Babiš nepřišel do ČT, tak přivolali Kyselu. Ten poradil, co vytáhnout v prezidentské debatě

21.11.2022 22:00 | Komentář

Volba nového prezidenta republiky se blíží. K volebním urnám se každý, kdo bude chtít spolurozhodovat o tom, kdo se stane hlavou státu, vydá 13. a 14. ledna. A případně ještě potom o dva týdny později do druhého kola. Hostem Interview ČT24 dnes byl ústavní právník a politolog Jan Kysela.

Babiš nepřišel do ČT, tak přivolali Kyselu. Ten poradil, co vytáhnout v prezidentské debatě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Právník Jan Kysela

Kysela byl podle moderátora Daniela Takáče náhradním hostem místo prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO), jenž se z rozhovoru omluvil s tím, že do konce roku bude zaneprázdněn výjezdy po regionech mezi své voliče. Moderátor Takáč však poznamenal, že do jiných médií Babiš chodí. Jak čte Kysela Babišův vzkaz divákům veřejnoprávního média? „Jsem spíš politolog amatér. Já mám pocit, že ten marketingový tým ví, ke komu má smysl mluvit a ke komu nemá smysl mluvit ve vztahu k tomu konkrétnímu kandidátovi. A mně se zdá, že Andrej Babiš asi nemá pocit, že diváci ČT24 budou úplně jeho cílová skupina ani že mezi nimi bude příliš nerozhodnutých voličů, na které by se mohl zaměřit,“ sdělil Kysela. 

Následně hovořil o tom, proč vlastně Andrej Babiš kandiduje. „Myslím, že Andreje Babiše baví politika, baví ho politika vnímaná jako soutěž o moc, jako držení moci, jako výkon moci. Ve chvíli, kdy je v opozičních lavicích, tak příliš silný dojem z toho, že si užívá, nemá. Možná mu chybí ta volební soutěž, která je v té prezidentské volbě specifická, vyhraněná a hodně personální. Může chtít mít tendenci vyzkoušet si, jak si na tom stojí ve vztahu k voličům, což může mít nějakou další využitelnost, ať už se prezidentem stane, nebo se prezidentem nestane, protože z politiky zjevně neodchází. Takže těch důvodů bude celá řádka, že by kandidoval na úřad prezidenta kvůli tomu, že by chtěl trestní imunitu, to považuji za dost nepravděpodobné, ale může to být příjemná součást toho balíčku,“ poznamenal.

„Andrej Babiš se z ostatních kandidátů vymyká jednak politickým zázemím, ale možná i významem v českém politickém systému, který má posledních x let. Zkrátka v případě, že by byl zvolen Andrej Babiš, tak mám pocit, že pokračujeme v té tradici českých prezidentů jako výjimečných charismatických osobností, které zastiňují ty ostatní, možná tedy ohromují ty ostatní, v mnoha případech taky hodně obtěžují nebo štvou ty ostatní. Mezi nimi by se ale vymykal tím, že má k dispozici velmi početnou a velmi loajální politickou stranu, což neměl ani Václav Havel, neměl to ani Václav Klaus, nemá to ani Miloš Zeman, přestože Miloš Zeman na počátku prezidentství o tom mohl uvažovat v kombinaci zemanovců a možná vnitřní proměny sociální demokracie. Zatímco Andrej Babiš je toho času vůdcem opozice a pochybuji, že by jím přestal být, když by se stal prezidentem. Nebo v určité konstelaci může být vůdcem strany, která kontroluje vládu. A tohle je něco, co se žádnému prezidentovi v České republice nepodařilo, nakombinovat tu svoji osobnostní sílu s tím politickým zázemím, a pokud se u Miloše Zemana uvažovalo o tom, jestli se Česká republika neposune někam k poloprezidentskému systému, tak u Andreje Babiše by ten posun byl mnohem výraznější, protože on kromě toho, že by měl k dispozici své vlastní kompetence, tak by měl v zásadě k dispozici páky, které má vláda, která by mu v zásadě šla spíše na ruku jako nějakému politickému stratégovi. A to je velmi výrazný systémový dopad, který u těch ostatních kandidátů nevidím. Protože ať už jsou, jací jsou, tak nikdo z nich žádné politické zázemí, ani vzdáleně srovnatelné, nemá,“ dodal Kysela.

