Havlíček hned na začátku podcastu prohlásil, že se Evropské unii nedaří, má ekonomické problémy a ztrácí podíl na světovém HDP. „Nedaří se v energetické politice, nedaří se v klimatické politice. A zjednodušeně řečeno, nejenom že ztrácí na Ameriku, ale už ji dobývá i Čína,“ říká a dodává, že proto nedává smysl se stát součástí pevného ekonomického jádra EU. A také přijetí eura.
Prospěla někdy ODS České republice?Anketa
„Ty evropské cíle v klimatické oblasti jdou úplně mimo,“ kritizoval dále a dodal, že to dnes uznávají i ti, kdo je před pár lety tvořili, třeba bývalí němečtí ministři. „Problém není v tom, když uděláte chybu. Problém je v tom, když ji nepřiznáte,“ pokračoval s tím, že evropští politici si to nepřipouštějí, protože by pak poškodili sami sebe, když cíle schvalovali. Z toho podle Havlíčka vzniknou další problémy pro Evropu, zejména ze strany čínské konkurence. Čína podle něho už dávno není zemí spoléhající na levnou pracovní sílu. Ale předhání EU v oblasti výzkumu.
Prospěla někdy ODS České republice?Anketa
Na to je prý potřeba najít 50 miliard korun. Podle Havlíčka to půjde částečně na vrub státního rozpočtu. „A to přes obnovitelné zdroje. Obnovitelné zdroje jsou průšvihem vlád 2009–2010. Za to dnes platíme poměrně vysoké částky, to všichni sledujeme,“ uvedl s tím, že to je necelých 30 miliard Kč. Zbytek je prý nutné stáhnout z fondů, zejména z modernizačního fondu. „Tím dostaneme ty ceny energie na nikoliv nejnižší ceny v Evropě, na to zapomeňme, ale dostaneme je na úroveň přijatelnou, a to bude na tom průměru,“ vysvětloval.
K rozhýbání investic by pak raději používal odpisové nástroje místo dotací. Dotace by dával jen na infrastrukturu, ať už energetickou nebo dopravní. V oblasti daní by Havlíček velkou revoluci nedělal.
Co se týče nakupování energií z Východu, Havlíček míní, že by to nepomohlo. Zvláště vzhledem k systému závěrné elektrárny. „Ať nakoupím z Východu, nebo ze Západu, já mám pořád jednu cenu. A ta cena se mi určuje na jednotném evropském energetickém trhu. V tomto případě středoevropském. A ta se určuje podle nabídky a poptávky v danou chvíli,“ namítal a jako hlavní chybu označil to, že je Evropa závislá na plynu a zavřely se levné zdroje energie, jako např. jádro v Německu. Pak je podle něho už jedno, zda je závislost na americkém, ruském nebo katarském plynu.
Konstatoval, že Američané prodávají Evropě plyn čtyřikrát až pětkrát dráž, než ho mají doma, tedy jedou tvrdý byznys. Trefoval se také do narativu, že v Česku se vytvářela závislost na ruském plynu: „Kulový. Jak si Česká republika mohla vytvořit závislost na ruském plynu, když k nám proudí směska buď ze Slovenska, nebo z Německa? A Němci to brali z Nord Stream 1, z Jamalu.“ Jako velké selhání popsal právě politiku Energiewende, tedy snahu odstavit fosilní zdroje a přechodně je nahrazovat plynem.
Vadí mu také narativ, že obnovitelné zdroje jsou nejlevnější. Připustil, že silová složka elektřiny je u nich v ideálních podmínkách někdy i záporná. Ale požadavky na posílení sítě, které se pak promítnou do regulované složky energie, ji zdraží. „To stojí stamiliardy korun,“ upozornil.
Věnoval se také případu blackoutu. Zmínil, že do přenosové soustavy ČEPS jde ročně 70 miliard korun. Zejména ho naštvala slova vlády, že se při blackoutu „nic moc“ nestalo a kompenzace nebudou. „My za to platíme,“ upozorňoval s tím, že ceny energií jsou v Česku jedny z nejvyšších. „Když to zjednoduším, z každé tisícovky, kterou platíte, jde pětistovka na podporu těch sítí,“ řekl Havlíček a Kulidakis se přidal: „Aby dráty nepadaly.“
Podle Havlíčka je zásadní jedna otázka. Proč se vůbec řeší přetoky energie z Německa do Česka, když Česko vyrábí elektřiny dostatek až přebytek. „Protože naše stabilní zdroje stály. Nepremávaly. Nevyráběly. Nevyráběly, protože se jim to nevyplácí vyrábět,“ vysvětloval s odkazem na emisní povolenky. A varoval, že čím budou povolenky dražší, tím více se bude do Česka dovážet elektřina z obnovitelných zdrojů ze zahraničí, a tím bude česká energetická soustava nestabilnější. Proto také varoval před honbou za co nejvyšším podílem obnovitelných zdrojů a odstavením uhelných elektráren, když za ně není žádná náhrada.
Kritizoval také Petra Fialu za sliby, jak dostavba jaderných elektráren přinese nižší ceny. Namítl, že dokud se cena bude určovat na evropském trhu, levné energie nebudou. „Oni nepochopili ani tu nejzákladnější energetickou násobilku,“ obvinil vládu. Například že nechápe, že Česko nemá nejmenší vliv na to, jaká směs plynu do něho proudí. „Tahleta parta, a já rovnou říkám, tahleta banda, u nás řídí energetickou politiku. Už třetím, čtvrtým rokem. A já říkám, že oni to neřídí, to řídí energetické firmy. A ty si pohlídají, jak se ta politika má určovat,“ obvinil vládu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta