„Vůbec není dobré stahovat filmy s rastickými motivy z internetu! Vzpomínám, když jsme v 80. letech minulého století za končící normalizace pašovali videokazety s těmi samými americkými filmy sem k nám, abychom je mohli lidem překládat a tlumočit,“ vzpomněl úvodem debaty Hejma.
„Teď, když vidím, že tohle zakazuje Amerika sama sobě..., tak se prostě děsím,“ zhrozil se skladatel.
„Je dobré o těch filmech diskutovat a připomínat kontext, v jakém tyto filmy či seriály vznikaly,“ kontrovala aktivistka Nejedlová. „Řešení, které zvolila společnost HBO, že film doplní kontextem a pak jej vrátí zpátky na svou platformu, je správný,“ uvedla.
Dal aktivistce za pravdu, že je potřeba o této problematice mluvit, ale nesmí se zakazovat. „To si nedovedu představit. Kdo to zakazuje? A jakým právem? Kdo to bude sankcionovat? Vůbec netuším. Zakážeme Karlovy Vary? Nebo co bude?“ rozmáchl Hejma nechápavě rukama.
Přece jen zde rasismus v minulosti byl, nebude tak docházet k překrucování samotné historie? „Jako pan Hejma si myslím, že by se ty filmy zakazovat neměly, to se také neděje. Pouze platformy, které chtějí vydělávat v marketingu, zjistily, že jejich diváci to v této dosavadní podobě už nechtějí,“ snažila se Nejedlová vysvětlit, že v tomto se podřizují svým divákům právě pro zisk.
Hejma přikyvoval poznámce moderátorky, zda se nejedná o alibistické řešení, jelikož ne všichni se na takový doplňující materiál podívají, a ne všichni si budou dohledávat kontext. „Je to pokrytectví!“ prohlásil umělec.
Fotogalerie: - Den daňové svobody
Podle Nejedlové to česká společnost vidí jako cenzuru právě proto, že jí chybí znalost kontextu a nemá dostatek informací o tom, co se ve Spojených státech dělo: „Že třeba v roce 1967, kdy u nás probíhalo Pražské jaro...,“ nedořekla aktivistka svou větu. „To snad ne!“ začal se jejím slovům smát Hejma. „Se teprve umožnilo černochům brát si bělochy, což je kontext, který dnes chybí a je třeba dovysvětlovat, abychom ty věci chápali správně,“ dořekla Nejedlová svou větu. Hejma se stále nevěřícně smál.
„Já si tu dobu pamatuji velice dobře a na vlastní kůži. Nepotřebuji, aby mi někdo radil, co si mám myslet, co je správně a co ne,“ reagoval jasně a stručně Hejma na slova aktivistky.
„Ty filmy jsou už natočené a jsou vesměs krásné. Forrest Gump je geniální, Láska nebeská to samé. A tohle všechno máme zahodit? Děkuju pěkně, nechci,“ dodal Hejma.
Odmítá spekulace, že by snímky, jako je Jih proti Severu, který rasismus připomíná, podněcovaly další lidi k tomu, aby rasisticky smýšleli. „Kdo nedovede abstrahovat od toho filmu a uvědomit si, že byl natočen v roce 1939, kdy byla estetika úplně jiná a výklad historie úplně jiný... Vracet čas prostě nejde,“ zdůraznil.
Stejně tak je třeba vnímat sochy historicky významných osobností, které jsou nyní v USA strhávány. „To je vlastně úplně totéž. Je to šílenství. Je to sebevražda. Já to snad ani neberu jako cenzuru, ale jako sebevraždu,“ zopakoval Hejma.
Je na místě vést o této problematice diskusi do budoucna, až se budou točit další filmy. „Každý autor ať si to zodpoví už sám za sebe, ale dělat to retroaktivně, vracet to zpátky, to je perverze, to přece ani u zákonu nejde,“ uzavřel Hejma.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