Závěrem pak hovořil o tom, jaká témata vidí jako rozhodující pro tuto prezidentskou volbu. „Myslím, že u té prezidentské role je třeba znovu a znovu si připomínat, že ona má jednu rovinu, která je ústavní, a to jsou ty jednotlivé kompetence, na nichž je poměrně obtížné vystavět prezidentskou kampaň, málokdo totiž řekne, že chce porušovat ústavu, takže asi ji nechce porušovat, ale že byste tedy lákal voliče do toho, jak budete vybírat členy bankovní rady, nebo jakým způsobem budete vybírat soudce Ústavního soudu, což je velmi důležité, ale jako politicky, voličsky to není úplně chytlavé, takže tady je to těžké,“ sdělil Kysela.

Anketa

Kdo má větší „škraloup“ z dob minulého režimu?

6%
89%
hlasovalo: 30796 lidí
„Určitou představu by ten prezident mít měl, na to je dobré se ho ptát, to je důležité pro televizní debaty, pro tu debatu vašeho typu, ale že by to zmobilizovalo miliony voličů, to nevím. A pak je tady ta druhá rovina, která s tou ústavní souvisí jenom velmi volně, a to je ta politicko-symbolická, protože prezident má u nás prostě mimořádně silné postavení, mimořádně silnou roli, auru nástupce Masaryka, auru nástupce Havla, toho, kdo sedí na Hradě, když si čtete diskuse toho, co se očekávalo, nebo neočekávalo od Miloše Zemana, tak to se vůbec neopírá o to, co plyne z ústavy, nakolik může prezident blokovat nástup vlády, nakolik může prezident odvolávat vládu, to je prostě založeno na představě, že když je někdo prezident a nejvyšší ústavní činitel, tak může všechno, pakliže je to pro lid dobré. Takže u této politicky symbolické roviny jde potom o to, jaká témata ten kandidát nabízí. A ve chvíli, kdy to jsou témata, jako jsme měli před pěti lety, témata migrace a strachu, nebo témata pozitivní ve smyslu, pojďme se zabývat něčím, čemu se nevyhneme, což třeba v mých očích je klimatická krize, tak z toho zvládání klimatické krize vyplývají určité důsledky, ty důsledky pro mnohé nebudou úplně snadno přijatelné, ale to neznamená, že když teď strčíme hlavu do písku, tak se to nestane,“ zmínil Kysela, že prezident podle něj má být schopen ve srovnání s těmi politiky, kteří uvažují trošku jinak, v trošku jiných časových cyklech, má být schopen takováto témata formulovat a stavět je do centra té veřejné debaty, aby nebyla opomíjena, ale současně je stavět tak, aby bylo zřejmé, že by tady neměly být oběti. 

„V tom smyslu, že by neměli být ti, na které to prostě padne a oni nás nezajímají. Jestli tohle rozhodne klimatická krize, energetická krize, válka na Ukrajině, to já vůbec nevím, ale já bych si myslel, že tohle jsou ta témata, kterých si ten prezidentský kandidát nemůže nevšimnout a vyvodit z nich nějaký závěr,“ dodal Kysela.

Komunistická minulost je pak podle něj evidentně tématem, i pokud bychom nechtěli, aby byla. „Záleží na tom, co kdo z toho vyvozuje za závěry. Záleží na tom, jaká je to komunistická minulost, v čem přesně spočívá, to je věc hodně subjektivního posouzení. Když byste se ptal mě osobně, tak pro mě to není klíčové téma. Ač bych byl samozřejmě rád, kdybych si mohl vybírat kandidáta, na kterém není vůbec žádná hana, kandidáta bez bázně a hany. Jenomže to žijeme v ideálním světě a já si zkrátka vybírám z těch kandidátů, kteří jsou – a na některých je nějaká hana a pak jde o to, jestli ta hana je vykompenzovaná něčím jiným, nebo jestli k té haně se připojuje nějaká ještě větší hana,“ zakončil Kysela.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…