U našich východních sousedů a do roku 1992 ještě spoluobčanů, Slováků, začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Na serveru Hlavné správy, což je dost sledovaný server, jsem ve středu našel zajímavou zprávu. Týká se výpovědi pana Haščáka, spolumajitele investiční skupiny Penta a majitele několika důležitých médií na Slovensku jako deník SME, Trend nebo Plus 7 dní. U soudu vypovídal jako svědek v případu zavraždění novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. A odpovídal na otázku obviněného Mariana Kočnera ohledně vlastnictví jeho médií a na to, z jakého důvodu je koupil. A pan Haščák kromě ekonomických důvodů uvedl i důvody ideologické. Po skutečně dlouhé době, téměř po třiceti letech, tady někdo naprosto natvrdo a otevřeně řekl, jak se věci mají,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Prohlásil, že jím vlastněná média mají prosazovat jednoznačnou ideologii a podřizovat tomu veškeré své činění a dokonce i etické profesní a redakční kodexy. „Z výpovědi pana Haščáka ocituji pár zajímavých myšlenek: ‚Já osobně a také mí partneři v rámci Penty se považujeme za představitele myšlenkového proudu, který by se dal nazvat liberálním kapitalismem. A hodnoty, které s liberálním kapitalismem souvisejí, chceme podporovat a po vstupu do médií jsme požadavky na jejich podporu přenesli na vydavatele a na jednotlivé redakce‘. Také říkal: ‚Součástí etického kodexu jsou hodnoty, které se snažíme napříč celou vlastnickou skupinou Penty prosazovat při informování veřejnosti, tedy podpora demokratického systému na Slovensku, podpora ukotvení v euroatlantických strukturách, podpora volné podnikatelské soutěže a soukromého sektoru‘,“ cituje mediální analytik.
Před třiceti lety jsme utekli před cenzurou, už je tady zpátky
Tohle slýchali v Rudém právu, v Mladé frontě, v Lidové demokracii, ve Svobodném slově či v Práci. „Tedy v totalitních novinách slyšeli, co smí a nesmí říkat a psát. A ti, co náhodou napsali něco jiného, za to byli velmi tvrdě trestáni a vyhazováni. Ostatně slovenský novinář Ľubomír Huďo v řadě svých knih, z nichž jedna – Mediální krysy – vyšla v loňském roce i česky v nakladatelství Česká citadela, popisuje velice přesně praktiky ve slovenských médiích a to, jak se tam ta liberální demokracie jakoby plíživě prosazuje. A najednou to máme z úst pana Haščáka jako jednoho z nejdůležitějších lidí v té firmě naprosto explicitně. Mějme radost, že nám konečně někdo řekl pravdu, ale bojme se té pravdy. Protože jde o cenzuru a projev nesvobody. Přesně o to, od čeho jsme před třiceti lety utekli a k čemu se teď vracíme. A to je velmi zdrcující poznání,“ uvědomuje si mediální odborník.
Fotogalerie: - Zase sloup
Televizní radní za čarou představitelných etických parametrů
Pro druhé téma si vybral nechutnost, která zahýbala nejen sociálními sítěmi, ale i médii. „Dokonce jsem slyšel, neviděl jsem to na vlastní oči, že i takový novinář jako pan Tabery z Respektu se otřásl, když se seznámil s tweetem pana Šarapatky z Rady České televize. Ten k fotografii Miloše Zemana se zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou napsal: ‚Smrt je popleta, dobří odcházejí...‘ Pan Šarapatka je velice osobitý radní. Já už jsem jednou odrážel jeho právní útok. Před časem na mě poslal svého advokáta, protože jsem si dovolil v Týdnu v médiích říct, že byl po aféře Olovo vyhozen z Úřadu vlády. Chtěl po mně – tuším – sto, nebo sto padesát tisíc korun odškodného za tuto údajnou dezinformaci. Tak jsem se znovu podíval, jak to bylo. A bylo to opravdu tak, že po aféře Olovo odešel, ale na základě písemné dohody s tehdejším ředitelem Úřadu vlády Karlem Březinou,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Co bylo za tou dohodou a proč o ni oba stáli, vědí pouze zmínění pánové. „Já jsem se panu Šarapatkovi písemně omluvil za to, že jsem uvedl tu informaci nepřesně, a dál jsem se o něm zásadně už nikde nezmiňoval. A teď je to poprvé asi po třech letech, kdy mám na stole něco od Šarapatky. Respektive občas čtu jeho články na Foru24 nebo pro Lidové noviny a musím říct, že to je ten nejstrašnější bulvár, jaký si lze představit. Bulvár má také svoji pozici a místo na světě, kanalizuje nějaké pocity, ať už svého autora nebo čtenářů, kteří jsou ochotni to číst. Ale tohle je už opravdu za čarou všech představitelných etických parametrů. V reakci na to paní poslankyně Kořanová prohlásila, že navrhne Sněmovně odvolání pana Šarapatky z Rady ČT. Na to má právo, koneckonců je členkou volebního výboru, který má média v gesci, ale může to udělat jakýkoli poslanec,“ vysvětluje mediální analytik.
