„Před několika měsíci jsem dokončil knihu Globální dějiny a postliberální společnost, čili přemýšlím o dalších projektech, o další knize, shromažďuji materiály, zkrátka věnuji se jak výuce, tak svému vlastnímu bádání a psaní,“ řekl v rozhovoru Budil.

Vládnoucí vrstvy naší země podle moderátora rozhovoru historicky vynikají v servilitě vůči větším bratrům. Proč? Je to v nás nějak zakódované, je to nutnost? A kam takové elity vedou v zemi národ?

„Není to nutnost. Nic není v dějinách předem dáno, vždycky záleží na rozhodnutí lidí nebo nějaké užší vrstvy sebevědomých občanů. Máme smůlu v tom, že v rámci světového řádu, jehož ohnisko se vytvořilo v severozápadní Evropě v 16., 17. století, jsme se bohužel ocitli v pozici periferie. A periferie je nejen oblast, která je využívána ekonomicky, která je využívána jako zdroj laciné pracovní síly, surovin a podobně, ale periferie je také stav ducha. A tento stav ducha je tady bohužel dlouhodobě kulturně přenášen. A to až do dnešních dní, jak vidíme,“ zmínil Budil.