědnosti. Rozhodování musíme vrátit orgánům s demokratickým mandátem. Musí nastat zprůchodnění politického systému tak, aby usnadňoval vytváření funkčních vlád. Nefunkční vlády jsou nikoli náhodou jedním z cílů liberální demokracie. Na první místo v pořadí principů, jimiž se řídí společnost, musíme znovu předřadit svobodu před falešnou rovností," zdůrazňují autoři textu na závěr.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pražská demonstrace, jakou svět neviděl. Přitomní byli dva lidé

11:59 Pražská demonstrace, jakou svět neviděl. Přitomní byli dva lidé

Nově vzniklý spolek ZHOTOVEN, o kterém jsme Vás již informovali, a který je zřejmě napojen na franco…