O senátních, ale i komunálních volbách, bude řeč v pravidelném přehledu mediálních zajímavostí. „Jejich výsledky poskytly značně chmurný obrázek stavu důvěry našich občanů v politiky a politiku samu. Nejprve malá inventura. Vesměs poskytuje informace logické, ale občas i takové, nad nimiž zůstává, jak se výstižně říká, rozum stát. Předně – obecně se očekávalo, že výrazně propadne naše zcela neschopná vládní koalice, složená účelově odprava doleva, od ODS po Piráty, s jediným cílem, znemožnit návrat Andreje Babiše, nominálně vítěze podzimních parlamentních voleb. Tato vláda nás za tři čtvrtě roku vládnutí uvrhla do samých pastí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Předně velice aktivisticky a razantně spustila naše angažmá v rusko-ukrajinském konfliktu. „Vyhlásila, že ‚jsme ve válce‘, ačkoli v ní nejsme. Vláda to však bere jako záminku k přesunu obrovských finančních prostředků na Ukrajinu, přičemž málokdo chápe, proč to činí. Tedy kromě toho, že to zřejmě dostala příkazem ze zámoří. Samotný tento válečnický avanturismus by měl vyvolat přinejmenším impuls obavy, do čeho naše lidi vláda zatahuje. Tohle už přestává být rétorika pro kamery. To jsou skutečné miliardy z našeho rozpočtu,“ upozorňuje mediální analytik.
Fotogalerie: - Před jednáním vlády
Vláda si neví rady, tak říká, že za vše může Putin
Kdo je vítězem komunálních voleb?Anketa
O to více ho udivuje, jako by to všechno nestačilo k pořádnému výprasku ve volbách. „Strany vládní koalice z nich sice vyšly nepatrně oslabeny, ale ne tak, jak by si zasloužily. Mám pro to jediné vysvětlení: vládní politiku drží hlavně mladší voliči, kteří jednak ještě nemají dostatek zkušeností, zejména negativních, a na velkou část z nich dosud nedopadla plnou váhou ekonomická nouze. To se nepochybně změní, ale obávám se, že bude pozdě,“ domnívá se mediální odborník.
Lidé přestali věřit, že lze něco změnit k lepšímu
Za druhé důležité zjištění plynoucí z výsledků těchto voleb považuje vyšší aktivizaci a rostoucí počet nespokojených občanů. „Ti se scházejí nejen na demonstracích proti vládní politice, ale i u volebních uren, kam víc než kdy dříve vhazují hlasy pro opoziční uskupení; největší skok zažilo hnutí SPD Tomia Okamury – a také nové menší alternativně směřující strany, typicky Trikolora nebo Svobodní. K úspěchu pomohlo až donedávna odmítané a nyní konečně zaváděné propojování kandidátek programově příbuzných subjektů a všem to přineslo body, zejména v podobě naděje pro jejich voliče znechucené bilancí vlády,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Psali jsme:
A konečně třetí závěr: tragicky nízká volební účast (v průměru něco nad 40 procent, bývalo to o polovinu více) signalizuje, že naše společnost je nemocná. „Diagnózou je ztráta důvěry v to, že lze v dohledné době něco změnit k lepšímu. A to v chomoutu Evropské unie a zájmů USA opravdu možné není. Prorežimní média to všechno však neznepokojuje. Nadále si vedou svou, totiž vládní vlnku. Vláda je nejlepší, a kdo si dovolí o tom zapochybovat, je ztroskotanec a zaprodanec. Už byla zmíněna lidová srocení protestující proti neschopnosti a vyloženě proti obyvatelstvu zaměřeným aktivitám dnešní vlády. I tentokrát se režimní propagandisté činili,“ podotýká mediální analytik s tím, že jako vždy excelovalo Forum24, jehož šéfredaktor Pavel Šafr nazval lidi shromážděné na státní svátek 28. září na Václavském náměstí „zrádci národa“, kteří chtějí z naší země udělat „hnůj“.
Fotogalerie: - Nenásilná revoluce
Hrstka provokatérů na schodech Muzea se předvedla
Jeho kolegyně Johana Hovorková oprášila „dezoláty“ a „milovníky Ruska“. „Zajímavé byly opět počty. Tedy sčítání srocených. Zatímco minule se policie vytasila s číslem 70 tisíc a podle všeho byla zhruba třetinu pod skutečností, tentokrát už to vzala od podlahy a ohlásila počet ‚v nižších desítkách tisíc‘. To je výrok hodný chytré, či spíše hloupé horákyně. Cožpak naše policie opravdu nemá odborný způsob, jak počítat množství osob na prostranství? Nebo po minulém ‚odvážném‘ čísle naskočil na koně vrchní velitel našeho četnictva nebo jeho nadřízený ministr vnitra a dali pokyn rozmělnit číselné vyjádření do absolutní směšnosti? Kdo tam byl, viděl, že lidí bylo zhruba stejně jako 3. září, víc asi ne, ale míň taky ne. Co to znamená? Že stav naštvání, stojící u zdroje těchto aktivit, trvá a nezmenšuje se,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Tomio Okamura
Dobrou příležitost k porovnání úrovně lidí demonstrujících pod svatým Václavem a těch, kteří provokovali na schodech Národního muzea, poskytl pohled na transparenty. „Na těch ‚muzejních‘ jste se mohli dočíst skvosty typu ‚Rusofilcky do Ruska‘ nebo ‚Putin je v prdeli‘, pod koněm zemského patrona se mezitím zpívala česká hymna. Co na tom, že ji zpíval pan Hnídek alias Ortel, který si účastí na demošce nejspíš posichroval dalšího Zlatého slavíka. Já bych raději uvítal skromnější podání, třeba od Jarka Nohavici, ale to je gusto svolavatelů, do toho mi nic není. Ortela bych nikam nevolil, ani kdyby kandidoval za celou liberální pětikolku s komunisty, socany, ANO a SPD v zádech, protože je pro mě nedůvěryhodný. Ale pro mnoho lidí je symbolem a aspoň tu hymnu umí zazpívat,“ poznamenává mediální odborník.
Fotogalerie: - Fialenko, idi na chuj!
Novinářské ječení nad tím, kdo se také dostal do 2. kola
A do třetice (před)volebně. „Kdyby někdo zpovzdálí sledoval letošní mediální a politické tance kolem senátních voleb, mohl by mylně dospět k závěru, že Senát je orgán, jenž rozhoduje o všehomíru. Toho novinářského ječení nad faktem, že ve druhém kole je tolik a tolik zástupců nenáviděného ANO, dokonce i nějací zločinci z SPD a – nedejbůh – i nezávislé Daniela Kovářová nebo Jana Zwyrtek Hamplová. Jak to, že všude nevítězí o mnoho koňských – případně volských – délek svatí kandidáti libo-demo? À propos navrhuji zavést tuto zkratku, podobně jako kdysi byla používána zkratka lido-demo. Jen ta nová by měla jiný obsah. Znamenala by: ‚demokracie je tam, kde je vládě libo‘,“ utahuje si Petr Žantovský z těch, kteří se demokracií ohánějí, jen když se jim to hodí.
Obzvlášť znamenité tanečky podle něj předvádí PR tým Miloše Tchajwance Vystrčila. „Ten – ke svému překvapení – nepřeskočil laťku hned v prvním kole a musí se utkat s kandidátkou z Babišova tábora. Připomeňme si tedy nyní něco málo faktů o Miloši Vystrčilovi, doslova a do písmene ‚malém velkém muži české politiky‘. Do vyšších politických sfér vystrčil své ambice už v roce 1991, kdy vstoupil do Občanské demokratické strany. Je to tedy typický politický dinosaurus, proti nimž svého času vytáhla do boje strana Věci veřejné. Než s nimi učinila koalici, dodejme,“ připomíná mediální analytik někdejší politický subjekt, který si podobně jako Pirátská strana postavil svůj volební úspěch na boji proti někomu, s kým se pak spřáhl do koalice.
Hlasy od ANO se ke zvolení předsedou Senátu hodily
Miloš Vystrčil byl od roku 1998 do roku 2001 starostou města Telč. V letech 2000 až 2004 pak byl i náměstkem hejtmana Kraje Vysočina. „V krajských volbách v roce 2004 byl lídrem kandidátky ODS v Kraji Vysočina. ODS zde zvítězila a Miloš Vystrčil byl zvolen krajským hejtmanem. Tuto funkci zastával do roku 2008. V krajských volbách v říjnu 2008 kandidoval za ODS na znovuzvolení, přičemž však kandidátka ODS (21,01 procenta hlasů) byla drtivě poražena ČSSD (39,87 procenta hlasů). Z regionálního pádu si však dlouho hlavu nedělal. Ve volbách 2010 se stal senátorem za obvod č. 52 – Jihlava,“ připomíná Petr Žantovský politickou éru Miloše Vystrčila před tím, než se na dvě volební období uvelebil v Senátu.
Za jeho nečekaným vzestupem stála smutná událost. „Po náhlém úmrtí Jaroslava Kubery byl dne 19. února 2020 zvolen předsedou Senátu Parlamentu ČR. Krom senátorského klubu ODS Vystrčila podpořili i senátoři KDU-ČSL, ČSSD (tedy ti, o nichž předtím prohlásil, že jej ‚mrzí hořká skutečnost, že ČSSD má v horní komoře nadpoloviční většinu…‘), SEN 21 a hnutí ANO. To jen pro připomínku, až bude zase Tchajwanec dělat někdy narážky na ANO. Bez jejich hlasů by se nestal tak vysoce postaveným ústavním činitelem. Měl by jim posílat aspoň třetinu senátorského služného na řepkové charitativní konto, konečně by byl něčím užitečný,“ směje se mediální odborník.
Bývalý komunista Pithart určuje, kdo je slušný, a kdo ne
Ale vzápětí obrací zpět na vážnou notu. „Vystrčil je mimořádně pružný politik okresního formátu, který se přiživuje na mediálně ‚vděčných‘ tématech – Bělorusko, Ukrajina, Tchaj-wan a dalších, ale u něhož si nikdy nemůžeme být jisti, co si doopravdy myslí, pokud vůbec něco. Pitoreskní finále své senátní kampaně mu pomohli spískat osvědčení augusti – Marta Kubišová pravila, že je pan Vystrčil slušný a Petr Pithart zase, že je Vystrčilova protivnice za ANO neslušná. To ovšem sedí od člověka, který se angažoval v KSČ, Občanském fóru, Občanském hnutí, KDU-ČSL a kdovíkde ještě. Tedy muže ryzího, názorů trvalých a neměnných a přesvědčení nezlomného,“ připomíná mediální analytik s nadhledem Pithartovu stranickou turistiku a názorovou ohebnost.
Aspoň od Pithartovy podpory doporučuje zkusit si dovodit, co je vlastně zač, ten náš Tchajwanec. „Od něj samého jsme se dověděli vlastně za celá ta léta jediné: že je Tchajwanec. Stačí to na výkon druhé nejvyšší ústavní funkce v zemi? A mimochodem: víte, že na post druhého nejvyššího ústavního činitele v České republice stačí pouhých 8144 hlasů? Přesně tolik jich dostal Vystrčil při svých předchozích senátních volbách v roce 2016,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
