Babiš chce ocenit Milana Kunderu. Žáček připomíná udání

V Poslanecké sněmovně opět ožívá debata o udělení nejvyššího státního vyznamenání, Řádu bílého lva, světoznámému spisovateli českého původu Milanu Kunderovi, který zemřel v červenci 2023. Návrh na ocenění in memoriam prosazuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který označuje za „ostudu“, že jeden z nejznámějších českých literátů toto vyznamenání dosud neobdržel.

„Byl to náš nejznámější světový autor, všude je uznáván, ale Česká republika ho stále nedokáže ocenit. V roce 1995 mu alespoň Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. O to absurdnější je, že část současných vládních politiků, a bohužel i pan prezident, ho teď ocenit nechtějí,“ uvedl šéf ANO Babiš.

Nominace však vyvolává vášnivé diskuse, zejména kvůli Kunderově kontroverzní minulosti, údajně spojené s udáním západního agenta Miroslava Dvořáčka v roce 1950. Na tuto kauzu upozorňuje poslanec ODS a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček, což vrhá stín na Kunderův odkaz.

Milan Kundera (1929–2023) je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Jeho romány Nesnesitelná lehkost bytí, Žert či Nesmrtelnost získaly celosvětový ohlas a patří mezi nejčastěji překládaná česká literární díla. Kundera, jenž od roku 1975 žil ve Francii a v roce 1979 byl zbaven československého občanství, později psal francouzsky a získal řadu mezinárodních ocenění, včetně Prix Médicis étranger, Rakouské státní ceny za evropskou literaturu či Ceny Franze Kafky. V roce 2019 mu bylo české občanství navráceno na popud tehdejšího premiéra Andreje Babiše, což bylo vnímáno jako gesto smíření s rodnou zemí.

Andrej Babiš, který se s Kunderou osobně setkal během své návštěvy Francie v roce 2018, argumentuje, že Kunderův literární přínos a mezinárodní věhlas si zaslouží nejvyšší uznání. „Opravdu jsem si nemyslel, že by jméno našeho nejslavnějšího českého spisovatele mohlo budit jakékoli kontroverze,“ řekl Babiš během sněmovní debaty v červnu 2024.

Motto: Bureš navrhuje státní vyznamenání pro Kunderu.

"V téhle pařížské hospodě jsme právě já a Monika strávili tři hodiny s manžely Kunderovými. Romány jako Nesnesitelná lehkost bytí, Směšné lásky nebo Život je jinde, znají po celém světě...", Ve vší skromnosti jsem téhle… pic.twitter.com/f5B2GVwMQY
— zdeněk šarapatka (@zdeneksarapatka) June 28, 2024

Podle Babiše je Kunderovo dílo symbolem české kultury a jeho ocenění by mělo být samozřejmostí. Věrohodnost Pavla Žáčka zpochybnil slovy: „A tady poslanec a exředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, toho známe dobře, ten studoval žurnalistiku za totáče, ne?“

Udal Kundera agenta Dvořáčka?

Kontroverze kolem Kunderovy nominace se však točí především kolem událostí z roku 1950, kdy měl tehdy jedenadvacetiletý Kundera údajně udat západního agenta Miroslava Dvořáčka Státní bezpečnosti (StB). Tato kauza vypukla v roce 2008, když historik ÚSTR Adam Hradilek publikoval článek, v němž na základě policejního záznamu tvrdil, že Kundera informoval SNB o Dvořáčkově přítomnosti na studentské koleji v Praze.

Dvořáček, který uprchl z Československa v roce 1949 a vrátil se jako kurýr exilové zpravodajské služby, byl následně zatčen, odsouzen k 22 letům vězení a strávil 14 let v pracovních táborech, včetně uranových dolů.

Policejní záznam z 14. března 1950 uvádí, že Kundera, tehdy student, ohlásil, že studentka Iva Militká řekla Miroslavu Dlaskovi o Dvořáčkově přítomnosti a uloženém kufru. Tento záznam však neobsahuje Kunderův podpis ani číslo průkazu totožnosti, což bylo v té době neobvyklé. Kundera obvinění razantně odmítl, označil je za „lež“ a prohlásil, že si na Dvořáčka ani Militkou nevzpomíná. Podle některých svědectví, například literárního historika Zdeňka Pešata, mohl Dvořáčka udat spíše Miroslav Dlask, který se informaci dozvěděl od Ivy Militké. Bývalý kriminalista Alois Pašek rovněž naznačil, že Kundera mohl být uveden v záznamu pouze jako zástupce studentů a Dvořáček mohl být odhalen náhodně při pátrání po jiném podezřelém.

