Evropský lockdown zrušil i každoroční setkávání potomků odsunutých Němců, kteří žili na území takzvaných Sudet. Vracejí se rok co rok do domovských českých obcí, kde mimo jiné často sponzorují opravy památek. Na Teplicku například mělo jít už o 13. ročník.
Právě v Bílině a Hrobčicích pro ně každý rok připravuje program dnes již sedmasedmdesátiletá Mostečanka, která se nechtěla smířit s tím, že by rok 2020 v tomto směru zmizel z historie pravidelných setkání rodáků v Čechách: aktivní seniorka Brigita Janovská tak navrhla zpracovat on-line verzi přeshraničního setkání. Přes prvotní nedůvěru některých mnohem mladších příznivců nakonec došlo na realizaci.
„Být společnosti užitečný i po sedmdesátce…“
„Tradiční třídenní víkendový program byl i na podzim 2020 pro rodáky pečlivě připraven, ale v době pandemie se nedal v klasické podobě uskutečnit. Tento trend nepřerušit, to bylo přání obou partnerských stran,“ vzpomíná organizátorka přeshraniční spolupráce a tlumočnice Janovská s tím, že už někdy koncem srpna na schůzce se starostkou a místostarostkou Hrobčic navrhla formu on-line.
Reakce byly možná zprvu ne úplně jednoznačné… „Že je práce on-line v mém věku a pro mou generaci neobvyklá, s tím souhlasím. Každému v seniorském věku bych proto doporučovala zůstat v kontaktu se životem a svými schopnostmi a zkušenostmi přispět současnému dění kolem nás. Být společnosti užitečný i po sedmdesátce je úžasný pocit,“ zdůrazňuje žena.
Když s podobným návrhem zhruba po měsíci přišla v podstatě i německá strana, dočkal se tento nápad své realizace.
Brigita Janovská je už třináct let průvodkyní Bílinska a Hrobčicka s německými krajany žijícími v Německu, Rakousku a Švýcarsku, sdruženými v Domovském spolku někdejšího okresu Bilin, se sídlem v Bavorském Gerolzhofen. „Jedná se o odsunuté sudetské Němce a jejich potomky, kteří i přes smutnou epizodu dějin v naší střední Evropě mají ke své staré vlasti či vlasti svých předků kladný vztah a prostřednictvím evropských projektů nám pomáhají zachraňovat kulturní památky a oživovat zaniklé tradice,“ vysvětluje a poznamenává, že jde o velmi aktivní partnerství, v jehož rámci se podařilo pro zdejší region již mnoho dobrého.
A tak si nakonec 77letá Brigita Janovská osobně i stoupla před filmovou kameru. Spolu s ní pak také starostky Hrobčic, Bíliny a další spolupracovníci. „Stáli jsme před naprostou premiérou, a ještě za nouzového stavu… vznikl filmový dokument, který zejména v Bavorsku sklidil nadšení, jaké jsme si neuměli vůbec představit,“ vypráví, že na německé straně se dočkal veskrze český počin nemalého aplausu, a to na mnoha významných místech.
Odvážná koordinátorka přeshraničních vztahů Brigita Janovská si stoupla před kameru, aby oba národy nemusely přetrhnout řetěz každoročních česko-německých setkávání. Na snímku úvodní záběr z Mostu před známým přesunutým děkanským kostelem.
Závěr „divokého“ odsunu Němců ze Sudet se dopsal před 75 lety: nazývá se tak pohraniční dění od května 1945 do ledna 1946 (od té doby až do 29. října pak probíhalo vysídlení německé menšiny takzvaně spořádaně).
„Podle ohlasů, které náš filmový dokument v Německu sklidil, jsme každopádně byli první, a asi zatím i jediní,“ prozradila začátkem tohoto roku. Po zaslání odkazu na audiovizuálního průvodce jej předseda spolku Heimatkreisverein Bilin e.V. Josef Liebscher rozeslal celé členské základně, což čítá 150 osob v západní Evropě i v zámoří.
„Nadšené reakce – spolu s dalšími návrhy pro jeho prezentaci – se dostavily okamžitě. Snímek byl ihned zařazen do programu Rady Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které mělo své zasedání dva dny na to v Bad Kissingenu. A taktéž do programu připraveného semináře v Evropské vzdělávací akademii v bavorském Heiligenhofu,“ vyjmenovává novopečená režisérka.
Dílko odvysílala dokonce i jedna z bavorských televizí. „Video je velmi poutavé nejen bohatstvím partnerského dění, ale i krásnými záběry Českého středohoří, pořízenými pro tento účel z dronu, a je uchováno samozřejmě i na nosiči. Filmové zpracování tohoto projektu ocenili ale i zainteresovaní příznivci v Česku,“ podotýká ještě.
Píšeme novodobou historii
Janovská, která se ve čtvrthodinovém filmovém minidokumentu „Hrobčice – setkání rodáků 2020“ sama stává průvodkyní a provázejícím hlasem, naznačuje, že téma udržení tradice a vztahů právě v pohnuté historii území „divokého odsunu“ by teď neměl rozbourat covid.
„Neuměli jsme si představit nic, co by setkání rodáků, krajanů a přátel Bílinska a Hrobčicka zabránilo,“ říká poeticky v prvních minutách videa o návštěvách odsunutých Němců v kraji, „jimiž odbouráváme nežádoucí bariéry minulosti a píšeme novodobou historii v srdci Evropy“.
Opakuje slova Gándhího: budoucnost je odvislá od toho, co činíme dnes. Připomíná novinovou citaci k výročí 75 let od druhé světové války, kdy výslovně na kameru souznívá s myšlenkou, že Rusko je náš nepřítel.
Krajina ve stínu? Co si z toho mají vzít mladí
Obdobné propagace sudetorodáckého tématu se nedostalo ani novému film známého českého režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, jehož vznik sama Janovská ve svém minisnímku zmínila, když hovořila v Mostě před přesunutým děkanským kostelem (který se zapsal novodobě do paměti přespolních mimochodem díky seriálu „Most!“). „Ukazuje osudové chyby obou národností – jediné možné řešení udává odpuštění a smíření, což představuje interpretka Marie,“ přidává svůj pohled na věc.
Profesionální filmaři dokončili „Krajinu ve stínu“ po osmi letech právě v covidové době se zavřenými kiny. Pro Janovskou jde možná o jeden z důležitých počinů roku 2020, který zviditelňuje téma někdejších Sudet, našli se ale i kritici, kteří jej ztrhali víc, než by si uměl představit i leckterý amatérský ansámbl.
Recenze se různí; avšak přísnějšího pohledu se mu dostává někdy i kvůli srovnání s nedávným filmem Nabarvené ptáče. „Zatímco v Nabarveném ptáčeti kamera podtrhuje silný příběh se silným hlavním hrdinou, který překonává nástrahy, v Krajině ve stínu kamera vyprávění nikam neposouvá a záběry orání pole spojuje s kompozičně přesnými, ale bohužel nadmíru strojenými záběry občanů vesnice. I díky kameře je tak film ve výsledku umělý a jeho jediným sdělením je, že lidé byli svině za každých okolností a za každého režimu. Do jisté míry je to asi pravda, ale na film, na kterém se pracovalo osm let, je to nějak málo,“ vyjádřil se například Jakub Kos z Jihlavy, admin českých seriálů, redaktor Uni a NaFilmu.cz.
