Macháček svůj text začíná povšimnutím, že kniha je velmi diskutovaná v „pražské kavárně“. Říká zároveň zřejmé, tedy fakt, že kniha je pro čtenáře zajímavá především vylíčením poměru Vodňanské s prezidentem Havlem. Jitka Vodňanská je dnes častým hostem všemožných televizních, internetových a jiných rozhovorů, nakladatelství Torst již pro enormní úspěch knihy připravuje dotisk a na všem si pořádně smlsávají bulvární média.

Podle Macháčka je Vodňanská ve svých vyjádřeních poněkud rozpolcená. Na jednu stranu pro Lidové noviny přiznala, že jí vadilo, když byla vymazávána z historie Václava Havla, například v dokumentu Jana Nováka „Václav Havel jede na dovolenou“. „Na druhou stranu vyjadřuje překvapení, že se jí všichni novináři ptají jenom na Havla a nic jiného je na knize nezajímá. Štve ji, že se lidé nezajímají také o ni a o její názory. Jak to může překvapit vzdělanou psychoterapeutku, to nevím. Do Indie jezdí leckdo, medituje taky leckdo, jakési poněkud povrchní duchovno provozuje taky kdekdo a ani názory Vodňanské na psychoanalýzu nejsou nikterak výjimečné,“ všímá si Macháček.