U Jaroslava Soukupa se k tématu covidu nejprve vyjádřil šéf Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. „Když budu mluvit za naši nemocnici, tak výrazně rostou počty testovaných, z nějakých 200 testů denně na jaře je to dnes až tisíc testů denně. Zároveň stále platí, že nakažených je z toho zhruba 14 procent,“ řekl Arenberger, že objem nemocných se zvýšil v absolutním čísle, ale procentuálně zůstal stejný. Navíc podle něj sice počty hospitalizovaných na Královských Vinohradech stoupají, ale jsou stále relativně malé. „Ale výhledově ti hospitalizovaní ještě asi přibudou, to nerozporuji,“ dodal Arenberger.
„Já si myslím, že ty roušky a další taková opatření jsou namístě,“ zhodnotil Lumír Kantor, dětský lékař a senátor (za KDU-ČSL). „Musíme mít respekt k té nemoci a zejména dodržovat vyzývané rozestupy, roušky a mytí rukou. Ale potom jsou ta další opatření jako zavírání škol, a to musíme důkladněji analyzovat a zkusit hledat i jiné možnosti než to všechno jednoduše zavřít,“ řekl Kantor s tím, že si ale uvědomuje, že rostou čísla nemocných žáků a také učitelů.
Podle poslance Julia Špičáka se k celé pandemii špatně hledají tvrdá data a kromě počtu nakažených nebo hospitalizovaných chybějí informace o počtu nemocných, podrobnější analýzy věkových skupin nakažených nebo zemřelých a tak dále. „A vyslovím takovou kacířskou myšlenku, co by se vlastně stalo, kdyby se přestalo testovat?“ překvapil Špičák a dodal, že řada omezení není podložena přesnými a průkaznými daty.
Poté už si vzal slovo Jaroslav Flegr, podle kterého je naopak potřeba ještě více testovat. „Když navýšíme počet testovaných, a ještě zvýšíme finance na to trasování, tak si ušetříme obrovské peníze, protože ty potenciálně nakažené oddělíme od společnosti. Takže peníze na trasování jsou podle mě ty nejlépe vynaložené finance,“ má jasno Flegr.
„Bez testování a trasování by byl ten nárůst nemocných ještě mnohem vyšší, to trasování to dokáže ztlumit, ale stále je ten aktuální počet dost strašný. Každý den to roste, jako když vynásobíte počet včerejších nakažených krát 1,06,“ spustil Flegr své varovné výpočty. „Jen si to dejte do Excelu a pak si možná už nebudete tak jistí těmi vašimi optimistickými názory, že to zvládnete,“ kontroval směrem k Arenbergerovi.
Navíc by podle Flegra měli o covidu mluvit výhradně jen epidemiologové. „Všichni ostatní doktoři jsou v zásadě jen vzdělaní laici,“ prohlásil Flegr s odkazem na petici rehabilitačního lékaře Jana Hnízdila, kardiochirurga Jana Pirka a dalších, kteří požadují zmírnění opatření. Flegr naopak radí, aby ministr zdravotnictví Roman Prymula opatření ještě zpřísnil. „Potom bychom to mohli zvládnout, ale potřebujeme ještě velké štěstí, aby nám vydrželo počasí,“ myslí si Flegr.
„Pak totiž přijdou ty podzimní plískanice, a to už tahle opatření stačit nebudou. Pak se budou muset zavřít restaurace, určitě druhý stupeň základních škol, bude to muset být mnohem tvrdší,“ predikuje Flegr a navíc lidem radí, aby všichni začali používat aplikaci eRouška. „To je strašně důležité a všichni s chytrým telefonem by to měli mít,“ dodal Flegr.
Na Flegra reagoval Julius Špičák, podle kterého není třeba strašit nástupem podzimního sychravého počasí. „Tato epidemie se liší od chřipky tím, že je daleko méně sezónní. Takže si nejsem úplně jistý, že se to musí zhoršit plískanicemi, protože se to ani nijak dramaticky nezlepšilo v létě, když bylo teplo. Tehdy to bylo těmi předletními restrikcemi,“ řekl Špičák.
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
„To vás musím opravit,“ nedal se Flegr. „Ta korelace je tam ve světě zřejmá, v zemích s chladnějším počasím bylo to reprodukční číslo větší a i my jsme ho v březnu měli vyšší než v létě,“ kontroval. „Takže musíme počítat s tím, že nám na podzim naroste reprodukční číslo samo o sobě a ani roušky nám moc nepomůžou,“ dodal.
Podle Špičáka ale není namístě predikovat nějaká hrozivá podzimní zhoršení. „Tu sezónnost u covidu ještě neznáme, protože žádná sezóna ještě neproběhla,“ pokračoval v názorovém střetu Špičák. „Ta nemoc se chová jinak než chřipka. Když je chřipková epidemie, tak to u nás v IKEM postihne tak deset procent personálu, který onemocní. Tady u covidu ale řešíme všechny pozitivní, i když jsou asymptomatičtí, a já si neumím představit, že by s takovými mírnými symptomy, kteří mnozí s covidem mají, s chřipkou vůbec řešili,“ řekl na závěr Špičák.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jma
