Diskuze o tom, zda v koronavirové krizi Evropská unie selhala či nikoliv ustoupily jinému tématu. Zda je plán, který sestavila Evropská komise a který počítá opravdu s masivním a hlavně sdíleným zadlužením, správnou cestou, jak pomoci evropskému hospodářství. Andrej Babiš se zařadil ke kritikům tohoto plánu, za což byl proevropskými kruhy kritizován, že je nesolidární a že Česko působí vypočítavě.
Na některé argumenty Andrej Babiš odpověděl v komentáři na serveru iDnes. „Komise svůj plán pojmenovala Nová generace EU. Víceletý finanční rámec na roky 2021–27 v podobné výši jako předcházející návrh (1 100 miliard eur) má být posílen o nový čtyřletý nástroj na obnovu ekonomiky s objemem téměř tří čtvrtin běžného sedmiletého rozpočtu. Bavíme se o 750 miliardách eur navíc na obnovu ekonomiky EU,“ uvedl premiér základní fakta, spolu s důležitými otázkami: „Kde se vezme přes 1,5 tisíce eur na každého obyvatele EU navíc? Kdo to vlastně nakonec zaplatí a co za tuto obrovskou sumu chceme koupit?“
Babiš dále uvedl známý fakt, že peníze EU pochází od členských států, které rozhodně nejsou v kondici, aby zvyšovaly členské příspěvky, takže peníze budou půjčené. Ale členské státy je budou splácet. „Bude se splácet až mezi lety 2028 a 2058. Komise navrhuje, že zadlužíme budoucí generace, abychom zajistili, že EU bude i dál konkurenceschopná a prosperující,“ informuje předseda vlády.
Psali jsme:
Dodává i důvod, proč je zadlužení údajně potřebné. „Některé státy EU prostě nehospodařily v posledních dvaceti letech moc dobře a jejich veřejné finance a ekonomiky na tom byly dost mizerně už před virem. Shodou okolností zrovna některé z nich zasáhla krize nejsilněji. Takže teď, když potřebují nalít peníze do svých ekonomik, aby zmírnily následky recese stejně jako všichni ostatní, a posílit svoje zdravotní systémy, které evidentně nefungovaly úplně nejlépe, musely by svůj veřejný dluh zvětšit na úroveň vysoko nad 100 % HDP.“
„Špatnými“ hospodáři jsou Řecko, Itálie, Portugalsko, dále Španělsko a Francie, které mají veřejný dluh buď nad nebo v okolí 100 % HDP. Přičemž Maastrichtská kritéria pro vstup do EU říkají, že stát nesmí mít veřejný dluh nad 60 %. Babiš uvádí, že vysoké zadlužení už ohrožuje stabilitu měnové unie a vnitřní trh, tudíž je i Německo ochotno nechat svůj dluh vyšplhat k 80 %.
Tomio Okamura volá po referendu o vystoupení z EU. Jak byste v tomto referendu hlasovali?Anketa
„My jsme posledních šest let veřejné finance krotili a dluhy jsme nedělali. Mohli jsme také investovat a rozhazovat, ale neudělali jsme to. Protože jsme byli odpovědní. A Komise po nás teď chce, abychom se zaručili za půjčky zemím, které byly neodpovědné. To se dost špatně vysvětluje. Přepočteno na obyvatele dle našeho podílu na novém nástroji by na každého z nás připadalo 30 tisíc korun. Chci si být jistý, že když rozpočtově neodpovědné státy podržíme, nebudou tuhle chybu opakovat,“ prohlašuje premiér a uvádí své výhrady.
Jednak že částka je podle něho moc velká. „Skutečně se bojím, že tak rychlé utracení tak obrovské částky nebude účelné a nepovede k tomu, aby se stav veřejných financí ve státech na jihu Evropy zlepšil,“ míní premiér a dodává, že má zcela zásadní pochybnosti o tom, jestli by ekonomika EU vůbec byla schopná všechny peníze tak rychle a efektivně vstřebat. Připomíná, že to není jediný nástroj, který je možné k obnově použít.
Dalším problémem je způsob rozdělování peněz, který záleží na počtu obyvatel, HDP na hlavu a nezaměstananosti. Babiš namítá, že při vypočítávání se nehledí na to, kolik zisků z Česka odplyne do zahraničí. „Kritéria, podle kterých komise 750 miliard eur rozděluje, jsou pro nás méně výhodná než ta, která se pro rozdělení EU fondů používají obvykle,“ říká.
Fotogalerie: - V rouškách proti Babišovi a Zemanovi
„Pro srovnání, kdyby se použila stejná jako v kohezní politice, připadlo by na každého českého občana pomyslných 110 tisíc korun. Z grantů by dle návrhu Komise vyčerpaly půlku jen tři země: Španělsko, Itálie a Francie. Nově hraje daleko větší váhu nezaměstnanost a konkrétně nezaměstnanost mladých. To podle mě není fér, protože jednak na řešení nezaměstnanosti už byl schválen speciální nástroj (SURE ve výši 100 miliard eur) a jednak jejich problém s nezaměstnaností existoval dávno před koronavirem,“ uvádí. Dodává, že v návrhu není zohledněno, jak následná krize dopadne na malé exportní ekonomiky, ani to, jak efektivně se Česko s virem vypořádalo. A navíc, data, podle kterých se rozhoduje, pocházejí dle Babiše z doby před krizí. Premiér si dále stěžuje, že de facto chudší státy budou dotovat bohatší, což pro ně bude velice drahé.
