„Nikdy jsem o své budoucnosti nic nevěděl. V době, kdy jsem odešel z Čech, já ani moje žena jsme vůbec nepočítali s tím, že bychom někdy ještě jednou viděli Vltavu nebo Špilberk. Život je pro mě od té doby jedno jediné překvapení, z něhož nevycházím, a zřejmě už nikdy nevyjdu,“ řekl Milan Kundera v telefonickém rozhovoru s rozhlasákem Tomášem Sedláčkem v roce 2008. Světový autor s českým jménem rozhovory skoro nedával. A teď už každopádně žádný nedá. Ve věku 94 let zemřel.
Pravda o smrti
Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
V současnosti zprávu o úmrtí jednoho z nejpřekládanšjích autorů na světě, jehož dílo čítá přes 3000 překladů do různých světových jazyků, vydali skoro všichni. Informaci přinesla Česká televize a potvrdil ji například ředitel Moravské zemské knihovny, které Kundera věnoval svou knihovnu a rozsáhlý archiv, Tomáš Kubíček, když ve vysílání řekl: „Světová literatura ztrácí jednoho z nejvýraznějších a nejpřekládanějších spisovatelů, který vždy kladl důraz na individuum spisovatele a jeho svobodu.“
Cesta do Francie
Kundera se narodil v Brně roku 1929. Po gymnáziu studoval na Univerzitě Karlově v Praze literární vědu a estetiku, ale po dvou semestrech nastoupil na FAMU na režii a scenáristiku. Po roce 1952, kdy školu absolvoval, tam i zůstal. Dvakrát vstoupil do komunistické strany. V roce 1958 debutoval povídkou Já, truchlivý bůh. V roce 1967 přišel s románem Žert. V roce 1968 byl označen za člena skupiny usilující o konec socialismu v Československu. Jeho díla zmizela z pultů knihkupectví, byla mu zakázána činnost. V roce 1975 se vydal jako hostující profesor Univerzity v Rennes do Francie, kde roku 1981 obdržel občanství a stal se česko-francouzským spisovatelem.
Bydlel s manželkou Věrou, jeho literární agentkou, nedaleko hotelu Lutetia a stanice metra Sevres-Babylone. Autor článku si tam kdysi v jedné restauraci užíval klidného dopoledne s dvojkou červeného vína a díval se na uspěchané chodce, jak to má rád. A najednou, co nevidí. Kolem prochází muž s bílými vlasy a naštvanou tváří a vedle něj podobně se tvářící žena. A byli to manželé Kunderovi.
Vzpomínky na Česko
V roce 2008 týdeník Respekt otiskl článek o údajném Kunderově udání v padesátých letech. Ještě jako vysokoškolák měl nahlásit přespání vojenského zběha na kolejích, kde bydlel. Ten pak obdržel dvaadvacetiletý trest, z něhož čtrnáct let strávil v pracovním táboře. Kundera se tehdy proti obvinění ohradil a označil jej za útok. Článek prý manžele Kunderovy zdravotně zničil.
„Jak jsem říkala Marii Vodičkové: Pro společnost je důležitá kontinuita, i kdyby Francii obsadili Papuánci, pořád by se konaly večeře, v Elysejském paláci i mezi popeláři, ve všech vrstvách by se lidé spolu scházeli, mluvili by o politice nebo o knihách, věděli by o sobě, a tím by se stále udržovaly kulturní hodnoty. V Čechách se všechno přerušilo. Ta švejkárna, kterou jste provozovali za normalizace, je dobrá, když si člověk potřebuje ulevit, něco obejít a trochu okopávat kotníky, ale sama o sobě není schopna vytvářet dlouhodobé vazby. Vy jste řekli, že všechno, co bylo před rokem 1989, bylo svinstvo a zapomeneme na to. To nebyla pravda a vy jste tím přišli o možnost navázat na všechno, co bylo dřív dobré. Vy jste začali znovu, ale tím jste přerušili tu důležitou kontinuitu,“ řekla Věra Kunderová v roce 2019 v rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host.
Fotogalerie: - Francouzské prezidentské volby
Vzpomínky na Kunderu
„Ke Kunderům jsem se dostal na začátku svého působení. Znám dílo Milana Kundery a obdivuji ho. Tak jsem si říkal, že by bylo pěkné, kdybych se s ním mohl někdy setkat. Samozřejmě jsem věděl všechny ty věci okolo nedůvěry vůči Česku, tak jsem tomu nedával moc velkou šanci. Nicméně přes společné známé jsem získal jejich mailovou adresu. Napsal jsem jim, že jsem nový velvyslanec a, že máme společné přátelství s Jiřím Dienstbierem. Pro něj jsem pracoval v devadesátých letech. Byl skutečným přítelem Milana a Věry Kunderových. To mi otevřelo dveře k prvnímu setkání. Na něm jsme se shodli, že si ve spoustě věcí rozumíme a můžeme si spolu povídat,“ řekl v roce 2019 ParlamentnímListům.cz už dosluhující velvyslanec ve Francii Petr Drulák.
„Tak vznikl můj vztah s Kunderovými. Od té doby jsme se pravidelně navštěvovali. Občas jsem je pozval na ambasádu, ale častěji jsem chodil k nim. A pak, když se naskytla možnost, tak jsem se jich zeptal, jestli by měli zájem setkat se s premiérem Babišem. A setkání se velmi povedlo. Při něm se samozřejmě hovořilo i o českém občanství, protože premiér Babiš to nabídl. Říkal, jak je možné, že největší český spisovatel nemá české občanství, což byl silný argument. Když jsem to řekl Kunderovým, tak moc nereagovali, protože to už samozřejmě slyšeli mnohokrát. Navíc je jejich vztah vůči Česku opravdu dost poškozený. Průběhem času, kdy Kunderovi bilancují, si to ale rozmysleli. Vědí, že v Česku mají řadu přátel, podporovatelů a obdivovatelů,“ dodal tehdy.
Návrat občanství
V roce 2020 vydal spisovatel Jan Novák kontroverzní neautorizovaný životopis Kundera: Český život a doba. Vzbudil tím dost vášnivé reakce a obhájci světového literáta mu nadávali do „hnojometů“. Novák se hájil tím, že chtěl napsat pravdivý příběh. V rozhovoru pro iDNES.cz, který má titulek Kundera se vyjadřoval o Havlovi jako o duševně chorém, říká spisovatel, například uvedl: „Několik z nich dokonce i po údajném přečtení mé knihy zpochybňuje, že by si Kundera v exilu vytvořil svůj alternativní životopis. Přitom o tomhle není nejmenší pochyby. Tvrdil třeba, že byl vyhozený ze studií, což je lež. Že se živil manuálně jako dělník – další lež.“
Československého státního občanství byl Kundera zbaven v roce 1979. Doklad o jeho znovunabytí mu 28. listopadu 2019 předal právě tehdejší velvyslanec v Paříži Drulák. Ve městě nad Seinou zemřel světově uznávaný spisovatel 11. července 2023 ve věku 94 let. Na konec však v souvilosti s Kunderovým dílem jmenujme název sedmého románu, který jako poslední napsal v češtině. Nesmrtelnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
dezolátka
_profil_top.jpg)
