Ještě před dvěma týdny premiér Andrej Babiše (ANO) připouštěl, že nového nejvyššího státního zástupce může jmenovat až nová vláda. „Já jsem pana premiéra ničím nepřesvědčoval, neměl jsem to v úmyslu,“ uvedl Stříž na otázku, čím předsedu vlády přesvědčil, že jej jmenoval už nyní. „Já jsem o tu funkci nestál. Na jeho žádost jsem se mu představil a představil mu své vize o fungování Nejvyššího státního zastupitelství, ani jsem nenabyl dojmu, zda mě pan premiér podporuje, nebo nikoliv,“ doplnil.
Premiér Andrej Babiš je stíhaná osoba, právě jeho případ se může znovu dostat k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, tedy přímo ke Střížovi. „To je v rovině teorie a spekulací, takže o Čapím hnízdě já se příliš vyjadřovat nehodlám už ani proto, abych případně dozorovému státnímu zastupitelství nevydával nějaké signály, jak má, či nemá rozhodnout...,“ pokračoval Stříž.
Během jeho řečnění se moderátorka Světlana Witowská neskrývaně usmívala a pak jej zarazila: „Já jsem se ptala spíš na to, jestli vám při schůzce s ním neblesklo hlavou: Tento člověk, kterému tu vyprávím své vize, je trestně stíhaný a možná budu muset řešit jeho případ.“
„To není otázka, která by mi měla blesknout,“ kroutil hlavou novopečný šéf žalobců. „Pochopitelně o tom vím jako každý občan, vůbec si to nepřipouštím. Je mi jedno, zda člověk, se kterým hovořím, je shodou okolností premiérem a stíhanou osobou,“ zdůraznil, že jeho přístup je profesionální. O Čapím hnízdě s premiérem prý vůbec nemluvil.
Zajímavá výčitka zazněla od Stříže směrem k Witowské, když se jej ptala, zda zná bližší důvody, proč předchůdce Pavel Zeman rezignoval. Ten svůj odchod vysvětloval tlakem ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), do konkrétností ale nazacházel. „Pokud si pamatuji, tak vy jste Pavla Zemana velmi trápila otázkami na důvody jeho rezignace a tlaky ministryně. Já s ním samozřejmě osobně hovořil, ale nehodlám prezentovat rozhovor mezi čtyřma očima,“ upozornil důrazně moderátorku.
Zmínil, že problémy Zemana s Benešovou byly čistě osobní: „Sám jsem se snažil mediálně vysvětlovat všem, že pokud se hovořilo o nějakých tlacích, tak rozhodně nebyly na státní zastupitelství nebo na Nejvyšší státní zastupitelství jako na instituci. Bylo to pouze v osobní rovině mezi panem Pavlem Zemanem a paní ministryní spravedlnosti. Do jisté míry mu rozumím. Byly to možná hlubší spory, ale nemůžete to slyšet ode mě,“ sdělil k politickým tlakům v justici.
Rozhodně mu prý nevadí, že se z jeho nadřízeného stane skoro jeho podřízený. „Nám ta výměna rolí nevadí. Myslím, že to bude fungovat. My jsme s Pavlem Zemanem zůstali v přátelských kruzích,“ věří Stříž, že mu jeho předchůdce poradí v mnoha organizačních a technických záležitostech.
„Nenechám si ale hovořit do samotného řízení úřadu a do státního zastupitelství vůbec,“ upřesnil nově jmenovaný státní zástupce s tím, že sám Zeman mu přislíbil, že mu do práce mluvit nebude.
Stříž po svém jmenování prohlásil, že ve funkci šéfa žalobců nehodlá zůstat nepřiměřeně dlouho. „Je předčasné hovořit o termínu. Funkci spojuji s odblokováním debaty o novém zákoně o státním zastupitelství, případně o jeho větší novele, která by zakotvila pevnější postavení nejvyššího státního zástupce a vedoucích státních zástupců, jejich jmenování a odvolávání,“ sdělil, že jeho působení bude souviset s existencí a působností zákona o státním zastupitelství.
