Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
O slovo se přihlásil i bývalý spolužák generála Pavla Pavel Beneš, který na konto generála Pavla poznamenal, že hájil komunistický režim mnohem důsledněji, než dnes přiznává. „My jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy,“ uvedl Beneš pro deník Právo. Pro ParlamentníListy.cz pak Beneš řekl, že mu Pavel (pod krycím jménem Pávek) vyhrožoval. „Pávek měl tehdy proslov, jak sprostý kapitalismus zahnívá. Řekl jsem mu, že když jsem si to přečetl, tak jsem tam neshledal nic proti ničemu. On, že ne, že to musím odsoudit. Já na to, co když to neodsoudím. Začal vyhrožovat. Okamžitě to naprášil a já měl nálepku rebela,“ uvedl k tomu, když se objevil dokument Několik vět.
Petr Pavel Benešovo tvrzení opakovaně odmítl. Sám se označil za výsadkáře, elitního vojáka, který se však neměl stát špionem. A teď na facebooku ve své obhajobě pokračoval.
„Článek postavený na pomluvách od bývalého spolužáka v deníku Právo, který ignoroval názory jiných, byl tím, na co jsme si tu v politice tak nějak už zvykli. Když jsem ohlásil kandidaturu, ptali se mě: Zvládneš to peklo, které na tebe pustí? Zvládnu, protože lží se nebojím. Po dnešku ale vím, že v tom zdaleka nejsem sám. Stovky z vás jste se mi ozvali ochotni zastat se pravdy a férového přístupu. Děkuji všem, po dnešku se cítím silnější,“ napsal Pavel na faceboooku.
Spolupracovník Petra Pavla Petr Kolář, někdejší velvyslanec České republiky v USA i v Rusku, v komentáři pod Pavlovým příspěvkem vyjádřil údiv nad tím, že si novináři důkladněji nezjistili, kde je vlastně Pavel Beneš, někdejší generálův spolužák.
„Něco na čtení, dva kousky před spaním. Aby bylo jasné, s kým máme tu ‚čest‘. Je ovšem s podivem, že tomu zoufalci a spolupracovníkovi KSČM dal prostor seriózní deník. Nechali se napálit? Neověřili si zdroj? Smutné,“ napsal Kolář.
A přidal dva zdroje. Českou televizi a Žatecký deník.
Žatecký deník se vrátil až do roku 2010, kdy lidé protestovali proti uzavření akutních lůžek v nemocnici v Lounech. V únoru 2010 tam byla uzavřena oddělení chirurgie a interna. Lidé vyrazili do ulic, protože se obávali, že pokud onemocní nebo je potká náhlá zdravotní příhoda, nestihnou se dostat do některé z okolních nemocnic.
Protesty inicioval tehdejší starosta Brodce Pavel Beneš. Svolal je okresní výbor KSČM Louny. „V žádném případě nejde o předvolební akci, jak se (tehdejší) starosta Loun (Jan) Kerner (ODS) vyjádřil. Chceme upozornit na obavy občanů a podpořit petici,“ prohlásil tehdejší předseda OV KSČM Stanislav Rybák.
„Nelíbí se nám, že nemáme fungující nemocnici. Nevíme, v které nemocnici nás přijmou. Jsme jako putující bezdomovci. Jako občané platící zdravotní pojištění máme právo na hodnotnou péči. Chceme vědět, jak to bude se zdravotním zabezpečením, do jaké nemocnice máme se zdravotními problémy jezdit. Požadujeme určení jedné spádové nemocnice, a ne bloudit po okolních městech. Musí být rozšířena pohotovost, posílena záchranná služba, která je v těžké situaci; jejich dojezdové časy se prodloužily, na sanitku se čeká déle,“ pronesl k přihlížejícím Pavel Beneš.
Beneš v roce 2010 kandidoval za hnutí Za rozvoj obce Brodec. V obci žije 88 obyvatel.
Česká televize upozornila, že obec Brodec byla na počátku roku 2010 bez peněz. S rozpočtem 600 tisíc se pustila do stavby vodovodu. V té době si totiž lidé chodili pro vodu do studny.
„Běžnou praxí tak bylo např. praní na pořadník, koupání v jedné vodě či splachování na povel,“ napsala v březnu 2010 k tématu ČT.
Sedm zvolených zastupitelů věřilo, že 90 procent nákladů zaplatí stát, ale ten nakonec zaplatil jen polovinu, nikoli 90 procent. Vodovod sice byl na konci roku 2009 hotov, ale obec se zadlužila a podle Pavla Beneše neměla dost peněz na běžný provoz, např. na veřejné osvětlení.
V roce 2014 už Pavel Beneš do zastupitelstva obce nekandidoval.
Spisovatel Pavel Kosatík vyjádřil názor, že dnes už není tolik důležité, kdo býval před rokem 1989 v komunistické straně. Důležitější se mu jeví otázka, kdo z jednotlivými prezidentskými kandidáty stojí dnes a čí zájmy by moli tito lidé prosazovat, pokud se právě jejich kandidát skutečně stane prezidentem.
„Debata o prezidentských kandidátech nabývá na ostrosti, jedno podle mě důležité v ní ale chybí. Nestačí proklepnout si ty kandidáty ze všech stran, je nutné zajímat se taky o ty, kdo stojí za nimi ve stínu, kdo je podporují a možná očekávají, že v případě úspěchu sklidí zisk. Bylo by dobré, kdyby hlavně média kladla kandidátům otázku: Kdo za vámi stojí a proč? A pokud ten člověk zalže, okamžitě ho z kategorie slušných kandidátů vyřadit. U těch ostatních zjišťovat, jaké jsou zájmy jeho podporovatelů, jestli to třeba zase nejsou vlivy z Ruska nebo Číny, jako kdysi u Zemana. Spíš než hádky mj. o to, kdo byl v KSČ nebo nebyl, mně přijde důležitá jasná znalost toho, jestli peníze, které jsou za kandidátem nebo kandidátkou, nesmrdí,“ uvedl spisovatel, scénárista a publicista v jedné osobě na facebooku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