Oproti tomu recenzent Filmoid: „O divokém odsunu se toho zatím moc nenatočilo a tenhle příběh velmi věrně ilustruje, jak se všechna ta svinstva mohla odvíjet. Obsahově připomíná Volyň a Smuteční slavnost, formálně Bílou stuhu nebo Obchod na korze. Hlavní scénou celého děje je náves, takže by se předloha klidně dala zpracovat i jako divadelní drama. Film, o kterém by se mělo mluvit a který by měl mít dlouhou návštěvnickou trvanlivost.“
A reakce Janovské, která se tématem česko-německých vztahů zabývá celoživotně? „Téma je i po letech náročné a především citlivé. Recenzi bych ponechala povolanějším; úspěch možná je, že se vůbec otevírá,“ reaguje s tím, že „kdyby si z filmu současní mladí lidé dokázali pro sebe a svůj život vzít a vyhodnotit sílu fenoménu odpuštění a přijmout skutečnost, že slušnost a pokora nejsou projevy slabosti, ale právě naopak, tak to celé má smysl.“ Jinak ať si prý z filmu vezme každý podle toho, na jaké je sám úrovni, dodává diplomaticky.
V době covidu vznikl také český film s tématem sudetských rodáků – Krajina ve stínu. Foto: Bontonfilm
Češi a Němci v roce 2021
Čiperná seniorka spolu s vedením obcí v pohraničí nebude v přeshraniční spolupráci zahálet ani v letošním roce. Jen namátkou: „Kontakty Bílinska a Hrobčicka do Bavorska by měly být zahájeny koncem dubna naší účastí na výroční členské schůzi krajanského spolku – chceme na ní projednat nabídku ke zřízení síně společných tradic ve zrenovovaném zámku v Mirošovicích,“ prozrazuje Brigita Janovská.
Kdo osud zmíněných Mirošovic dosud neznal, mohl se o něm také dozvědět díky česko-německému filmu, pro který byly použité záběry z dronu současného stavu objektu. O chátrajícím zámku Mirošovice a oživení zaniklých kulturních tradic ve filmu mluví starostka Hrobčic Jana Syslová.
„Díky podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu se dočká rekonstrukce za 41 milionů korun. Zdemolovány byly dvě sousedící budovy, které se již nedaly opravit, a na jejich místě vyrostlo volnočasové hřiště. V interiéru má vzniknout velký sál pro společenské účely a prostory k pronájmu,“ prozrazuje a prostřednictvím obrazu i mluveného slova všem včetně německých titulků přibližuje i postup rekonstrukce tvrze v Hrobčicích, nové komunikace přes Radovesickou výsypku Razice–Bílina a Kostomlaty–Štěpánov a podobně.
Rodáky z bývalých Sudet a jejich potomky zajímá i osud zámku Mirošovice, který spadá pod Hrobčice na Teplicku. Měli se na něj jít podívat. Místo nich tam zajel štáb, který mimo jiné „vypustil“ drona. Reprofoto z filmu obce Hrobčice.
Místním rodákům a jejich potomkům, kteří místa znají, představuje i úspěch pátrání a usazení sochy svatého Jakuba Většího v Mrzlicích nebo novinky k naučné stezce a dinosauřímu údolí. Zvěčněna je také pietní chvíle, a to položením kytice při příležitosti výročí deset let od úmrtí předchůdkyně Boženy Zemanové, která podepsala v minulosti dohodu o spolupráci Čechů a Němců na Hrobčicku v teplickém okrese. Kromě jiného se vystřídá v dokumentu se starostkou Bíliny Zuzanou Schwarz Bařtipánovou, která mimo jiné vzpomíná na jednoho z největších bílinských rodáků, doktora Miloslava Stingla, kterému posmrtně město nechalo vytvořit sochu na památku.
Odkaz na celý dokument na YouTube naleznete zde.
Brigita Janovská je jako most mezi Čechy a Němci činná i v jiných obcích. Šestnáct let doprovází například i partnerství Mikroregionu Perucko s obcí Leubsdorf na německé straně Krušných hor. „I zde nám mimo jiné ‚stojí‘ oslava patnácti let jeho trvání. Nemohla se loni uskutečnit rovněž z důvodu pandemie. Je to také moc pěkné a velmi aktivní partnerství s dnes již tradičními přeshraničními akcemi, a to pro celé věkové spektrum účastníků. Slavnost k jeho úctě byla pečlivě připravena na české i německé straně. Všichni tedy doufáme v lepší časy,“ dodává závěrem aktivní žena.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lucie Bartoš
