V úvodu Boninská zmiňuje svou základní tezi. „Vyšší volební účast, například to nad 65 %, obvykle posiluje demokratické strany a omezuje vliv protidemokratických a proruských sil, protože se do rozhodování zapojí širší spektrum obyvatelstva, včetně umírněných voličů,“ píše na síti X.
Naopak upozorňuje i na to, komu nízká účast nahrává: „Nízká účast, naopak, nahrává extremistickým a polarizujícím silám, protože jejich voliči bývají disciplinovanější.“ Z toho vyvozuje klíčový závěr, že pro udržení demokratického směřování České republiky je proto klíčové motivovat občany k účasti ve volbách.
A analyzuje strategii proruských a extrémních uskupení: „Proruské a protidemokratické narativy cílí na frustrované nebo nespokojené voliče, kteří mohou být náchylní odevzdat svůj hlas extremistickým uskupením, pokud se cítí ignorováni hlavním politickým proudem. Při nízké volební účasti mají tyto hlasy větší váhu.“
a polarizujícím silám, protože jejich voliči bývají disciplinovanější.
— ?????????? ???????????????? (@boninska) May 22, 2025
Pro udržení demokratického směřování České republiky je proto klíčové motivovat občany k účasti ve volbách.
Proruské a protidemokratické narativy cílí na frustrované nebo nespokojené voliče, kteří mohou
2/7
„Nízká účast také často znamená, že umírnění nebo proevropsky orientovaní voliči, kteří podporují demokratické hodnoty, zůstávají doma, což oslabuje pozici stran hájících demokratické principy a prozápadní orientaci České republiky,“ upozorňuje Boninská.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská