Autor uznávané knihy o Gustávu Husákovi boří tradiční mýty. Mimo jiné vám prozradí, co našel v ruských archivech, a je to leckdy překvapivé

05.02.2018 21:13 | Zprávy

Významná událost, která u nás zapadla – při poslední návštěvě Moskvy prezident Zeman významně přispěl k dalšímu otevření sovětských a ruských archivů. Jak to, že si Američané za Jelcina skenovali tisíce dokumentů a nám to bylo „šumák“? Autor obsáhlé publikace o Gustávu Husákovi publikuje u nás vesměs neznámé souvislosti. Podobnosti maďarské a československé „kontrarevoluce“, strach Gottwalda z politických procesů i sovětskou nedůvěřivost vůči Husákovi. Dozvíme se, kdo se po Zápotockém měl stát československým prezidentem a jaká byla zákulisní špína v českém, slovenském a sovětském komunistickém politbyru.

Autor uznávané knihy o Gustávu Husákovi boří tradiční mýty. Mimo jiné vám prozradí, co našel v ruských archivech, a je to leckdy překvapivé
Foto: Archiv nakladatelství BVD
Popisek: Vasil Biľak s Gustávem Husákem

Koncem minulého roku vydal badatel a historik Michal Macháček obsáhlou publikaci o Gustávu Husákovi. Čerpal z řady archivů včetně těch soukromých, devět let objevoval a pročítával stovky a tisíce spisů a svazků.

Je to tak – a ne jinak (?)

„Když člověk sleduje situaci s prezidentskými volbami, fascinuje mne přímočarost některých lidí, že nejsou pochyby – je to tak a nemůže to být jinak. Kritické myšlení, hluboká analýza, toho je poskrovnu a spíše tam hrají roli emoce,“ uvedl k aktuálnímu dění Macháček. Poté už ale pokračoval ohledně „svého řemesla“. Má zkušenosti s ruskými archivy, se kterými se setkal v průběhu několika let, když pracoval na autobiografii o Gustávu Husákovi. Každá země má svůj archivní systém a archivní zákonodárství a jednotlivé archivy také fungují vůbec. Ruské archivy nebyly podle něj příliš přístupné, jsou citlivé vzhledem k politizaci.

„Ruský pohled pro naše dějiny dvacátého století je docela zásadní,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Macháček. „Pokud tam někdo jede na jeden týden, tak tam toho moc nestihne. Měl jsem možnost studovat  v bývalých stranických archivech, které jsou pro nás stěžejní. Je to Ruský státní archiv sociálních a politických dějin a Ruský státní archiv soudobých dějin, kde jsou uloženy ty nejvzácnější „kousky“, které se vážou i k našim dějinám. Podařilo se mi studovat Fond mezinárodního oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Tam se dalo předpokládat, že si na každého významnějšího funkcionáře vedli vlastní personální spis.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Václav Fiala

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Jak věřit vašim slibům?

Slibujete dostupnější bydlení, konec korupce, ale co se změnilo za ty roky, co jste v politice? Dokonce jste byli dost dlouho součástí vlády. A když jsme u toho, šli byste do koalice se SPOLU a STAN znovu nebo ne? Protože jestli ne, tak kdo jiný vám zbývá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Noviny v Česku jako Rudé právo roku 1953. Pohádkář Hučín. Krajan z USA, od něhož nechcete pěstí

13:14 Noviny v Česku jako Rudé právo roku 1953. Pohádkář Hučín. Krajan z USA, od něhož nechcete pěstí

„To, co slyším, že se děje v Česku, mi připadá, jako bych četl Rudé právo z třiapadesátého roku. Jen…