V úvodu Boninská zmiňuje svou základní tezi. „Vyšší volební účast, například to nad 65 %, obvykle posiluje demokratické strany a omezuje vliv protidemokratických a proruských sil, protože se do rozhodování zapojí širší spektrum obyvatelstva, včetně umírněných voličů,“ píše na síti X.
Naopak upozorňuje i na to, komu nízká účast nahrává: „Nízká účast, naopak, nahrává extremistickým a polarizujícím silám, protože jejich voliči bývají disciplinovanější.“ Z toho vyvozuje klíčový závěr, že pro udržení demokratického směřování České republiky je proto klíčové motivovat občany k účasti ve volbách.
A analyzuje strategii proruských a extrémních uskupení: „Proruské a protidemokratické narativy cílí na frustrované nebo nespokojené voliče, kteří mohou být náchylní odevzdat svůj hlas extremistickým uskupením, pokud se cítí ignorováni hlavním politickým proudem. Při nízké volební účasti mají tyto hlasy větší váhu.“
a polarizujícím silám, protože jejich voliči bývají disciplinovanější.
— ?????????? ???????????????? (@boninska) May 22, 2025
Pro udržení demokratického směřování České republiky je proto klíčové motivovat občany k účasti ve volbách.
Proruské a protidemokratické narativy cílí na frustrované nebo nespokojené voliče, kteří mohou
2/7
„Nízká účast také často znamená, že umírnění nebo proevropsky orientovaní voliči, kteří podporují demokratické hodnoty, zůstávají doma, což oslabuje pozici stran hájících demokratické principy a prozápadní orientaci České republiky,“ upozorňuje Boninská.
Pak přechází k otázce, jak zajistit, aby voliči k volbám přišli, aniž by byla účast povinná, a přidává vlastní návrh: „Jedno možné řešení, které mě napadlo, je poměrně jednoduché. Sebrat populistům vítr z plachet. Kdyby stát vyplatil každému voliči za jeho hlas například tisíc korun, jsem přesvědčená, že by v Česku přišli volit téměř všichni. Někdo by nenechal tisíc korun ležet jen tak na ulici.“
hodnoty, zůstávají doma, což oslabuje pozici stran hájících demokratické principy a prozápadní orientaci České republiky.
— ?????????? ???????????????? (@boninska) May 22, 2025
Jak ale zajistit, aby voliči přišli k volbám, aniž by byla účast povinná?
Jedno možné řešení, které mě napadlo, je poměrně jednoduché:
4/7
Tuto svou úvahu pak ve svém vlákně rozvíjí i ekonomicky. Osm miliard korun, které by tento krok stál, by se vrátilo do kapes občanů, a tento výdaj by podle jejích slov tak měl reálný smysl. „Populisté stejně rozhazují násobně více peněz bez jasného přínosu. Navíc by nikdo neprotestoval. Každý si tu tisícovku rád vezme. Nestálo by to za zamyšlení?“ nabádá blogerka Boninská.
A formuluje důvěru ve zdravý rozum většiny lidí: „Tato úvaha vychází z mého přesvědčení, že většina lidí u nás má přece jen v hlavě mozek a lidé, kteří normálně k volbám nechodí, chtějí normálně a dobře žít ve stabilní a bezpečné zemi.“
V závěru Alena Boninská shrnuje: „Je pravda, že vyšší volební účast spíše podpoří demokratické strany. Je to ale jen kvůli tomu, že se aktivizují lidé, kterým na demokracii trochu záleží. Jinak jsou nevoliči většinově antisystémoví nebo lhostejní k systému.“
Téma volební účasti není pro Česko abstraktní. V posledních parlamentních volbách v roce 2021 činila účast 65,43 %, což představovalo nejvyšší podíl voličů od roku 1998. Přesto je to číslo, které může být snadno ohroženo apatií, frustrací nebo nedůvěrou k politickým institucím. V předchozích volbách v roce 2017 byla účast pouze 60,84 %. Boninská tvrdí že, právě nízká volební účast často otevírá cestu k moci těm, kteří staví na radikalizaci a nespokojenosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Věříte, že vyšší volební účast posiluje demokratické strany a omezuje vliv proruských a extremistických sil?
autor: Natálie Brožovská
Honza66
