„Zdanění“ životního pojištění? Ať se to vysvětlí, chce po vládě KSČM. Piráti jsou ještě tvrdší

3. 9. 2019 15:08

Žádná sektorová daň, ale pouze revize daňové uznatelnosti technických rezerv v oblasti pojišťovnictví. To je chystaný krok Ministerstva financí, který se nelíbí nejen samotným pojišťovnám, ale ani opozičním politikům a také části veřejnosti, která se obává dopadů na uzavřené smlouvy životního pojištění. O podpoře návrhu není zatím přesvědčena ani předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá. V principu jí tento krok, který je i reakcí na optimalizaci daní díky vyšším obezřetnostním rezervám, nevadí, ale chce mít jasno, jaký bude mít dopad na účastníky životního pojištění.

„Zdanění“ životního pojištění? Ať se to vysvětlí, chce po vládě KSČM. Piráti jsou ještě tvrdší
Foto: red
Popisek: Miloslava Vostrá

Jednorázové zdanění rezerv pojišťoven, které chystá Ministerstvo financí v rámci sazbového balíčku, vyvolává nesouhlas jak u pojišťoven samotných, tak mezi politiky a hlavně u té části veřejnosti, která má sjednáno životní pojištění, což je téměř polovina populace. Šíří se zvěsti o tom, že dojde ke zdanění pojišťoven, dokonce i životního pojištění, nebo alespoň že to bude znamenat automatické zdražení životního pojištění. Terčem kritiky je skutečnost, že stát tímto krokem jednorázově získá deset a půl miliardy, že se vláda snaží snížit odolnost pojišťovnictví a zvyšuje riziko, že bude muset v budoucnu v případě krize intervenovat ve prospěch tohoto finančního sektoru. Ministerstvo financí má odhad výnosu z chystaného zdanění finančních rezerv, který by měl dosáhnout v roce 2021 7,9 miliardy korun a v roce 2022 částku 2,6 miliardy.

„Není to žádná sektorová daň. Tento postup je v souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, a navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevně stanoveného administrativního ukazatele, tedy ne tak, jak se hodí pojišťovnám. Tato metoda představuje propracovaný a objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Tento systém do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména – a to je ten smysl – odkládání zdanění,“ vysvětlovala ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová.

Pirát obvinil vládu, že nutí pojišťovny chovat se nezodpovědně

Zatím není jisté, jak s tímto záměrem uspěje u rozpočtového výboru Sněmovny, protože ani jeho šéfka mu zatím není jednoznačně nakloněna. „V principu s tím problém nemám. Jde o rezervy vytvořené nad výši uvedenou v evropské směrnici Solvency II, u některých pojišťoven jsou tvořeny vyšší, takže jde o zdanění té rezervy nad určenou výši. Ale hned zpočátku jsem říkala, že u toho mám určité otazníky. Momentálně jsem ve fázi, že jednám s pojišťovnami, chci si nechat problematiku vysvětlit i z jejich pohledu. K téhle záležitosti by se do dvou týdnů mělo konat otevřené jednání podvýboru, kam budou pozváni jak zástupci jednotlivých pojišťoven, tak se ho samozřejmě zúčastní zástupci Ministerstva financí. Na základě toho se rozhodneme. Je pravda, že v tuto chvíli ještě zcela přesvědčeni o podpoře návrhu Ministerstva financí nejsme,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá.

To místopředseda téhož výboru Mikuláš Ferjenčík je razantně proti. Sektorová daň pro pojišťovny by mu nevadila, ale Babišův kabinet obvinil, že teď jednorázově vybere od pojišťoven přes deset miliard, ty pak několik let budou ve ztrátě a příští vlády už bez hnutí ANO nevyberou nic. „Ale ještě horší je, že vy nutíte pojišťovny chovat se nezodpovědně. Vy říkáte, že pojišťovna, která si udělala velké rezervy, aby v případě, že budou povodně, nebo bude řetězová havárka na D1, nebo se stane nějaká podobná kalamita nebo katastrofa, tak ty, kteří se na to připravili a dali si peníze stranou, aby mohly vyplatit klienty v případě, že přijde nějaký takovýto průšvih, tak těm ty peníze seberete, zatímco ti, co jedou na hraně, co jsou teď na limitu obezřetnostních rezerv, tak ty necháváte být, ty vůbec nezdaňujete,“ tepal ve Sněmovně vládu pirátský poslanec.

Vyšší obezřetnostní rezervy byly nástrojem pro optimalizaci daní

Jeho výtky, že zdaněny budou pojišťovny s vysokými rezervami, zatímco ty na hraně ne, mají racionální jádro, na druhou stranu šlo ze strany některých pojišťoven nejen o odpovědnost, ale svým způsobem i o vychytralost. Dalo by se to brát i tak, že vyšší rezervy sloužily také jako útěk před zdaněním. „Tímto postiupem v podstatě docházelo k tzv. optimalizaci daní. Nemůžeme říci krácení, to určitě ne, protože to bylo zákonem umožněno. Ale pojišťovny si mohly optimalizovat daňový základ, a tím odvádět méně do státního rozpočtu,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz poslankyně KSČM Miloslava Vostrá. Podle ní je také třeba si uvědomit, že u nás jsou pobočky pojišťoven, které mají mateřskou organizaci v zahraničí, kde to normálně – tedy ve smyslu evropské směrnice Solvency II – funguje. „I samy pojišťovny vědí, že hrají pouze o čas. Stejně k tomu dojde, jen hrají o to, jestli to bude o rok, o dva prodlouženo, zcela logicky. Z jejich pohledu to chápu, ale nejsme tady od toho, abychom zrovna tento rezort chránili,“ dodává předsedkyně rozpočtového výboru.

Její váhání s podporou návrhu Ministerstva financí souvisí s velmi rozšířeným produktem, a to životním pojištěním. „S tím ostatním problém nemám. Otazník je u životního pojištění , protože v té částce, nechci to říkat příliš komplikovaně, jsou některé položky při konstrukci výpočtu životního pojištění, které se týkají i tzv. budoucích zisků. A je potřeba si prodiskutovat zdanění budoucích zisků. V každém normálním podniku jsou ty účty rozdělené, bohužel, v pojišťovnictví ne. Pojištění je konstruováno na základě určitého pojistného plánu a určitých vzorců. Je otázka, zda lze tu konstrukci změnit už k tomu termínu prvního ledna příštího roku. To jsou některé věci, které si potřebujeme spíš technicky doladit,“ konstatuje Miloslava Vostrá.

Musí být jasně řečeno, co to přinese účastníkům životního pojištění

Právě v souvislosti s životním pojištěním se spekulací a úvah, co všechno jeho účastníkům hrozí, objevilo nejvíc. Patří mezi ně fáma, že výplata životního pojištění bude podléhat zdanění, nebo že vlivem jednorázového zdanění rezerv pojišťoven bude mít pojistník při nezměněných výších plateb v konečném důsledku nižší plnění než dosud, nebo mu zůstane stejné, ale zvýší se mu pravidelné platby. „To jsou věci, které si necháme rádi znovu vysvětlit. Protože nahlížet se na to dá z různých úhlů pohledu. Neříkám, že by k něčemu ze zmíněného mohlo dojít, ale chci, aby bylo jasně řečeno, zda to hrozí, nebo nehrozí, tedy v podstatě jaké procento rizika tam je. V tomto máme tedy ještě určité otazníky, proto k tomu budeme mít ještě seminář, abychom si tyhle věci ujasnili,“ dává poslankyně KSČM najevo, že by s uvedenými zásahy do oblasti životního pojištění nesouhlasila.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Proč Zeman otevírá po návštěvě nemocnice debatu o svém nástupci? Komentátor Pečinka přichází s tímto tvrzením

21:31 Proč Zeman otevírá po návštěvě nemocnice debatu o svém nástupci? Komentátor Pečinka přichází s tímto tvrzením

Hostem v pořadu Štrunc! žurnalisty Pavla Štrunce na serveru Info.cz byl komentátor týdeníku Reflex B…