Poslanec hnutí SPD Foldyna přednesl úvodem zdravici, kterou konferenci poslal prezident Miloš Zeman: „Ve svém politickém životě jsem učinil mnoho rozhodnutí. Odvál je čas, nebo je překryly nové události a některé nesou své plody dodnes. Jen jedna událost se mi hluboce zaryla do srdce. Byl to pro mě okamžik opravdového pokání.
Ještě jako prezident republiky jsem se před svým srbský kolegou a přítelem Aleksandrem Vučičem ve staroslavných prostorách Pražského hradu omluvil za bombardování Srbska v roce 1999. Trápila mě vzpomínka na to, že jsem krátce po převzetí funkce premiéra byl postaven před tak strašlivou situaci. Byli jsme přitom ve vládě obelháni, protože nám tehdy tvrdili, že útoky budou vedeny jen na vojenské cíle.
Jak to bylo a jak to dopadlo, víme. Kosovo bylo násilně odtrženo od mateřského Srbska. Porušena přitom byla Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, která garantovala územní celistvost a integritu Srbska.
Nikdy jsem samostatné Kosovo neuznal a nikdy tak neučiním. Vždy jsem trval na tom, že Kosovo je Srbsko. Nezapomínám na to, že naši srbští přátele se osvědčili v ohni strašlivých let 1938 a 1968, jiní mlčeli, zrazovali nebo se na neštěstí českého národa přiživovali,“ uvedl Miloše Zeman ve svém prohlášení.
Kosovo označil za nebezpečný precedent, kdy si silné státy, velmoci vynucují svou vůli na menších národech a bezohledně překreslují hranice.
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Dvojí metr neplatí, ač se o to někteří snaží. Okupace a násilné odtržení území si zaslouží odsouzení jak v případě Kosova, tak v případě Ukrajiny. Jsem politicky penzista, tedy mohu jen apelovat na naše politiky, aby některý z nich toto téma s veškerou vážností pozvedl a pokračoval ve snaze ukončit ostudné uznání státu, který je proslulý mafiánskými strukturami a hrubým potlačováním práv srbské menšiny.
Svět neučiníme lepší tím, když před problémy budeme zavírat oči a tvářit se, že neexistují, že zmizely. Případy Kosova a Ukrajiny nás učí, jak tvrdé a nesmlouvavé umí být velmoci, když jde o jejich zájmy,“ uvedl Miloše Zeman ve své zdravici s tím, že důležité je nevzdávat se, vytrvat a usilovat o nápravu křivdy, kterou jsme v bolestech učinili.
„Této zdravice si nesmírně vážím. Není to jen tak nějaká zdravice, je to zdravice od někdejšího prezidenta České republiky Miloše Zemana. Všichni víme, že sice odešel z Pražského hradu, ale zůstal prezidentem,“ uvedl poslanec hnutí SPD Jaroslav Foldyna, který je předsedou spolku Přátelé Srbů na Kosovu.
Zemanovu zdravici jako skvělou ocenil také poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který následně vystoupil mezi řečníky. Svou řeč soustředil především na Kosovo.
„Máme 25. výročí, je to důležitý moment si připomenout, co se tehdy stalo. 24. března 1999 zahájilo NATO válku proti tehdejší federativní republice Jugoslávii, válku v Kosovu. Tato válka byla jasným porušením mezinárodního práva a byla zlomovým okamžikem novodobých dějin. Kosovská válka zahájila čtvrtstoletí trvající periodu monopolárního světa pod nadvládou USA jako jediného hegemona světové politiky. Těch 25 let skončilo podepsáním čínsko-ruské dohody o spolupráci před rokem,“ uvedl Bystroň.
Kosovská válka podle jeho slov vydala fatální signál do budoucnosti hned z několika důvodu: Bystroň zmínil, že vůbec poprvé v historii Severoatlantické aliance došlo k vojenské operaci porušující mezinárodní právo, nebyla to obranná válka, ale útočná, agrese. Poprvé od konce druhé světové války se Německý Bundeswehr účastnil válečné akce bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Došlo k válečným zločinům, byly bombardovány civilní cíle, spojenecké vlády byly obelhány. Zemřelo 2500 lidí. Došlo také ke kontaminaci životního prostředí, která ohrožuje životy dodnes. Touto válkou byla zničena územní celistvost federativní republiky Jugoslávie.
Zmínil i geopolitický dosah celé operace. „Kosovská válka dramaticky zhoršila geopolitickou situaci v Evropě a bezpečnost v Evropě. Napětí mezi Západem (USA, EU) a Ruskem v důsledku této války stoupl. Rusko si vzalo Kosovo jako vzor pro agresi na Ukrajině. Mámě tu precedent, který řešíme i dnes aktuálně,“ pokračoval Bystroň.
„Putin a ruská vláda pro napadení Ukrajiny argumentují úplně stejně jako v případě Kosova. Když mohli Američané rozbít Jugoslávii a Kosovo se mohlo prohlásit za samostatné, tak samozřejmě mají republiky na východě Ukrajiny také právo se oddělit. Bude třeba tu vést právní a politologickou diskusi o tom, jak s tímto bezprávím nakládat,“ doplnil.
„Kosovo dodnes není schopno samo existovat. Formálně se prohlašuje za stát, ale de facto je protektorát Evropské unie a NATO, který není samostatně schopen přežít. To je fakticky pohled na věc. Právní pohled je, že Kosovo sice bylo uznáno celou řadou státu, ale je třeba vzít v potaz, že Kosovo také nebylo uznáno celou řadou států. Mezi nimi jsou světové mocnost jako Čína, Rusko nebo státy Evropské unie jako Španělsko a Slovensko. A to je základ pro další problémy,“ zdůraznil.
„V případě Kosova je porušení mezinárodního práva absolutně evidentní a po těch 25 letech máme dost důkazů na to, abychom mohli vyhodnotit, že to byla opravdu chyba. Myslím si, že nazrála doba na to, abychom to chybu zrevidovali. Éra monopolárního světa. Éra nadvlády Spojených státu amerických nad celým světem skončila. Vliv BRICSu je stále větší a z toho bychom měli vyvodit závěry pro naši dennodenní politiku,“ uzavřel Petr Bystroň.
U mikrofonu jej vystřídal poslanec Jaroslav Foldyna. I on poukázal na analogii ukrajinské a kosovské války. „Podívejte se na ty podobnosti.
V Kosovu nebyla válka, říkali, byla to operace. Nebyla to válka, je to operace, říká dnes Putin. Dvojí metr nás dnes postavil do situace, že žijeme v Evropě, kde probíhá válka. Porušování mezinárodního práva je důsledkem všech výrazných krizí, které ve světě probíhají,“ zdůraznil Foldyna.
Označil za nesmírně důležité si připomínat tyto události a diskutovat o nich. „Když každý rok od roku 2008 stojíme na tom Václaváku a říkáme - bylo porušeno mezinárodní právo, protože někomu byla ukradena hranice nebo území, že byla porušena Helsinská smlouva - to je nesmírně důležité,“ zdůraznil poslanec hnutí SPD.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