Úroveň Poslanecké sněmovny jde evidentně do hajzlu
Je proto zvědav, jak s návrhem na odvolání televizního radního naloží Poslanecká sněmovna. „Žádný člen není v Radě za sebe a za své názory, jakkoli mohou být perverzní nebo jakkoli mohou být mylné, je tam za veřejnost. Formálně jsou nominováni různými spolky a sdruženími. Od televizní krize v roce 2000 místo politických stran a poslaneckých klubů, které tak činí u Rady ČTK a u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, tak v případě Rady Českého rozhlasu a České televize vysílají své nominanty různé společnosti, spolky, sdružení, církve, sportovní organizace a další. Všichni ale víme, za koho tam radní ve skutečnosti je, koho chleba jí a čí píseň zpívá. Ale v této kauze je nejstrašnější to, po čem jsem sedal na zadek možná ještě víc než z toho původního Šarapatkova blábolu,“ překvapuje Petr Žantovský.
Mgr. Barbora Rázga
Třídní boj vyvolávaný dobromily padá na úrodnou půdu
Doporučuje mu, aby se do Sněmovny zašel podívat, sedl si na lavici pro hosty, sledoval, co se tam děje, a vnímal tu politickou realitu. „Není to nic hezkého, nic povznášejícího, rozhodně to není nic zábavného. Ale určitě ho to neopravňuje k tomu urážet paní Kořanovou jenom proto, že je členkou nějaké strany a ještě k tomu si dovolila patrně hlasovat – to nevím, to bylo tajné hlasování – pro Jakla, Petrova, mě nebo další jmenované lidi. Kde to jsme? To jsme lidový soud? To budou padesátá léta, to budeme lynčovat, věšet na kandelábry? No Liberál Jiří O. je zřejmě ten liberální demokrat alias pietní akt, viděl bych ho na tenhle typ. Další reakce je také moc dobrá. Nějaká Xantypa píše: ‚Otřesné? Otřesné je to, co předvádíte ve Sněmovně. Dnešní hlasování – k blití‘. Také velice ‚zasvěcené‘ hodnocení. A Nedy se přidává: ‚Tak bez ohledu na Šarapatku, zrovna vy, můžete s tou reprezentací tak leda šoupat nohama‘,“ přibližuje Petr Žantovský další reakci.
Ing. Miloš Zeman
Předvedl se i nějaký Jan Vlček sdělením: „Jen klid, milospani. Už se o vás ví, nemusíte přisypávat“. „A ejhle! To už trošku zavání nějakými seznamy, zase hledáme nepřátele, už zase zapisujeme, že Kořanová je nepřítel a bude za to jednou potrestána. Jak jinak máme panu Vlčkovi rozumět? Jsem z toho úplně v šoku. Tohle je tak strašlivý obrázek toho, čemu se říká ‚vox populi, vox Dei‘. Chápu, že se těchto debat často zúčastňují lidé, kteří mají nějaké psychické problémy a ventilují si tam svoje paranoidní nebo jiné vize. Ale trošku jsem se toho začal bát, protože mám takový pocit, že ten třídní boj, který tu vyvolávají různé dobromilné organizace typu Člověka v tísni, padá na úrodnou půdu a že bude narůstat a nabalovat na sebe další a další a čím dál nebezpečnější podoby. No nic hezkého nás nečeká,“ tuší mediální analytik.
Zkouší se trpělivost lidí, pak přijde zrušení Benešových dekretů
Poslední glosa se týká záměru zastupitelů vrátit na Staroměstské náměstí mariánský sloup jako repliku toho původního. „Jeho bourání se zúčastnily i některé tehdejší významné osobnosti. Sloup byl symbolem rakousko-uherského mocnářství a toho zchátralého systému monarchie. Proto ten lidový verdikt nad pomníkem, a tak ho zbourali. Stejně tak se později odstranil pomník maršálu Radeckému na Malostranském náměstí, pomník zvaný ‚Fronta na maso‘, tedy Stalin a lid na pražské Letné. Sochy se prostě odstraňují, když už neodpovídají smyslu doby, ve které byly zhotovené, a mariánský sloup byl opravdu symbolem čehosi. Takhle tam bude památník Mistra Jana Husa a kousek od něj bude trčet pylon od sochaře Petra Váni. Nevím, proč se k tomu zastupitelé odhodlali. Návrh předložily KDU-ČSL, TOP 09, STAN, ODS a ANO. Proč se i hnutí ANO angažuje v téhle věci, jsem nepochopil vůbec. U těch ostatních tomu celkem rozumím,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Proti instalaci mariánského sloupu byli piráti a část zastupitelského klubu Praha sobě. „O pirátském stanovisku si myslím, že to bylo jenom proto, že tamti to chtěli, tak oni to nechtěli. Tak si to vysvětluji, ale to je celkem jedno. Každopádně je ta pseudo barokní replika, která tam vznikne, zbytečná a je to provokace. Mám pocit, že se zkouší trpělivost lidí. Tamhle nějaký šílenec v nějaké městské části navrhuje pomník nacistům, jiní navrhují likvidovat pomník osvoboditele Prahy, tihle zase chtějí postavit symbol monarchie. Mám pocit, že si z národa někdo dělá legraci, že to má svůj systém. A nejsem konspirátor a opravdu nebudu, nemám to v povaze. Ale tahle série událostí nemůže být náhoda. To je prostě zkoušení trpělivosti a zkoušení, co až vydržíme a co až si necháme líbit. Myslím, že tak jako to mnozí prorokují, že to vyvrcholí tentokrát, bohužel, opravdu úspěšným zrušením Benešových dekretů,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
