Mikael Oganesjan a Vojtěch Pšenák společně vešli ve známost jako dvojice stojící za úspěšným YouTube kanálem DETEKTIV MIKE. Oganesjan, influencer arménského původu známý pod přezdívkou MikeJePan, na sebe upozornil svým bojem s městskou policií, v poslední době se ale zviditelnil i tvrdou kritikou tzv. dezolátů. Pšenák je mimo jiné zastupitelem obce Mohelnice.
Společně se věnují tvorbě, která často balancuje na hraně zákona – debatují s lidmi o citlivých společenských a geopolitických tématech, jako jsou válka na Ukrajině, vztah k Rusku nebo dezinformace ve veřejném prostoru a další. Na platformě HeroHero patří mezi nejúspěšnější tvůrce vůbec – drží prvenství v počtu odběratelů v rámci celé služby.
„Diskuze je cesta. Ne násilí.“ Oganesjan odmítá, že by šikanoval
V reakci na mediální titulky, které ho obviňují ze šikany tzv. dezolátů a například pronásledování šéfky KSČM Kateřiny Konečné, Mikael Oganesjan jednoznačně odmítá, že by se jeho aktivity daly označit za násilné nebo nátlakové: „S tímto výrokem nesouhlasím. My žijeme ve společnosti, kde podle mě je diskuze cesta,“ zdůraznil a ohradil se i dalším tvrzením, která proti nim zaznívají: „A že bychom někde používali násilí, mlátili důchodce – to je to, co dezinformátoři dělají. Je to jejich denní chleba, že vyprávějí lži, šíří dezinformace a říkají věci, jak se jim hodí. My jsme žádný důchodce nikdy nemlátili, neškrtili, jak se psalo. Ať si s tím jdou dezoláti klidně ven, já jsem k tomu důkaz nikde neviděl,“ doplnil.
Měl Izrael právo udeřit na Írán?Anketa
Obvinění, že někoho dlouhodobě šikanují, odmítá i Vojtěch Pšenák, který upozorňuje na zveličování situace: „Šikana je poměrně silný slovo už jenom proto, že za poslední dva, tři měsíc jsme nikoho neviděli víc než třikrát. I tu paní Konečnou jsme viděli dvakrát. Jednou jsme za ní jeli cíleně a druhý den jsme ji omylem potkali. Myslím si, že ze sebe dělají takhle chudáky, že pořád za někým chodíme. Ale my chodíme furt za někým jiným. Konečná mele nějaké sračky, ale šikanovat je opravdu slovo, které tito lidé používají, protože pak vypadají jako oběti. A to si nemyslím, že jsou. Nemyslím si, že je šikanujeme,“ doplnil.
„Snížit důstojnost komunisty nelze, protože žádnou nemá.“ Pšenák reagoval na debatu o šikaně
Na moderátorovu definici šikany jako jednání, které snižuje lidskou důstojnost, reagoval Vojtěch Pšenák svým osobním pohledem na veřejné vystupování některých politiků: „Mě zaujala ta myšlenka, co zazněla, že to snižuje lidskou důstojnost. Já si myslím – a to je můj názor – že snížit důstojnost komunisty nelze, protože žádnou nemá. Konkrétně, když se bavíme o paní Konečné. Hlavně, co je podstatné: my nesnižujeme nikoho důstojnost. Když jeden z komunistů řekne, že dobrý novinář je mrtvý novinář, tak si tu důstojnost snižuje sám. Z větší části je to o tom, že ti lidi se chovají tak, jak se chovají – a to jediné, co my uděláme, je, že to ukážeme víc lidem,“ pokračoval.
„Být slušný je hezký princip, ale prohrajete.“ Pšenák vysvětlil, proč používají slovo dezolát
Na otázku, proč v době, kdy se mnozí politici snaží ve veřejném prostoru vyhýbat nálepkování a usilují o smířlivější jazyk, dvojice z DETEKTIV MIKE nadále používá označení dezoláti, odpověděli oba hosté, že se neřídí politickými konvencemi. Podle nich jde o nutnost říkat věci natvrdo, pokud má debata obstát v prostředí zaplaveném dezinformacemi.
Pšenák k tomu dovysvětlil: „Říkat: hlavně nepolarizovat, hlavně na ně být hodný, přijímat je – to se dělá deset let. Deset let se dezinformace vyvrací tím, že na jednoduchou lež typu, že na F-35 budou atomovky – jak říkal Vrábel nebo Rajchl, jeden z těch dvou – se napíše tuny textu, proč to není pravda, proč je to blbost. Jenže než se ta struktura textu napíše, tak už dalších x lží se šíří veřejným prostorem.
A snažit se k nim přistupovat v rukavičkách – to stejný princip, jako si myslím, že bylo špatně po revoluci jet stylem ,my nejsme jako oni’, že to není cesta, která cokoliv vyhraje. Je to hrozně hezký být slušný a hodnotově nahoře. Také jsem si myslel, že to je správná cesta, že to je super princip, ale výsledkem je, že prohrajete,“ míní Pšenák.
