Kancléřka Angela Merkelová sice již přestala opakovat svůj optimistický slogan „Wir schaffen dass“ (My to zvládneme, pozn. redakce), ale dnes a denně se ukazuje, že ani tak vlivná a ekonomicky silná země nemůže bez problémů zvládnout takový nápor migrace. Ačkoli v loňském roce již překročilo německé hranice o poznání méně lidí než v předchozích dvou letech, téma migrace v německé společnosti stále rezonuje.
To se promítá i do současných koaličních vyjednávání mezi CDU/CSU a SPD. O tomto víkendu se zástupci tří stran ani po téměř devítihodinovém jednání neshodli na tom, jak a jestli vůbec by mělo probíhat slučování rodin migrantů. Pokud by tomuto krou dali Merkelová, Schulz a Seehofer zelenou, muselo by Německo v letošním roce přijmout další stovky tisíc lidí z Afriky a Blízkého východu, což by zejména voliči CDU/CSU stěží ocenili.
Problém představuje také stanovení maximální hranice pro přijímání migrantů za jeden rok. Ještě před pár dny to vypadalo na shodu u čísla mezi 180 až 220 tisíci, ale socialisté se nyní opět staví proti. Jak však nyní píše magazín Focus, prudký nárůst migrantů v rámci populace představuje v některých částech země takové problémy, že přímo zastupitelé těchto měst žádají vlády jednotlivých spolkových zemí, aby jim přestaly úspěšné žadatele o azyl posílat.
V polovině loňského října tak bylo například „osvobozeno“ díky zásahu vlády ve spolkové zemi Dolní Sasko od dalších přistěhovalců město Salztgitter. Počet přistěhovalců ve městě se 106 000 obyvateli v krátké době stoupl až na téměř šest tisíc a radní za SPD i CDU se shodli na tom, že sociální smír je v ohrožení. Na konci roku byla zbavena povinnosti přijímat přistěhovalce také města Delmenhorst a Wilhelmshaven.
Před několika málo dny vydala podobné opatření také vláda v Braniborsku pro Chotěbuz, která má přibližně stejně obyvatel jako zmiňovaný Salztgitter. Aktuálně hlásí „stop stav“ také saské měst Freiberg s přibližně poloviční populací než dvě výše zmíněné metropole. Mnoho měst v západní í východní části země čelí v oblasti migrace stejným problémům. Chybí jím ubytovací kapacity i místa pro děti školou povinné. Navíc mezi domácím obyvatelstvem a nově příchozími vznikají názorové „třenice“.
Místní zastupitelé se důvodně obávají, že další přísun přistěhovalců by již tak napjatou situaci mohl ještě zhoršit. Úspěšnou integraci lze podle expertů realizovat pouze tehdy, dokud počet nově příchozích nepřekročí jistou hranici. V opačném případě hrozí vznik ghett, která poté přecházejí do obávaných „no-go zón“.Těch je sice v současném Německu o poznání méně než například ve Francii nebo Švédsku, ale právě dění v těchto dvou zemích je pro Německo dostatečným varováním.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
