Úvodem se Lukeš vyjádřil k tomu, zda prezidentova věta vyjadřuje názor většiny Američanů. „Podle průzkumů veřejného mínění se zdá, že velká část Američanů tomu v podstatě nevěnuje žádnou pozornost. Samozřejmě kromě profesionálních odborníků na zahraniční politiku a desítek tisíc amerických veteránů, kteří v Afghánistánu bojovali, zažili tam své osobní hrůzy, často měli svoje kamarády, kteří jim umírali v náručí, a teď se dozvídají, že to všechno vlastně vyletělo oknem a bylo k ničemu. Tak ti lidé tomu věnují pozornost, ale myslím si, že prezident Biden se k tomu problému ve svém projevu nepostavil dobře,“ podotkl Lukeš.
Spojené státy podle něj investovaly do Afghánistánu dva triliony dolarů. „Vím, že v Americe a v Evropě se tyhle výrazy používají někdy jinak, a proto k tomu řeknu, že to jsou dva triliony, to znamená dvanáct nul. A k tomu, a především tam, padlo 2 500 Američanů. A padlo tam také 60 tisíc Afghánců, takže tohle všechno jsou argumenty, které do určité míry legitimně mohl prezident Biden předložit veřejnosti a říct: podívejte, padlo tam 2 500 Američanů, padlo tam 60 tisíc Afghánců, utratili jsme tam dva triliony dolarů, čtyři američtí prezidenti tenhle problém Afghánistánu mají na krku uvázaný jako mlýnské kolo. Co po mně chcete? Rozhodl jsem se odejít,“ dodal Lukeš.
Biden podle jeho slov pochybil v tom, že ne dost jednoznačně a výhradně vzal vinu za ten chaotický odchod na vlastní ramena. „Řekl: ano, já jsem prezident, za všechno odpovídám, bylo to moje rozhodnutí, myslím si, že to bylo správné rozhodnutí. Ale potom hned začal zmiňovat problémy především na afghánské straně. Říkal: dali jsme jim všechno, co mohli potřebovat, aby byli schopni se bránit. Dali jsme jim peníze na armádu, dali jsme jim peníze na platy jejich vojáků. Starali jsme se o jejich letadla, dali jsme jim všechno, co potřebovali k tomu, aby zajistili svoji budoucnost. Kromě toho zmiňoval i prezidenta Trumpa, který v roce 2020 byl vlastně ten, kdo se rozhodl odejít z Afghánistánu ke květnu 2021. A tohle všechno je sice pravda, ale zároveň to vypadá jako výmluvy. Myslím v očích té americké veřejnosti, která tomu věnuje pozornost. Tohle vypadá jako výmluvy, a ne dost chlapské přiznání toho, že je jeden prezident a ten jediný člověk nese zodpovědnost za chaos uplynulých tří čtyř pěti dnů,“ doplnil Lukeš.
Fotogalerie: - Šlachta v Trutnově
Která politička je nejlepší?Anketa
A jak by to podle Lukeše vypadalo, kdyby se Joe Biden zachoval jako chlap? „Mohl explicitněji říct, že vinu za chaotický odchod bere výhradně na sebe. Není to chyba Trumpa, není to chyba Bushe, který do Afghánistánu samozřejmě byl ten, kdo tu invazi inicioval, je to jeho – Bidenovo – rozhodnutí. Nebo je to důsledek Bidenova rozhodnutí. A já si myslím, že tohle tam nezaznělo dost explicitně, protože sice řekl, že za tím rozhodnutím si stojí, jak jste správně tam citoval, ale hned na to potom začal vyjmenovávat korupci v Afghánistánu. To všichni víme. V Afghánistánu je korupce dlouhá staletí. Potom začal zmiňovat, že armáda ne dost projevila vůli bojovat o budoucnost vlastní země a že Američané to pro ně nemohou dělat navěky. To všechno je pravda, ale ten chaos, který tam nastal, tam nastat nemusel. Teď tam poslal 6 000 Američanů, kteří tam vytvořili konečně perimetr a brání letiště, aby tam mohla přistávat cizí vojenská letadla a evakuovat zahraniční příslušníky, doufejme, též Afghánce, kteří pracovali pro tu spojeneckou misi. Ale tohle mohl udělat už před týdnem, tohle mohl udělat před deseti dny,“ dodal.
Afghánistán je podle jeho slov dlouhá století hřbitovem velmocí. „Samozřejmě naučili se to Britové, naučili se to Rusové a teď se to konečně naučili Američané,“ podotkl. Západní vojáci rozhodně nyní nejsou pány situace. „Jsou stěží pány situace na letišti. Když se podíváte na mapu, tak zjistíte, že letiště v Kábulu je ani ne tečka na mapě Afghánistánu. Takže samozřejmě že nejsou pány situace. A musel bych říct, že paralely s odchodem ze Saigonu jsou velmi silné. Byť jsou samozřejmě rozdíly, protože Američané odešli, vojensky odešli z Vietnamu už začátkem 70. let. Zatímco Saigon padl až v roce 1975, takže v té době už dlouhou dobu Vietnam měl zodpovědnost za vlastní zemi a byla to porážka dvou jihovietnamských, většinou katolických divizí, které vedly k tomu úplnému kolapsu. Ale já myslím, že ta paralela je naprosto evidentní a republikánští senátoři se to chystají Bidenovi omlátit o hlavu, protože budou neustále ukazovat ty známé fotografie, jak americká námořní pěchota evakuuje poslední Američany ze Saigonu a někde musejí i používat zbraně, aby tam nastolili pořádek – a něco velmi podobného jsme teď viděli v Kábulu, když se tam blížili Tálibové,“ sdělil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
