Start své tour kolem nejvýznamnější polské řeky si naplánovali na úplném východě České republiky v Jablunkově. „Vyrazili jsme přes nejvýchodnější místo České republiky, vesnici Bukovec, odtud jsme projeli do Polska,“ konstatoval Miki (jehož celé jméno redakce samozřejmě zná). Wisla pramení v polských Beskydech, nedaleko hranic s Českou republikou. „První den jsme ujeli jen 28 kilometrů z Jablunkova do města Wisla, kde jsme si dopředu přes booking zajistili ubytování. Druhý den jsme si udělali jednadvacetikilometrový pěší kruh po Beskydech. Navštívili jsme oba prameny Wisly – Bílou (Bialou) a Černou (Czarnou) Wiselku. Poté jsme podél toku jeli 91 kilometrů do Osvětimi,“ popisuje sportovně založený cestovatel již se blížící seniorskému věku.
Kde úřadoval doktor Mengele
V Osvětimi měli zakoupený na dopoledne lístek na prohlídku bývalého neblaze proslulého koncentračního tábora. „Prohlídka se skládá ze dvou částí, Němci tam měli dva lágry. Auschwitz jedna – ten byl v centru Osvětimi, druhý Auschwitz Birkenau (Březinka). K němu nás převezli autobusem. Prohlídka trvala tři a půl hodiny,“ upozornil. Tábor se ovšem dá prohlédnout i bez průvodce a zdarma, s průvodcem se ovšem člověk samozřejmě více dozví. Miki s Vlaďkou si z časových důvodů vybrali průvodce v polštině, ale je možné si v průběhu dne počkat i na průvodce v češtině či slovenštině či dalších jazycích. „Lístek stál pro dva v přepočtu kolem devíti set korun. Expozičně je to samozřejmě chudší. Prošli jsme některé baráky, kde vězni bydleli. Je tam třeba vitrína, kde jsou desetitisíce brýlí odebrané lidem z transportů. Nebo zabavené kufry. Jsou tam i boty, nebo vlasy, které jim stříhali,“ vyprávěl. Průvodce jim též ukazoval, kde úřadoval doktor Mengele či další podobně zvrhlí lékaři. Viděli i vyšetřovny gestapa či takzvanou zeď smrti, kde lidi stříleli. Nebo i vagon, kterým přijížděly transporty. „Plynové komory povětšinou stačili Němci zničit. Takovým jedním barákem jsme prošli, ale moc se toho nezachovalo,“ konstatoval. „Byl to sice pochmurný začátek, ale tuto zastávku jsme nemohli vynechat. Je dobré, aby to tam člověk viděl,“ domnívá se Miki.
Osvětim.
Další etapa podél Wisly je zavedla do historického centra Polska, bývalého královského města Krakova. „Bydleli jsme asi kilometr od Wawelu, královského hradu, turisticky nejatraktivnějšího místa v tomto městě. Samozřejmě že jsme si ho prohlédli, stejně jako centrum tohoto starobylého města,“ sdělil. Následně dojeli do Veličky (Wieliczky), kde jsou proslulé solné doly. „Tady jsme také absolvovali prohlídku. Do dolu se jde pěšky, přirovnal bych to k dvaceti devíti patrům paneláku, ale směrem dolů. Dostanete se do centrální chodby, kterou chodili do dolů. Po hodince a půl jsme došli k infocentru. Pak jsme ještě chvíli pokračovali dál, až jsme došli na závěr prohlídky v podzemí k samoobslužné restauraci, kde jsme si dali oběd. K ní jsme vyjeli v havířské kleci. Z restaurace na povrch už se jelo normálním výtahem,“ řekl Miki.
Wisla, jezero na soutoku Bílé a Černé Viselky.
Nejbarevnější polská vesnice, krásná Toruň i Malbork
Kousek od řeky Wisly zavítali i do zajímavé vesničky Zalipie, což je nejbarevnější polská vesnice, zdejší domy jsou jako vystřižené z dětských omalovánek. „Pestré a květinové motivy jsou téměř všude. Na zdech domů i plotech, dokonce i na psích boudách,“ vzpomínal cestovatel. Poté dojeli do městečka Deblin. „Tam je krásné vojenské letecké muzeum,“ upozornil. Následně dojeli do hlavního polského města Varšavy, která si během druhé světové války užila své. V něm si také naši cestovatelé prohlédli zajímavá místa v centru. „Pak jsme se vydali do pro mě nejhezčího polského města Toruně. Má krásné opravené UNESCO centrum. Byla tu navzdory covidu poměrně dost velká koncentrace lidí, největší, kterou jsme na cestě zažili. Pokud bych ale v Polsku měl doporučit jedno místo, tak je to právě Toruň,“ uvedl.
Toruň – Staré Město, památka UNESCO.