I doba, na kterou si Unie hodlá půjčit, mu přijde příliš dlouhá a neúměrná, potenciálně v rozporu se Smlouvou o fungování EU. Uvádí další „velký problém“: „Nedává to smysl. Chceme-li podpořit státy, které mají problém s vysokým dluhem, asi jim moc nepomůžeme, když jim dáme půjčku a ještě jim ho zvýšíme. Rozpočet EU je dělaný na grantové financování společných politik, takže bychom se toho měli držet.“ Babiš praví, že s výtkami v EU není sám. „Není to nesolidární, jak nás někteří obviňují. Naopak. Chci, aby Evropa fungovala, nejen abychom rozdali velký balík peněz,“ říká a dodává, že je připraven jednat.
Fotogalerie: - EU volby se blíží
A nyní se k těm, kdo plán navrhuje odmítnout, přidal i europoslanec ODS Alexandr Vondra. Který k tomu má ale o něco jiné důvody. Ten původně patřil k podporovatelům návrhu. „Itálie a Španělsko, epidemií těžce postižené, mají kvůli velké zadluženosti problém půjčit si na rychlý restart. Integrita EU i eurozóny je ohrožena a neřízený rozklad není v našem zájmu. Otevřenou českou ekonomiku by to poškodilo. Má proto smysl jim jednorázově pomoct. I tak, že si EU na trhu půjčí a my – jako míň zadlužená země – se na tom budeme podílet. Byla by to solidarita, která není sociálně inženýrská ani morálně hazardující. Jenže…“ argumentoval Vondra.
Jenže minulý týden přišla s plánem Evropská komise a zabalila do něj všechno, informuje europoslanec. A to prý včetně zelené revoluce. „Penězi ani ambicemi nešetří. Už to není plán ‚obnovy‘, ale plán pro ‚příští generaci‘. Už to není o záchraně lidských životů, ale o spáse planety. Už to není rychlá a jednorázová pomoc potřebným, ale ZNEUŽITÍ lidského neštěstí k prosazení dluhové, přerozdělovací unie, které by v normální době nemohlo projít. Není to o záchraně EU, ale jejím uvržení do hlubší krize. Nejenže plán ‚není pro starý‘; doplatí na něj i budoucí generace,“ tvrdí Vondra.
Plán zná dle svého vyjádření podrobně. „Ve stávající podobě ho máme odmítnout,“ prohlašuje rezolutně. Souhlas by dal, jen pokud by byly parametry změněny. „Ve stávající podobě nás poškodí. Je tristní, že o plánu chybějí v českých médiích informace. Novináři papouškují, že na Česko čeká 19 miliard eur grantů a půjček. Převzali spekulaci z Reuters, která smíchala jablka a hrušky. V plánu EK nic takového není. Zato je tam mnoho, o čem se nepíše,“ informuje Vondra a přidává informace, které by podle něho měly být českým občanům známy:
1) Plán krizi zneužívá, ale neřeší. Slibovaných 750 miliard eur pro celou EU není na záchranu ekonomik postižených epidemií. Tam směřuje jen 50 miliard eur pro členské státy (tzv. ReactEU) a 31 miliard eur pro firmy.
2) Cílem je klima revoluce. Na ni má jít 560 miliard eur. V dotacích bude rozděleno 310 miliard, v půjčkách 250 miliard. Žádosti musí být v souladu s konvergenčními, energetickými a klimatickými plány, které schvaluje EK. Financování bude podmíněno taxonomií tzv. zelených financí. Větrníky OK, jádro NE…
3) Klíč k dělení 560 miliard eur není fér. Zejména pro Česko. Dlouhodobá nezaměstnanost nesouvisí s epidemií. Srovnání ČR a Slovenska je do nebe volající (viz tabulka a červený rámeček). My ztrácíme, Slováci získávají. Zasáhla je epidemie víc než nás?
4) Tzv. „Fond spravedlivé transformace“ (JTF) je nespravedlivý. Je pro státy, které budou zavírat uhelné elektrárny. Polsko, Německo, ČR, Rumunsko. Má tam jít 40 miliard eur. Pro ČR se počítá s 3 miliardami eur, tj. asi 70 miliard Kč na 7 let. Dnes stojí státní podpora obnovitelných zdrojů 40 miliard Kč ročně a na konečné spotřebě se podílejí 15 %. Uhlí dělá v bilanci 40 %. Tak si spočítejte, kdo to zaplatí.
5) Plán směřuje k dluhové a rozpočtové unii. EK si 750 miliard eur vypůjčí, vydá dluhopisy. V takovém objemu poprvé. Ty pak budeme splácet i my. Otázkou je z čeho, když EK prosadí snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % (šílení kolegové v EP už navrhují -65 %!). Studie tvrdí, že se to vylučuje s ekonomickým růstem. Nebudeme-li růst, není z čeho splácet dluhy. EK má řešení – nové, celounijní daně. Pod záminkou boje s virem chystá revoluci větší než Maastricht či Lisabon.
Závěry jsou dle Vondry jasné, spolu s dalšími zeměmi, které zmínil i Andrej Babiš, je podle něho nutné tento plán odmítnout, spolu se společnými daněmi. „Zelené financování omezeně a za podmínky, že se zvýší objem v JTF a vláda se s EK dohodne na financování jaderných bloků,“ navrhuje směr dohody europoslanec.
„V opačném případě plán vetovat. Bude součástí víceletého rozpočtu EU, takže vyžaduje jednomyslnost. Příště už takovou páku mít nebudeme. Klima cíle a zelené finance se schvalují většinou. Minule premiér šanci propásl. Teď má druhou a poslední. Jeho vyjednávací pozici přitom komplikuje střet zájmů i to, že z rozpočtu jeho firma inkasuje peníze…“ radí Vondra premiérovi, aby plně využil svého postavení a šel proti zemím, které se za společné zadlužování a zelenou revoluci staví.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
