Dění v Polsku pak dokonce přirovnává k situaci v Rusku či v Turecku pod vedením Erdogana: „V Polsku – ale také v některých dalších zemích – jsme svědky plíživého státního převratu. Vláda zákona se transformuje do stranického státu. Ústavní soud, státní zastupitelství, policie a tajné služby se staly službami jedné strany nesoucí zavádějící jméno Právo a spravedlnost. Ta si plně přivlastnila veřejnoprávní média, která změnila v nestoudné nástroje propagandy srovnatelné s Putinovými médii nebo s médii v Erdoganově Turecku.“ Nezávislá média jsou podle Michnika „považována za nepřítele“ a „jsou napadána s nenávistí, jakou známe z některých projevů bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa“.
Kromě toho se polský novinář vyjádřil, že tamní vláda dle něj chce, „aby se o tom všem nesmělo mluvit, aby vše fungovalo na příkaz vládnoucích“.
Fotogalerie: - Miloš Zeman v Polsku
Varuje například před převzetím regionálních týdeníků a deníků ropnou společností PKN Orlen a tvrdí, že „režim Jarosława Kaczyńského organizuje pravidelné kampaně proti redakcím kritickým k vládě, včetně Gazety Wyborczy“. „Instituce spojené s vládnoucí stranou a jejími nominanty zahlcují soudy žalobami na kritické novináře, požadují přemrštěné náhrady a odstranění nepohodlných materiálů z internetových portálů. Tato praxe, známá jako SLAPP, chce zastrašit a umlčet nezávislá média. Proti Gazetě Wyborcze už lidé PiS iniciovali více než 50 soudních sporů. Neuplyne měsíc, abychom nedostali novou obsílku,“ stěžuje se.
Cílem je podle něj zničení svobodných médií v Polsku, které dle něj „už není právním státem“. „Zničení svobodných sdělovacích prostředků je jednou z mnoha front války vyhlášené vládou polské demokracii a občanské společnosti. Poté, co vládnoucí režim převzal kontrolu nad státním zastupitelstvím, Ústavním soudem a Nejvyšším soudem, není už Polsko právním státem. Je to stát vládnoucí strany, který postupně transformuje naši zemi na chorou osobu evropského společenství,“ shrnuje svůj názor Michnik.
K Evropskému parlamentu též pronesl, že jde o „budoucnost EU“: „Boj, který dnes probíhá v Polsku, je také bojem o budoucnost Evropské unie, v níž také nechybí příznivci takových antidemokratických řešení.“ „Útok na svobodu sdělovacích prostředků v Polsku je otevřenou cestou k oslabení hodnot Evropské unie. Čeká nás ještě mnoho bojů. Polské úřady omezují svobodu vědeckého výzkumu, chtějí změnit školní učebnice, používat nenávistné projevy, které jsou plné xenofobie a homofobie, omezují svobodu přístupu k veřejným informacím a ztěžují práci občanských organizací,“ píše šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza do Bruselu.
Fotogalerie: - Vlajka EU v plamenech
„Budete-li bránit evropskou svobodu v Polsku, budete bránit EU, která je velkou společnou příležitostí pro nás všechny,“ uzavírá pak Adam Michnik otevřený dopis pro europoslance.
Oproti Michnikově stížnosti do Bruselu má odlišný názor publicista a politik Jan Rokita, který byl v minulosti poslancem polského Sejmu, mimo jiné i za liberální Občanskou platformu Donalda Tuska. Své odlišné názory publikoval v eseji pro deník Berliner Zeitung.
Podle Rokity nemá lehký život v poslední době ani polský kabinet, ten dle něho čelí „vakcínové krizi“ za to, že v zajišťování vakcín důvěřoval v jejich zajištění na evropské úrovni přes Evropskou komisi. A kabinet čelí zároveň zostřenému kursu tamní opozice, poté, co prohrála jak parlamentní, tak i prezidentské volby. „Drastickým příkladem se staly listopadové pouliční nepokoje, které započaly protestem proti výroku Ústavního soudu zpochybňujícímu eugenické důvody jako argument pro ukončování těhotenství a změnily se v tvrdou pouliční vzpouru požadující demisi vlády, povolání ‚dočasné vlády‘ a vyhlášení ‚národního odpadlictví‘ Polska od křesťanského náboženství. Toto všechno se dělo v podmínkách lockdownu vyhlášeného 9. října 2020 v souvislosti s druhou vlnou epidemie, která na podzim dopadla na Polsko,“ shrnuje dění v zemi.