Vnímáte sudetské Němce jako své krajany?Anketa
Další jejich zastávkou bylo město Bydhošť. „Celá aglomerace má 340 tisíc obyvatel. A i když ji Wisla lízne, tak od ní je do centra 17 kilometrů. Než jsme přijeli do centra, byla docela nezáživná, ale v samotném středu města se mi líbilo. Poté jsme dojeli do Chelmna s krásnou katedrálou i klášterem. Stojí za návštěvu,“ doporučil. To už jsou cestovatelé na dolním toku Wisly, kde už dosahuje úctyhodné šíře. Od řeky odbočili cca 25 kilometrů na další, velice významné turistické místo v Polsku, kterým je Malbork. Zde se nachází vyhlášený křižácký hrad, který je největší gotickou stavbou na světě a také největší světovou stavbou postavenou z cihel.
Malbork, křižácký hrad.
A už jsme v Gdaňsku, kde byl cestovatel Miki potřetí. Nyní se zaměřil na místa spjatá s řekou Wislou. „Nechali jsme si u jednoho Poláka kola a šli jsme kolem řeky pěšky, asi tři kilometry i v písku, až na úplné rozhraní s mořem. Je zde majáček, vyhlídková plošina, směrem k Baltu pláže. Tam jsme se i vykoupali v moři,“ prozradil. Další den věnovali prohlídce Gdaňska. „Prošli jsme si katedrálu, vyšli nahoru na věž, i všechny památky. Poslední den jsme dojeli do Gdyně. Těsně před ní se zastavili v přímořském letovisku a zároveň vyhledávaných lázních Sopotech, kde je například největší dřevěné molo v Evropě nebo unikátní Křivý dům. „V Gdyni jsme šli do přístavu. V něm je možné zajít do mořského akvária, či vojenské lodi, která je také formou muzea. Ve městě je i spousta kavárniček. Odtud jsme odjeli vlakem zpátky do České republiky,“ sdělil. Z celé výpravy, která trvala od 26. června do 11. července, spali čtyřikrát volně v přírodě, jednou v kempu v Malborku – s sebou měli karimatky i stan – v hotelu či penzionu ve Wisle, Osvětimi, Krakově, Varšavě, Wloclavku, dvakrát v Gdaňsku a jednou v Gdyni.
Psali jsme:
Piva mají kvalitou daleko do našich, ale cenově je převyšují. Ubytování i jídlo levnější
Pivo si dávali na cestě místní – Lecha či Tyskie. Většinou až večer, přes den spíše radlera. „Kvalitou mají daleko k našim pivům, ale cenově nás vysoko převyšují,“ zhodnotil lapidárně situaci, kterou Čech zažije nejen v Polsku, ale prakticky všude. „Běžná cena piva v menším městečku byla osm zlotých, v turistických centrech 12 zlotých, což je někde přes 70 korun. Někde i za 14 zlotých,“ upřesnil s tím, že kurz v době jejich odjezdu byl za 1 zlotý 5,78 korun. Jídlo je podle něj zase levnější než u nás. „Za dvacet zlotých se dá v restauraci krásně najíst,“ uvedl. Co se týče ubytování, například ve Varšavě ho měli za polovinu než v Praze. „V Krakově jsme v hostelu spali dva ani ne za šest stovek,“ uvedl. Jedno negativum však v Polsku v tomto směru našel. „V polských vesnicích i městysech jsem postrádal hospody. Nejsou tam. Chlapi seděli před obchodem a cucali lahvové pivo. Což je pro nás takové degradující. Ale postrádal jsem v těchto místech třeba i cukrárnu. Tohle zázemí tam scházelo,“ povšiml si.
Zda se v Polsku kvůli covidu nějak zdražovalo, nemůže z vlastní zkušenosti posoudit. „V diskusích jsem si všiml, že si Poláci stěžovali, že na Baltu v době pocovidové podražilo. Já tento zážitek nemám, ale samozřejmě jsem nenavštěvoval nějaké honosné restaurace. Byli jsme dva a v přepočtu za tři stovky bylo jídlo i pití,“ konstatoval. Pídil se po místních specialitách. „Jeden Polák cyklista mi poradil – jestli chcete polská jídla za normální ceny, musíte si ve městě hledat podniky s názvem mléčný bar. U nás by to znamenalo, že tam mají koktejly. V Polsku v nich byla polská vařená jídla. Kdyby mi to neřekl, tak by mě do takovéhoto podniku nenapadlo zajít. Dávali jsme si tam klasická slovanská jídla jako pirohy či něco, co připomínalo plněnou papriku,“ zavzpomínal s tím, že za šest pirohů, což byla jedna porce, dal přepočteno na naši měnu 60 korun.
Na cestu byl Miki vybaven covid pasem. Kdyby ho neměl, nic by se však nestalo. „Ať jsem překračoval hranice, nebo při ubytování, nikdo nikdy ho po mně nechtěl. Naopak jsem se při objednávání ubytování ptal, jak to tam vypadá, jestli má smysl tam jezdit. Dostával jsem informace, že se všechno otvírá, ať jsem v klidu,“ upozornil na závěr. Na cestě zpět jako očkovaný nepotřeboval ani nic vyplňovat. To už ale neplatí v Česku od 19. července, odkdy musí příjezdový formulář vyplňovat všichni, kdo se vrací ze zahraničí, a to včetně zelených zemí s nízkým výskytem nákazy, což je i případ Polska. Neočkovaní se musí kromě formuláře prokázat negativním testem.
Gdaňsk.
Pozn. v článku použity fotografie cestovatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
