V ČR narůstají ceny potravin nejvíce mezi státy EU, a to už delší dobu. Logicky proto vzniká diskuse o tom, proč tomu tak je. Zajímavý je z tohoto pohledu článek p. Sezemského zveřejněný na FORUM24 dne 1. 7. 2023. Pan Sezemský vidí příčinu v českých agrobaronech, jsou to prý oligarchové agrárního a zpracovatelského průmyslu. Nějak ale zapomněl uvést, že marže těch českých agrobaronů třeba na výrobě vajec činí 0,1 až 0,2 Kč na kus, zatímco u velkých prodejních řetězců, které mají zanedbatelné náklady s výrobou a distribucí vajec, to dělá až 5 Kč na kus. Takže jen na prodeji vajec vydělají velké řetězce za rok přes 1 mld. Kč. Kolik vydělávají zemědělci? Kritika p. Prouzy, předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu, že pracuje ve prospěch zahraničního kapitálu, je pak prokazatelně zcela na místě. Pan Sezemský, stejně jako p. Prouza, o maržích asi nic neví, pak je otázkou, zda by pan Prouza měl i nadále zastávat svoji funkci?

Pan Sezemský také upozornil, že zemědělský sektor v roce 2022 dosáhl rekordního zisku 22 mld. Kč. Neuvedl, jaký očekává zisk v roce 2023, v tisku proběhlo, že bude nižší i výrazně, protože prodejní ceny klesly, a zemědělci musí prodat svoje zásoby z roku 2022 nakoupené za vysoké ceny. Zisk v zemědělství prostě kolísá.

Zisk oligopolů v energetice? Desetkrát víc než u zemědělců…

Porovnejme si zisk oligarchů v zemědělství se ziskem oligopolů v energetice. Jestliže několik tisíc zemědělských firem dosáhlo hrubý zisk 22 mld. Kč, tak jen čtyři oligarchové v energetice, konkrétně firmy EPH, ČEZ, RWE Supply a NET4GAS, dosáhli v roce 2022 zisk 180 mld. Kč, pro úplnost v roce 2021 to bylo 30 mld. Kč, proč takové zvýšení v době krize a kdo ho zaplatil? 180 mld. Kč je čistý zisk, takže hrubý zisk byl nad 200 mld. Kč. To je desetkrát více než u zemědělců. Očekávám tedy, že se nyní p. Sezemský opře do energetických oligarchů, a to i proto, že ceny energie v ČR jsou na jedné z nejvyšších úrovní v EU. A právě zemědělci si stěžují, že oni nakupují plyn a elektřinu za ceny meziročně i několikanásobně vyšší než jejich konkurence nejen na západě, ale i ve státech V4. Není právě toto hlavní příčinou nárůstu cen potravin, když náklady na nákup energie se v zemědělství zvýšily o desítky procent?

I zemědělci musejí investovat, aby neztratili konkurenceschopnost, a oni to dělají, třeba i za cenu dluhů. Jejich ziskovost dosahuje 2 až 3 procenta, u energetických oligarchů se blíží 10 % u regulovaných cen a ERU je každoročně zvyšuje, u prodeje energie se jedná o desítky až stovky procent. Přitom investice v energetice nejsou nijak závratné, dlouhodobě nedosahují ani úrovně odpisů. Přesto ERU regulované ceny zvyšuje. Nedivme se pak, že ročně odcházejí z ČR na dividendách stovky mld. Kč, a ze zemědělství to není.

Likvidují se sady s jabloněmi

Pan Sezemský vidí řešení ve vyšší podpoře rodinných firem a snížení dotací pro agrobarony. Nic proti zvýšení dotací pro rodinné farmy, i oni stejně jako velké zemědělské firmy v ČR mají několikanásobně nižší dotace, než je obvyklé v jiných státech EU. Problém je ale v tom, že dotace dostávají i farmy a sedláci, kteří nic neprodukují. Pan Sezemský chválí bývalého ministra zemědělství Nekulu za jeho politický výtlak, jak píše. Pardon, ale myslet si, že zvýšení dotací pro malé farmy, které povede ke zvýšení zemědělské produkce v ČR maximálně o několik procent, povede ke snížení cen potravin, je mimo realitu. Výrazné snížení dotací pro velké české zemědělce ale povede ke ztrátě jejich konkurenceschopnosti, snížení zemědělské výroby o desítky procent, a ve svém důsledku pak k dalšímu zvýšení cen potravin nebo i zániku zemědělských firem ve velkém. Zemědělci to uvádějí na příkladě jablek. V létě dojdou zásoby jablek z domácí produkce, a cena jablek dovezených ze zahraničí se zvýší o desítky korun, protože bude chybět domácí konkurence. V této situaci se likvidují sady s jabloněmi.