Ruské síly tak podle něho byly přeceňovány, ale varuje, aby nedošlo k druhému extrému, tedy k jejich podcenění. „Nesmíme zapomenout, že ruská armáda z tohoto konfliktu vyvodí nějaké poučení, porážka je nejlepší učitel. To, že Rusové selhali na Ukrajině, neznamená, že by selhali v obdobném konfliktu o pět nebo deset let později. S tím prostě nemůžeme počítat,“ tvrdí.
Pro západoevropské armády by ztráty tohoto rozsahu byly likvidační, míní s tím, že polskou ne, protože Poláci směřují k tomu, že budou mít víc tanků než Německo a Francie dohromady. „Poláci vědí proč, oni budují všestrannou armádu pro normální konvenční konflikt, což je něco, co na Západě nebylo pochopeno. V posledních letech se to začalo měnit, ale od začátku století platila na Západě představa, že velký vojenský konflikt je skoro vyloučený a v Evropě úplně vyloučený,“ komentoval analytik a dodal, že Donbas byl budíček, ale nedostatečný.
„Polská armáda by si dala bundeswehr k snídani, to je úplně jasné. Ten proces je na začátku. To, že Německo oznámilo masivní investice do zbrojení a nákup F-35, je pěkné, zaslouží si to potlesk, ale musí následovat činy. Byl bych velmi nerad, kdyby ta válka skončila nějakým kompromisem, celé se to uzavřelo – a na Západě by všichni začali tvrdit, že že Rusko nepředstavuje takovou hrozbu, takže nemusíme investovat tolik do zbrojení, a za pět let bychom se dostali do situace, ve které jsme byli před pěti lety,“ řekl Visingr slovenskému deníku.
Fotogalerie: - Za Chartu 2022
Co by radil malým státům? Obnovení Československa podle něho nevyjde, i když by to bylo nejlepší. Nicméně je prý namístě mnohem větší spolupráce v rámci V4 a Česko a Slovensko by měly vytvořit společné jednotky. „Jeden extrém je, kdyby každá země dělala všechno sama, to je špatné, ale evropská armáda je také špatný nápad,“ míní a říká, že spolupracovat by měly ty země, které k sobě mají historicky a zájmově blízko.
Modernizovat se dle něho musí pozemní síly a státy by měly „pohnout“ s akvizicí obrněných vozidel, Česko například potřebuje nové tanky a stíhačky, Slovensko tanky, a pokud odevzdá systém S-300 Ukrajině, tak i protivzdušné systémy a také drony.
„Polákům radit nemusím, mohli by poučovat celou Evropu. Očekávám, že půjdou cestou budování odstrašujících kapacit. To by mělo být předmětem diskuse i v Česku. V Polsku je to veřejné tajemství a předpokládám, že v dohledné době se z toho stane veřejné téma: Poláci chtějí bombu...“ pokračoval Visingr a doplnil, že proto si Polsko hodlá pořídit stíhačky F-35. „Pro Česko by to měla být legitimní diskuse. Neříkám, že si máme hned sehnat jaderné zbraně, ale nemělo by to být tabu,“ tvrdí Visingr. Smlouva o neumísťování jaderných zbraní v nových členských státech NATO nás podle něho zajímat nemusí, pokud bychom dostali od USA požehnání.
Fotogalerie: - V Bavorsku
Není to poprvé, co Visingr mluvil o atomových zbraních pro ČR. Již v srpnu minulého roku zmínil „Projekt Kladivo“ generála Procházky. „Pokud se vrátím k obsahu uvedeného spisu, tak to nebyla jenom politická prognóza, ale bylo tam stručně shrnuto, jak a proč bychom to byli relativně rychle schopni zvládnout, protože na svém území máme zásoby uranu, máme na velmi vysoké úrovni jaderný výzkum, a dokázali bychom to,“ řekl tehdy analytik a dodal, že Česko by mohlo spolupracovat s Izraelem a Polskem.
Dle Visingra situace ČR připomíná Izrael. „Z velké části jsme, řekněme, obklopeni potenciálními nepřáteli, a ne nutně jenom státy, které s námi přímo hraničí, ale státy, které jsou třeba od nás trošku vzdálenější, ale mohou pro nás představovat v tomto smyslu hrozbu,“ uvedl.
„Takže pro nás by to opravdu nebyla záležitost prestižní, ale spíše záležitost jakési nezbytnosti, či nutnosti. V tomto se podobáme nejenom Izraeli, ale do určité míry i Jižní Koreji, která také o tomto kroku uvažuje. Já si prostě myslím, že ve střednědobé době, takových deset, dvacet let, můžeme být postaveni před novou volbu, a to, že se buď fakticky vzdáme své suverenity ve prospěch nějaké velmoci, která nás více či méně bude kontrolovat, nebo se rozhodneme jít cestou projektu Kladivo, a dáme tím třeba světu najevo: Jestli na nás sáhnete, tak toho budete opravdu litovat,“ argumentoval analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