Na obranu svého stylu vystupování ve veřejném prostoru Vojtěch Pšenák zdůrazňuje, že právě neobvyklé formy komunikace přinášejí viditelné výsledky – na rozdíl od tradičního systému, který podle něj selhává: „Tím, že dezolátům nastavujeme nějaké zrcadlo, používáme nějaké metody, které nejsou standardní, nejsou klasické, tak máme nějaké výsledky. A ten systém je prostě nemá. Myslím si, že ten výsledek legitimizuje ty metody,“ konstatoval.
„Konečná není levičák, ale pravičák.“ Oganesjan zpochybnil ideologickou pozici šéfky KSČM
V debatě o tom, že ne všichni lidé s odlišnými názory jsou nutně „hloupí“, moderátor poznamenal, že Kateřina Konečná pravděpodobně dosáhne vyššího výsledku v IQ testu než on sám. Na to Mikael Oganesjan reagoval překvapivým výkladem: „Konečná je výjimka. Konečná hlavně není levičák, ale pravičák. Názorově je levičák, ale když se podíváš na to, co dělá v politice – to znamená, jak hlasuje – tak ona je pravičák,“ zdůraznil.
Pšenák se v rozhovoru vrátil k tomu, zda je vhodné ve veřejném prostoru běžné označovat určité skupiny lidí za „blbé“, a připomněl kontroverzní výrok vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna. Ten v rámci debaty o dezinformacích na festivalu ve Slavonicích označil nejradikálnější šířitele dezinformací za „zombíky a svině“. „Jsem obviňován z toho, že hloubím příkopy. Já to budu dělat dál, protože mezi tou malou skupinou lidí jsou zombíci na poli informační války. Oni koušou své okolí, nakazí je svojí frustrací, nasraností, strachem a antisystémovostí,“ vysvětloval tehdy plukovník. Na tyto pode něj „svině, které už se staly nepřáteli vlastního státu“, je potřeba „hluboký příkop“ a „karanténa“.
Mezi voliči jsou svině. Pšenák kritizuje voliče bez hodnot
Na slova vládního koordinátora Otakara Foltýna, který část dezinformátorů označil za „svině“, reagoval Vojtěch Pšenák jednoznačným souhlasem. „To, co řekl pan Foltýn, je velmi správně. Prostě část lidí je pomýlená, část z nich je nějakým způsobem zoufalá, ale nějaká část jsou prostě svině.
A já si myslím, že ty svině jsou i mezi voliči, který volí nejenom nutně proto, že jsou pomýlení, ale proto, že jedou stylem – a tento typ myšlení jsem viděl u těch lidí – a to, že já bych se měl zase dobře, kdyby sem přišel Rus. Kdyby tady zase byla éra, kde můžu udávat, a mít se dobře ne proto, že jsem schopný, ale protože nemám páteř. Svině je někdo, kdo vymění osobní prospěch za hodnoty – jako je svoboda, hodnoty jako to, že jsme západní evropská civilizace. Kdo by bral jako dobrý výsledek, kdyby tu byli buď komunisti, nebo tu přišli Rusové, zase se znárodňovalo, a on mohl mít profit z toho, že nic neumí, ale drží stranickou linii,“ uvedl Pšenák.
Oganesjan: „Vsadím se, že Stačilo!, Přísaha ani Motoristé se do Sněmovny nedostanou“
V reakci na zmíněné průzkumy veřejného mínění, podle kterých rostou preference některých opozičních hnutí a stran, Mikael Oganesjan zpochybnil šance na skutečný volební úspěch a s nadsázkou vyzval k sázce: „Já se vsadím s kýmkoliv, že Motoristé, Stačilo! a Přísaha se nedostanou do Sněmovny. To se vsadím s kýmkoliv. Ani jedna z těch tří stran se nedostane nad 5 %. Ani jedna. Klidně se můžu vsadit o nějakou dobrovolnickou činnost. Jsem ochotný tomu věnovat třeba dva víkendy,“ dodal známý influencer.
Vojtěch Pšenák se pak vrátil k otázce společenské polarizace a zdůraznil, že v určitých případech je podle něj naprosto legitimní a nutná. Odmítl snahu o smířlivý dialog s lidmi, kteří podle něj otevřeně fandí nepřátelské mocnosti: „Já si nemyslím, že ta polarizace je a priori špatně. Prostě jsou lidi, u kterých má určitě smysl diskutovat, debatovat. Jsou to lidi, kteří nejsou rozhodnutí, lidi, kteří slyší na argumenty. Nejsou to špatní lidi, jenom se chytli něčeho a nejsou v tom ještě až po uši. Ale ve chvíli, kdy jsou ty lidi fakt programově daný proto, že se nemůžou dočkat, až sem to Rusko přijde – a takový lidi prostě jsou, potkáváme je, neříkám, že jich je hodně, ale jsou – tyhle lidi si myslím, že by měli být ostrakizovaný. Neměl by se s nimi vést ani pořádně dialog a měli by být jasně vyloučený ze společnosti. Nepatří do ní. Nemyslím si, že to je v rozporu s demokracií. Neříkám, že je to něco, čeho se dosáhne, ale že ta polarizace vůči těmto lidem není špatná. Nechci vést a hledat společný dialog s lidmi, kteří se těší, až sem přijde Rus bombardovat školy,“ uvedl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská