Asi nejvýznamnější mezinárodní zpráva tohoto týdne, zemřel poslední generální tajemník komunistické strany a prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. A zatímco jedni ho vychvalují, že nechal Sovětský svaz celkem pokojně rozpadnout, jiní upozorňují, že i on měl na triku vojenské zásahy, nemluvě o zatajování Černobylu. Jak posledního tajemníka hodnotíte vy?

Jako jednu z důležitých postav novodobých dějin. Nezbožšťuji ho, nepřeceňuji, jako většina se současným s proudem a režimem souladících komentátorů a novinářů, ale ani ho nezatracuji. Jeho úkol byl takový, jaký byl. A to postupný rozklad Sovětského svazu a celého východního bloku a jeho „demokratizace“. Či privatizace? Samozřejmě v souladu a na základě dohod se Západem, resp. USA. Možná se jeho představy a ideály lišily od reality, která postupem času nastala. Faktem je, že i jeho přičiněním následně nástupnický stát Rusko mocensky oslabil.

Dalším faktem je, že i jeho přičiněním se u nás na čas uvolnily otěže a poměry. Důležité je však také mít na paměti to „na čas“. Neboť myslím, že každý, kdo má oči a uši, tak musí vnímat, že totalitu socialistickou vystřídala totalita liberálně socialistická označovaná orwellovsky za demokracii. Z jednoho zadku jsme se přemístili do druhého, mám-li to říct na půl huby. Také nezapomínejme, že kdyby vykonavatelem nebyl Gorbačov, byl by jím jiný kádr vytažený z kádrové zálohy. Nemějme iluze, že by něco tak velkého zmohl on sám. Tak podstatné a klíčové záležitosti a změny z hlediska geopolitiky a mocenského řízení totiž rozhodují jiní hráči a trochu na jiném hřišti.

Vláda čím dál více ustupuje těm, kdo volají po podpoře pro… nu, skoro pro všechny. Po domácnostech se zřejmě budou platit kompenzace energií i firmám. Že vláda zruinuje rozpočet, je nabíledni. Ale hlavně to nijak neřeší to, že zdrojů energie je nedostatek. Co s tím?