„Nebude z vás jen tzv. zimní nejvyšší státní zástupce?“ zajímala se Witowská, která narážela na to, že koalice SPOLU avizovala, že jej po volbách v případě, že bude vládnout, odvolá kvůli jeho předlistopadové minulosti. „Doba setrvání nejvyššího státního zástupce není ničím limitovaná, vláda nemusí udávat ani důvod k jeho odvolání. Ve funkci nemusím být už zítra,“ zmínil, že počítá s každou možností.
Následovala otázka, zda si před listopadem 1989 pozici vojenského prokurátora vybral dobrovolně: „Je to otázka, na kterou se mi odpovídá těžko, ta práce mi přišla atraktivní a poměrně akční. Neměl jsem žádné myšlenky spojené s nějakou ideologií a s nějakou službou nějaké straně. Sloužil jsem státu, ale to sloužím i posledních třicet let,“ řekl k sedmiletému působení ve vojenské prokuratuře.
Následně moderátorka podotkla: „Prokurátoři měli tehdy podle ústavy chránit socialistický stát a vychovávat občany k oddanosti vlasti a věci socialismu. Předpokládám, že jste si přečetl, co má za úkol dělat prokurátor?“
„Tahle podmínka byla všude, asi v každém povolání... já jsem se s tím samozřejmě seznámil. Jestli jsem myšlence věřil? Nechci tu dobu zlehčovat nebo bagatelizovat.“
Následně požádal o možnost přiblížit okolnosti, za kterých nastupoval jak k vojenské prokuratuře, tak i do komunistické strany. „Já jsem byl po fakultě, bylo mi 23 let. Nepocházel jsem s disidentské rodiny, neměl jsem žádnou zkušenost s historií komunistické strany kromě toho, co jsem se naučil ve škole. Všichni, kdo procházeli vysokou školou, museli procházet zkouškou z marxismu-leninismu. To byly okolnosti, které do jisté míry podmiňovaly mé další rozhodování,“ vysvětloval.
„Vy jste nevěděl, co je komunistický režim zač? Jak je zrůdný? To jste musel vedět,“ pozastavovala se Witowská. „Já bych netvrdil, že bych to musel vědět. Já jsem to znal z vyprávění svých chytřejších spolužáků a z hospody. Já jsem poslouchal Hlas Ameriky zcela výjimečně, pokud se mi ho podařilo naladit,“ reagoval Stříž.
Moderátorka namítla: „Vy jste byl přece právník, a pokud jste poslouchal Hlas Ameriky, musel jste to přece vědět!“ „To ano... ale... ale byl jsem neustále vzděláván v duchu marxismu-leninismu jako všichni lidé, to mně natloukali do hlavy,“ hájil se už značně nervózní šéf žalobců.
Ne všichni byli takoví, nesouhlasila Witowská. Připomněla jeho slova v nedávném rozhovoru o tom, že považuje za účelové vytahování věcí z minulosti a na své členství v komunistické straně není pyšný. „Co vám na tom vadí, když je to pravda, lidé mají právo vědět, kdo je nejvyšší státní zástupce,“ poznamenala.
„Účelové mi přijde vytrhávání věcí z kontextu a opakování toho samého neustále dokola. Zarazilo mě to jako určitý nový způsob kádrování. Samozřejmě k té odpovědnosti se hlásím, i když ne hrdě,“ uvedl Stříž.
Nikdy jej prý nenapadlo, že udělal něco špatně. „Co se týká vojenské prokuratury a zejména postihu některých lidí, kteří odepřeli vykonávat vojenskou službu, tam bych chtěl zdůraznit, že tato trestnost činu samotného zde byla neustále, od dob Rakouska i přes první republiku až dodnes,“ uvedl šéf žalobců Igor Stříž, že jako vojenský prokurátor má skutečně čisté svědomí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
