„Budeme svítit petrolejkou, nebo dokonce loučemi?“ ptá se tak trochu teatrálně důchodkyně Jaroslava z jedné malé vesnice na Plzeňsku. Její kamarádka Zuzana se k ní připojuje: „Zakážou nám topit uhlím, pak dřevem, potom plynem a pak bude co? Půjdeme do jeskyní, který ale budou vyhrazeny pro netopýry?“ ptá se se zamračenou tváří. Každá stovka navíc je podle nich vidět.
„Tak si nekupujte pamlsky pro kočičky a pejsky a ušetříte,“ vmete jim hned do tváře svůj poněkud nevybíravý názor jeden z mála zástupců omladiny, která se učí na plzeňské univerzitě. A je mu poněkud jedno, že tato „němá tvář“ je v mnoha případech jediným společníkem důchodců. Bez nich by ani nechodili ven a odnaučili by se i mluvit…
Až se udroníme aneb Žalovat se musí!
Taková je nálada ohledně energií a vize na tento rok se pomalu mění ve smutnou realitu. „Až se zakážou spalovací motory a drony budou hlídat, co vlastně spalujete, tak poté už musí nastat konec světa,“ mudruje šedesátník Josef. „To nám energii bude dodávat vrtící se liščí ohon?“ Anebo prý všechno bude jen pro vyvolené. Ne pro kastu přirozených vůdců, ale nikým nevolených oligarchů a rádoby politiků. „Ti i dnes mohou lítat, kam se jim zachce. Aby jim náhodou neofouklo na jachtě nějaký ráhno…“
Naštvanost u starší generace je velká. Mladým je to, zdá se, fuk, ti žijí svým bujarým životem a do budoucnosti hledí s optimismem jako před půl stoletím stachanovci.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2021
Obce si jakž takž (zatím) pomohou, ale lidé…
„S výrazným navýšením cen za energie počítáme především u školských zařízení, kde sice náklady rostou víceméně kontinuálně, ale pro letošní rok by měl být nárůst výraznější o desítky procent,“ uvádí místostarosta obce Štěnovice na jižním Plzeňsku Jan Polívka (nezařazený, za STAN). „To je aktuální predikce, se kterou letošní rozpočet obce počítá, to se však může velmi rychle změnit a nemíním, že k lepšímu,“ varuje mladý komunální politik, který na radnici této obce s rozšířeným působením funguje již druhé volební období.
„Nesrovnatelně závažnější důsledky však budou mít obrovské ceny energií pro domácnosti, které na rozdíl od obce nemohou počítat s velkou finanční rezervou. V takovém případě se nabízí, aby se samospráva stala podpůrným prvkem pro nízkopříjmové obyvatele a zvolila funkční mechanismus, jak lidem pomoci,“ konstatuje Polívka. V současné době takové řešení na rozdíl od poslů Green Dealu hledáme.“
Jako za doby kamenné…
„No vidíte, a přesto jsme na ekologii nezanevřeli. Mám však na mysli tu skutečnou neideologickou ekologii. Zaměstnanci technických služeb tedy ještě nenajeli na režim Flinstone, stále využívají nákladní techniku se spalovacími motory a nehodláme na tom cokoli měnit. Raději se na obci zabýváme účelnou výsadbou zeleně, její údržbou a v rámci možností také ochranou orné půdy před výstavbou plechových zvěrstev a nadbytečných šmoulích obydlí. To je ovšem z pohledu zelených učenců směšné, neboť je to žalostně málo progresivní a neagresivní zároveň…“
Jak vidno, Jan Polívka stejně jako řada dalších zástupců z komunálních postů se obává zvýšení cen energií hlavně u sociálně slabších občanů. Kdo je ale vlastně sociálně slabý či silný, toť otázka. Výpadek příjmu může přece postihnout i relativně finančně zabezpečeného člověka nebo rodinu. A přehazovat problém na samosprávu rovněž není to pravé ořechové, protože na obce či města se již nyní snáší jedna potřeba za druhou – příspěvek na dopravu, příspěvek na udržitelnost obchodu, pošty, hospody, příspěvek na toto či ono a najednou budou z vyrovnaného rozpočtu červená čísla…
Psali jsme:
Teplo a temperování
Dělá stát dost pro snížení cen energií?Anketa
„To bude krásná krajina, kam oko dohlédne, samé větrné elektrárny,“ pokračuje paní „bytná“ celkem zvesela. „Už jsme si to zaneřádili solárními panely. A tepelná čerpadla? Ta přece nejdou zavádět všude a také nevydrží věčně, naopak. V kuloárech se hovoří o magické hranici deseti let. A pak znova vezmete statisíce do kešeně a půjdete si tenhle krám koupit znova? Nebo dostanete dotaci, ovšem jen v případě, že jste už srazili botky a chválíte režim a jste příkladným dotačním subjektem.“
Šmejdi, nástup!
Přibudou nebankovní půjčky a „šmejdi“ budou mít zase ráj. Tolik diskutované a vychvalované „Milostivé léto“, tedy oddlužení některých lidí, bude zakryto tsunami nových exekucí. Tohoto systému „z bláta do louže“ se obávají obce i města. A že to tak bude, je nad slunce jasnější. Otázka je, kdy to všechno vypukne a kde to narazí.
Pak prý lidem nezbude nic jiného než žít každým dnem a nehledět na budoucnost. A „blbá nálada“ bude mít pré. A utahování opasků jakbysmet. Jen abychom se na těch opascích neoběsili,“ varuje ctnostná to žena Jaroslava. Dřív poskytovala sexuální služby v českém příhraničí, protože byla matka samoživitelka. „Teď už opravdu půjdu krást.“
Připotentočkovaní gadžové
„Vy gadžové jste celí připosraní,“ mávne rukou cikán Jozef, žijící v polorozpadlé budově nedaleko chebského centra. „U nás na Slovensku vezme osada útokem obchod, a než přijde zásahovka, to jej vyplení do mrtě. Vy byste si už jen při pomyšlení ucmrndli do trenek,“ konstatuje se smíchem a pak začne chrchlat jako při posledním tažení. „Nebojte, to není covid, to je možná tubera,“ zalyká se a rudne před očima, až je mu vidět jen bělmo. A z okna se na něj dívá početný zástup děcek ve věkovém rozdílu od sebe tak maximálně dva roky, vesele gestikulující a ukazující bílé, mnohdy už vykotlané zoubky. Ty dásně jistě nikdy neviděli zubaře. A zubař jistě nikdy neviděl je…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