ÚSTR a manželé Dvořáčkovi na pravosti záznamu trvali. Markéta Dvořáčková uvedla, že dokumenty týkající se jejího manžela odpovídají skutečnosti. Přesto zůstává otázka Kunderovy viny nevyjasněná, protože další důkazy chybí a někteří historici, jako např. Petr Drulák, zdůrazňují, že incident mohl být výsledkem nedorozumění nebo záměny.

Podezřelý samotář a geniální spisovatel

Nominace Milana Kundery na Řád bílého lva vyvolala v Poslanecké sněmovně bouřlivé reakce. V červnu 2024 trvala debata o jeho kandidatuře přes hodinu a půl, přičemž někteří poslanci z koalice, včetně Pavla Žáčka, zpochybňovali Kunderovu morální integritu. Žáček, jenž byl prvním ředitelem ÚSTR, zdůraznil potřebu důkladného zkoumání minulosti nominantů a varoval před glorifikací osob spojených s totalitním režimem. Naopak Babiš a jeho příznivci argumentují, že Kunderova literární genialita a jeho pozdější kritika komunistického režimu, například v románu Žert či v projevu na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, převažují nad nejasnými obviněními z minulosti.

Napětí v debatě ilustruje i reakce poslankyně Barbory Urbanové, která na sociální síti X popsala, jak Babišův návrh vyvolal „umělý problém“ a vedl k chaosu ve Sněmovně, kde se poslanci „předháněli v bouchání do lavic a tleskání“. Podle ní takové chování poškozuje obraz Sněmovny.

Mezi koaličními poslanci je spousta lidí, která chce návrh na vyznamenání Milana Kundery podpořit. Andrej Babiš ale vytváří umělý problém, křičí tu na nás, pak se předháníme, kdo dýl vydrží bouchat do lavic a kdo dýl tleskat.
Vytváříme obraz sněmovny, ze kterého je mi smutno…
— Barbora Urbanová (@BaraUrbanova) June 27, 2024

Loni u příležitosti státního svátku prezident republiky ocenil 56 osobností, ale Kundera opět chyběl. Babiš vyjádřil zklamání a na sociální síti X uvedl, že Kunderu navrhne znovu příští rok.

Mrzí mě, že opět nebyl vyznamenán Milan Kundera. Bezpochyby si to zaslouží, proto ho znovu navrhnu i příští rok.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 28, 2024

Kunderův komplikovaný vztah s Českou republikou je dán také jeho distancováním se od disentu během exilu. Zatímco Václav Havel a další disidenti kritizovali komunistický režim z domova, Kundera se v emigraci vyhýbal politickým vyjádřením, což vedlo k napětí. Jeho manželka Věra Kunderová v roce 2019 popsala vztah mezi Kunderou a disentem jako „dramatický a oboustranně nepřátelský“. Přesto Havel v roce 1995 udělil Kunderovi medaili Za zásluhy I. stupně, kterou však Kundera osobně nepřevzal a na ceremoniál vyslal pouze svou ženu.

Navrácení českého občanství v roce 2019 a otevření Knihovny Milana Kundery v Brně v roce 2023 naznačují snahu o smíření s Kunderovým odkazem. Přesto rozdílné pohledy na jeho minulost zůstávají překážkou pro jednoznačné uznání.

Debata o udělení Řádu bílého lva Milanu Kunderovi odhaluje hlubší otázky o tom, jak hodnotíme osobnosti s komplexní minulostí. Na jedné straně stojí Kunderův nesporný literární odkaz, který z Česka učinil zemi nepřehlédnutelnou na mapě světové literatury. Na straně druhé zůstává stín kauzy údajného udání západního agenta Miroslava Dvořáčka, která vyvolává pochybnosti o Kunderově morálním profilu.