Fotogalerie: - Pobožné Polsko
Dění pak doprovázela i vyhrocená nálada a hnutí Strajk Kobiet tak rovnou jako svůj „hlavní programový bod“ předneslo heslo: „Czarneku, jdi do prdele!“ To naráží na polského ministra školství a vědy Przemysława Czarneka.
Podle názoru Rokity „opoziční aktivisté nejenže podněcují nepokoje během lockdownu, ale rovněž spustili v Polsku dosud nevídané protináboženské provokace“. Jako příklad jmenoval případ ze 17. února v Čenstochové, kde někdo urazil ruce u sochy Panny Marie. Podobně byla poničena i náboženská výstava Polské katolické misie v Berlíně, kde vandal zanechal symbol rudého blesku, tedy hnutí bojujícího proti zákazu potratů.
Demonstranti mají dle publicisty za cíl skončit ve vězení a tím si vybudovat mediální dosah. „Zásahy se však jako doposud většinou buď obejdou bez následků, nebo v nejhorším případě končí pokutami v maximální výši 300 zlotých (zhruba 1800 Kč). Paweł Kasprzak, jeden z aktivistů hnutí Občané RP spojeného s PO, odmítl takovou pokutu zaplatit a informoval média, že namísto toho půjde do vězení, kde strávil osmačtyřicet hodin. Od té doby je zmíněný Paweł Kasprzak, který řídil akci bourání bariér chránících parlament a jenž byl opoziční Gazetou Wyborzcou vyhlášen ‚člověkem roku‘, rovněž hlavním hrdinou nespočetných článků a rozhovorů jako jediný dosud známý politický vězeň v Polsku,“ shrnul k případu, jenž je vyzdvihován v Michnikově médiu.
Fotogalerie: - V4 a Covid-19
„Při obhajobě trojice jeho spolupracovníků odsouzených k pokutě 50 zlotých (300 Kč) za to, že se snažili násilně přerušit smuteční obřady připomínající výročí letecké katastrofy u Smolenska, navrhl ombudsman zrušení pokuty a 11. února 2021 se mimořádně sešel Nejvyšší soud (krátce poté, co obdržel stížnost) a zrušil pokuty jako neoprávněné. Tyto nijak významné příběhy vypovídají něco velice důležitého o aktuální polské politice. Dokazují totiž, do jaké míry zfalšovaná je teze o závislosti sféry spravedlnosti na současné moci,“ dodává.
Vyjádřil se též k záměru vlády zdanit příjmy z reklam, což Michnik označil za velké ohrožení. Podle Rokity se však tímto krokem polská vláda snaží tlačit na „globální koncerny Big Tech (tj. velké firmy jako Facebook) a zavést pro digitální reklamy vysoké daňové minimum 750 milionů eur ročně“. U reklam v novinách a v televizích má jít však o výrazně nižší daňové minimum.
Právě „svým pokusem zdanit ty nejbohatší“ polská vláda dle jeho mínění „patrně chtěla alespoň částečně snížit tržní převahu médií chovajících se k ní nepřátelsky“. A prohrála. „Ze všech stran se na ni snesla obvinění z ‚útoku na svobodu slova‘ a z ‚pokusu zlikvidovat svobodná média‘,“ naznačil publicista, k čemu před obviněními ze strany některých médií v Polsku došlo.
Fotogalerie: - Hel s V4
Co v Polsku vytváří silné pnutí, shrnuje v rámci slov o sporech pravicových konzervativců s levicovými liberály: „Na jedné straně narůstající kulturní a ideologické spory, které v USA vyúsťují v násilí a jež se stále násilněji projevují rovněž v Evropě, způsobují, že po desetiletí vládnoucí liberálové a levice absolutně odmítají uznat vlády konzervativců, které oceňují hodnoty rodiny, náboženství a národního společenství. Protože však v řadě případů mají proti sobě aritmetickou většinu voličů, nejsou schopni odsunout pravici od vlády demokratickým způsobem.“
Kde však podle Rokity může Polsko i jeho kabinet slavit, je hospodaření s veřejnými financemi za koronavirové krize. „Pro Polsko vyznívá optimisticky, že ekonomika i přes různé stupně lockdownu je v natolik dobré kondici, že se opozice přestala v podstatě zajímat o její kritiku. Koneckonců bývalý levicový premiér Marek Belka se vyjádřil v tom smyslu, že kdyby stál dnes v čele polské vlády on, rovněž by se chlubil stavem polské ekonomiky,“ shrnuje ve své eseji, jejíž překlad do češtiny již zveřejnil i server Forum24.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
