„Ukrajina v NATO, naše spása!“ A pak znělo, co ČT nezažila

08.02.2022 11:41

Patří Ukrajina do NATO? A nebylo přijetí Česka do NATO zbytečnou provokací vůči Rusku? Nad těmito otázkami se před kamerami ČT střetli bývalí diplomaté Michael Žantovský a Petr Drulák. Zatímco Žantovský byl vůči Rusku nekompromisní, Drulák pro Moskvu projevoval pochopení a hřímal ve studiu veřejnoprávní televize, že Ukrajina do NATO nepatří.

„Ukrajina v NATO, naše spása!“ A pak znělo, co ČT nezažila
Foto: Scren ČT24
Popisek: V ČT se setkali bývalí diplomaté Petr Drulák a Michael Žantovský

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyrazil do Moskvy na jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K této tiskové konferenci se posléze vyjadřovali bývalí diplomaté Michael Žantovský a Petr Drulák.

Anketa

Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?

hlasovalo: 48382 lidí

Žantovský, bývalý velvyslanec v USA, ve Velké Británii i v Izraeli a současný ředitel Knihovny Václava Havla, konstatoval, že pokud někdo není ochoten k dohodě o deeskalaci napětí na rusko-ukrajinské hranici, tak je to Vladimir Putin.

Drulák upozorňoval, že vina leží i na straně Francie a dalších evropských hráčů. Rusko dává najevo, že je opět velmocí a Západ to podle Druláka musí respektovat.

Debata mezi oběma pány sice nevypadala jako válečný střet, ale i tak byla velmi tvrdá.        

„Tato konference prezidenta Putina a prezidenta Macrona dala jasně najevo, že se nedohodli, že tam žádné konkrétní porozumění nebylo, že se dohodli na tom, že budou hovořit dále. Možná budou, možná nebudou. Myslím si, že i to načasování té konference ukazuje, v Moskvě je půlnoc, že to nebylo směrováno k ruskému divákovi, ale bylo to směrováno k nám v Evropě, případně do Spojených států a prezident Putin zopakoval všechny výčitky, všechny ty hříchy, kterých se v jeho očích Západ dopustil. To nebyl projev státníka, který hledá dohodu. To byl projev státníka, který chce před evropským obecenstvem tvrdit, že on má pravdu a že my se mýlíme, a to není cesta k dohodě,“ popsal tiskovou konferenci Žantovský.

Drulák upozornil, že prezident Macron se snaží udržovat kontakty s Ruskou federací a s Putinem se setkal už v minulosti.   

Anketa

Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)

78%
19%
hlasovalo: 55099 lidí

„Snažil se vytvořit strukturu konstruktivního dialogu, kterou mu do značné míry zhatila část státní správy a pak evropští partneři. Zkouší to. Zkouší to znovu. A myslím, že je zajímavý ze strany Emmanuela Macrona pokus o hledání prvku nové evropské architektury. V tomto se vracíme do 90. let, pokoušíme se reflektovat, co se dá dělat jinak, jak prostě najít možnost soužití s Ruskem, protože Francie si uvědomuje, že pro evropskou bezpečnost je potřeba mít nějaký rozumný vztah s Ruskem,“ uvedl Drulák.

Putin dal během tiskové konference znovu najevo, že lituje rozpadu Sovětského svazu, ale podle Druláka to není jediný důvod ruského tlaku na Ukrajinu.

„To, že Rusko požaduje, aby Ukrajina nebyla členem NATO, to není výsledek nějakého traumatu. To je naprosto racionální požadavek velmoci, která chce mít na svých hranicích zemi, která ji nebude ohrožovat. Podobně by se chovaly Spojené státy vůči Karibské oblasti, podobně by se chovala jakákoli jiná velmoc. Rusko má traumata, která zatěžují jeho politiku, ale otázka Ukrajiny v NATO skutečně není otázkou traumatu. Je to naprosto racionální volba,“ poznamenal Drulák.

Žantovský uznal, že Rusko má své bezpečnostní zájmy, ale jedním dechem dodal, že podobné obavy by mohl projevovat také Západ. „My často úplně zapomínáme na enklávu uprostřed Severoatlantické aliance – v Kalinigradu, což je po zuby vyzbrojená základna včetně raket krátkého a středního doletu, které jsou mezi jiným schopné nést i jaderné zbraně,“ upozornil Žantovský.

Cestu k řešení sporů mezi Ruskem a Západem vidí ve vytvoření nového rámce jednání, ale vzhledem k tomu, že v terénu dochází k výrazným ruským armádním posunům, Žantovský dal najevo, že si není jist, zda se takový nový rámec podaří vytvořit. „Ty přesuny od Smolenska do Kurské oblasti, tedy poblíž ukrajinských hranic, už vypadají jako přesuny do východních pozic, což je velmi nebezpečné,“ upozornil Žantovský.

Drulák oponoval, že Rusko se chová racionálně.

