V druhé části rozhovoru Havryško upozornila na historický fakt, že ve válkách, které se vedly na území Evropy, byli i intelektuálové zapojení do propagandy. „Proč? Protože se vidí v prvé řadě jako aktivisté. Jako občané. Jako součást své národní společnosti. Ne jako profesionálové, kteří by neměli být zaujatí,“ uvedla.

Dodala, že je vděčná intelektuálům, kteří Ukrajinu přibližují západnímu publiku. „Vysvětlují, že Ukrajina není Rusko, ukrajinština není ruština, vysvětlují rusofóbii, která se teď rozmáhá na Ukrajině, co by za touto rusofóbií mohlo být, vysvětlují rusifikaci na Ukrajině, hladomor,“ vyjmenovala. „Ale na druhou stranu, jsem velice skeptická k jejich takzvané dekolonizaci a procesu vytváření ukrajinského národa,“ řekla a vysvětlila, že tito intelektuálové selhali tím, že se nepostavili proti etnonacionalistickému obratu na Ukrajině. A kvůli kterému Havryško dle svých slov stále dostává výhrůžky. „Jak od ultrapravice, členů Azovu a jejich podporovatelů, tak od respektovaných ukrajinských učenců, jejichž děti jsou součástí takzvané ‚azovské rodiny‘,“ pravila. „O tom mlčí,“ vytkla intelektuálům na Západě. Některým těmto lidem i píše na sociálních médiích, zda jsou ochotni se postarat o jejího syna, až ji zabijí ti, kteří podle jejich narativu neexistují.

Zmínila mimo jiné, že je uvedena na nechvalně známé stránce Myrotvorets, tedy seznamu „nepřátel Ukrajiny“. Zejména za to, že protestuje proti tomu, aby byly ulice pojmenovávány po Banderovi, Šuchevyčovi, policejních pohlavárech v době nacistické okupace a také po pachatelích masakrů.