Výzva Kybernetická bezpečnost se vztahuje pouze na kritickou informační strukturu a významné informační systémy, takže města z ní prospěch mít nemohou. Výzvu Aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání může využít jen velmi úzká skupina měst, která budou schopná předložit opravdu inovativní projekt v minimální hodnotě tří milionů korun a poradit si s obtížně schůdnou kombinací podmínek, které musí být splněny, aby žádost o dotaci měla úspěch.
Tato situace nás přivádí k otázce, jaký prostor pro realizaci svých projektů rozvoje informačních systémů mohou města v IROPu očekávat. Pro její zodpovězení se pokusíme se oba dotační programy alespoň v hrubých rysech porovnat.
Příjemci a hodnocení
Rozdíl je již v základní filozofii přístupu k typům příjemců. IOP důsledně odlišoval oblast intervence určenou pro ústřední orgány státní správy a oblast intervence pro územní samosprávné celky, tedy města a kraje. Jednotlivé výzvy pro samosprávy byly navíc striktně vymezeny možnými příjemci (samostatné výzvy pro kraje, statutární města, obce s rozšířenou působností, obce). IROP naproti tomu staví na tematické jednotě, přičemž příjemci podpory mohou být v jedné výzvě jak zástupci státního sektoru, tak zástupci samospráv. Což vnuká otázku, jak bude prováděno věcné hodnocení kvality projektů, když v podstatě bude třeba porovnat neporovnatelné. Odpověď je jednoduchá – věcné hodnocení projektů ve specifickém cíli 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT jednoduše nebude. Projekty budou doporučeny k financování pouze na základě provedené kontroly formálních náležitostí a přijatelnosti, tedy toho, zda splňují všechny požadavky výzvy. Na první pohled jde o hodnocení objektivní, které umožňuje v jedné várce srovnat i značně rozdílné projekty různých typů žadatelů. Háček se skrývá ve specifických podmínkách výzev. Ty je totiž možné naformulovat tak, aby jednoznačně zvýhodňovaly pouze určitý typ žadatelů, jak je tomu v obou zveřejněných výzvách.
O malé možnosti měst získat na elektronizaci dotaci z IROPu svědčí i to, že hodnota základního indikátoru výstupu pro specifický cíl 3.2 IROP, kterým je počet pořízených IS, činí celkem 104. Tato hodnota představuje prakticky počet podpořených žádostí na pořízení či úpravu IS. Uvážíme-li, že v IOPu bylo jenom centrálními orgány realizováno více než 70 projektů a v tomto programovém období se předpokládá mohutná vlna elektronizace celostátních agend v oblasti zdravotnictví, justice, kultury, legislativy a dalších, pak pro města příliš prostoru k realizaci jejich projektů nezbývá.
Co zbývá městům?
Jak tedy mohou města financovat pořízení či rozvoj svých IS? Protože možnost získání prostředků z IROPu bude zřejmě značně omezená, nezbývá, než se spolehnout na vlastní zdroje a hledat způsob, jak je s maximální efektivitou využít. Nabízí se postupné (i když pomalé) budování IS, pronájem i využití technologických center obcí s rozšířenou působností či kombinace uvedených možností. Každá z cest má své klady i zápory. Vždy však můžete počítat s pomocí specialisty na informační systémy veřejné správy, jakým je VERA, spol. s r.o.
Autor: Mgr. Bc. Ondřej Málek, www.vera.cz
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: red