„Já si myslím, že Rusko se chová poměrně racionálně a uvědomuje si, že konflikt na Ukrajině není v jeho zájmu. Když se podíváme, kdo by nesl náklady takového konfliktu, tak největší náklady by samozřejmě nesli Ukrajinci, ale hned potom Rusové. Ve třetí řadě my, státy střední a východní Evropy, potom ostatní evropské státy. A Američané by mohli rozmýšlet nad tím, jestli se jim nenabízí nějaká příležitost. A tohle Rusové vědí. Rusové jsou docela dobří šachisté. Takže tady dochází k určité eskalaci situace ze strany Spojených států, dochází k eskalaci situace ze strany Ruska, ty vedou informační válku poslední tři měsíce a obě ty strany si připravují půdu pro dohodu. Ale než k té dohodě dojde, tak budeme svědky ukazování ramen. Je to samozřejmě nebezpečná situace, může samozřejmě dojít i k nehodě, ale myslím, že tu prostor k jednání ještě existuje,“ uvedl Drulák.

Tento prostor však bude z Drulákova pohledu existovat jen tehdy, když Západ uzná, že některé ruské požadavky jsou zcela oprávněné. „Ukrajina do NATO nepatří,“ zdůraznil v této souvislosti Drulák s tím, že ostatní členové aliance musí zvážit, nakolik by pro ně členství Ukrajiny v alianci bylo výhodné a nakolik by přineslo spíše problémy.

A tady se Žantovský ostře ohradil.

„Já tu hranici vidím velmi ostře jinak, protože stejný argument mohlo Rusko použít v letech 1996 a 1997 a trvat na tom, že Polsko, Maďarko a Česká republika nesmí vstoupit do NATO. Nebo o pět let později, že pobaltské státy nesmí vstoupit do NATO,“ upozornil.

„Ale ty názory se znovu objevují. Objevují se i na Západě, jestli to nebyla zbytečná provokace,“ upozornil v tu chvíli moderátor Michal Kubal.

Žantovský připomněl, že tyto názory zaznívaly již v 90. letech, ale pokud bychom na ně přistoupili, znamenalo by to, že ani Polsko, ani Česko, ani Maďarsko, ani Estonsko, Lotyšsko či Litva nemohou rozhodovat o vlastním směřování, ale musí čekat na to, co jim povolí Rusko.

„To je přijetí koncepce sfér vlivu v Evropě, a to je něco, co bylo událostmi roku 1989, ať se to Rusku líbí, nebo nelíbí, prostě překonáno. Ta situace je jiná. A my, pokud chceme zachovat liberální, demokratický systém v naší části Evropy, tak musíme trvat na tom, že každá země má právo rozhodovat si sama o tom, koho chce za partnery, a zároveň o své bezpečnosti. Když jsme si toto právo vyreklamovali sami pro sebe, tak teď nemáme právo ho upírat jiným. To bychom popřeli sami sebe,“ zdůraznil Žantovský.

„Já bych řekl, že žádná země nemá nárok na vstup do NATO,“ kontroval okamžitě Drulák s tím, že v NATO musí existovat shoda na přijetí nových členů, a pokud jde o Ukrajinu, tak tady NATO nikdy shodu nenajde. Drulák je o tom přesvědčen.

Poté dodal, že nelze srovnávat žádost Česka o vstup do NATO s ukrajinskou situací. Už proto ne, že na Ukrajině po staletí žije ruská menšina, která je v této zemi hluboce zakořeněna.

„A především bych nesrovnával Rusko z 90. let, kdy bylo naprosto rozložené a Západ si mohl dělat úplně co chtěl, s Ruskem dneška, které prostě obnovilo svoji velmoc, chová se jako velmoc a my to musíme vzít na vědomí,“ zdůrazňoval Drulák.

Žantovského tím zvedl ze židle.

„Já se strašně divím, pane kolego, protože celý mezinárodní poválečný systém je založený na principu svobodné volby osudu samostatných suverénních států. Neexistuje žádná mezinárodněprávní kategorie upírat jinému státu volbu jeho bezpečnostní nebo zahraničně-politické orientace a když toto tvrdíte, tak vyvracíte všechno, co se stalo za posledních 30 let,“ rozčílil se Žantovský.

Drulák si však trval na svém.

„Vy odrážíte toho ducha 90. let, kdy si Západ myslel, že je středem světa a může všechno. Ale tak to prostě není. Tehdy si řada lidí myslela, že i v Rusku bude liberální demokracie, že v Číně bude liberální demokracie a že Amerika tomu bude benevoletně vládnout. A to prostě není pravda,“ pravil Drulák.  

Žantovského tím však nepřesvědčil. Trvá na tom, že musí zůstat právem Ukrajiny, aby si mohla rozhodnout, zda se chce pokusit vstoupit do NATO, či nikoliv. A z hlediska NATO je tato otázka stále otevřená. NATO dává najevo, že nechce Ukrajině s konečnou platností přibouchnout dveře, a to je podle Žantovského v pořádku.

„Špetka toho globálního napětí se nám přenesla i do studia,“ uzavřel celou přestřelku Kubal.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Nenecháme Vás padnout!!

Jak jste to myslel pane Fialo?Pokud vím tak nic neděláte pro to,aby se tak nestalo.Ba právě naopak děláte vše pro to aby Čeští občané padly přímo na H.... tedy na ústa.Peníze ze státní kasy sypete Ukrajině a Ukrajincům,je třeba pomáhat ale ne na úkor občanů České republiky.Mám tři děti všchny poctiv...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátor Růžička: Nesmíme opomenout oprávněné potřeby českých dětí

17:51 Senátor Růžička: Nesmíme opomenout oprávněné potřeby českých dětí

Projev na 26. schůzi Senátu 24. června 2022 k zákonu o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s…