Český rozhlas (ČRo) a Česká televize (ČT) čelí kritice za údajnou nevyváženost ve zpravodajství a publicistice. Podle bývalých členů Rady ČRo mají tato média výrazný sklon k preferenci vládních stran na úkor opozice. Situace vyvolává otázky, zda veřejnoprávní média dodržují své vlastní kodexy, které jim ukládají nestrannost.
Analýza zastoupení politických stran v hlavních zpravodajských a publicistických pořadech, kterou provedl portál Borovan, ukazuje výraznou převahu vládních subjektů. V loňském roce byly v Událostech ČT vládní strany zmíněny v 69 % případů, zatímco opoziční strany ANO a SPD pouze v 26 %. Podobný trend vykazuje i Český rozhlas – v druhé polovině roku 2024 měli politici vládní koalice 65,2% zastoupení v publicistických pořadech, zatímco opozice pouze 18,5%.
„Každý šéf veřejnoprávního média to má docela těžké. Nejen Českou televizi zcela ovládla skupina liberálně pokrokových redaktorů, editorů či dramaturgů, kteří si obsah vysílání de facto zprivatizovali,“ říká Tomáš Kňourek, bývalý člen Rady ČRo (2019–2025).
Nadprezentace zástupců Pirátské strany
Kodex Českého rozhlasu přitom jasně stanoví, že média musejí zajistit vyváženost názorových proudů. „Český rozhlas dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření,“ uvádí dokument. Podle Kňourka však k porušování těchto zásad dochází. „Porušení kodexu či zákona musí schválit většina členů Rady Českého rozhlasu. Za mě k němu docházelo. Do očí bijící byla hlavně obrovská nadprezentace zástupců Pirátské strany, která má pouze čtyři poslance. Naopak jen minimální prostor dostávali zástupci SPD.“
Podle Kňourka je problém systémový a souvisí s tím, kdo v médiích rozhoduje. „Primárně samozřejmě generální ředitel. Nechci ho omlouvat, ale od dob televizního puče v roce 2000 to má každý šéf veřejnoprávního média docela těžké,“ vysvětluje bývalý člen Rady ČRo.
Fotogalerie: - Pieta u Rozhlasu
Za klíčové postavy současného stavu považuje Petra Dudka, který má na starosti dramaturgii publicistických pořadů, a Ondřeje Suchana, šéfa zpravodajství ČRo. „Bohužel oni i další prosazují svůj světonázor i při své práci v Českém rozhlase, který musejí povinně platit rovněž jejich oponenti. Měli by se svých osobních postojů zbavit okamžitě po tom, co vkročí do Vinohradské,“ dodává Kňourek.
Předseda Rady ČRo Ondřej Matouš v minulosti obhajoval disproporce tzv. mocenským bonusem – tedy větším prostorem pro vládní strany, které aktuálně určují politický směr. Kňourek s tím však nesouhlasí: „Mocenský bonus do veřejnoprávního prostoru nepatří. Kdyby v rámci takzvaných hlídacích psů demokracie bylo vysílání vůči vládnoucím stranám kritičtější, možná bych trochu souhlasil. Ale za vlády Andreje Babiše dostávali jeho kritici ve vysílání větší prostor. Tam mocenský bonus neplatil. Proč? Protože tehdy byla ‚mediálně správná‘ opozice.“
Blacklisty a „expertokracie“
Kňourek také upozorňuje na to, že v ČRo existují neoficiální seznamy hostů, kteří jsou buď preferováni, nebo naopak vytěsňováni. „Zástupci rozhlasu striktně odmítají, že existuje blacklist. Pokud tomu tak je, musí naopak existovat whitelist – seznam osob, které mají přístup do vysílání velmi častý,“ tvrdí bývalý radní.
Jako příklad uvádí Tomáše Němečka, právníka a bývalého novináře, který je podle něj častým hostem, ale není dostatečně označován jako politik, ačkoliv je zastupitelem za Praha sobě. „Dochází tak ke zneužívání veřejnoprávního vysílání pro politické cíle a matení veřejnosti,“ říká Kňourek.
Podle kritiků se z ČRo a ČT stávají média, která potvrzují určité ideologické narativy, místo aby dávala prostor různým pohledům. „Vysílání směřuje k názorové čistotě, o které mnozí zaměstnanci sní,“ domnívá se Kňourek.
Fotogalerie: - Neodvolání Novotného
Odpověděl také na otázkou, zda nevyváženost zpravodajství a publicistiky ČRo spočívá jen v poměru pozvaných politiků. „Politici jsou tlampači pocitů, postojů a názorů. Všichni jejich konzumenti vědí, za jakou partaj kopou. A pak jsou jiní, ‚nepolitičtí‘ hosté ve vysílání, o kterých už dopředu vím, jaký budou mít názor. Mohu se s vámi kdykoli vsadit o cokoli, že odhadnu, koho si rozhlas na danou problematiku pozve a jak bude prezentována,“ míní Kňourek.
Jako příklad uvedl informování o slovenském politickém dění. „To v podstatě vždy okomentuje triumvirát Petra Šabaty, jeho kamarádky Kamily Pešekové a nepřekvapivě Luboše Palaty. Každý z nich má sice jinou občanku, ale bohužel úplně stejný názor. A k nim se do vysílání v rámci jiných pořadů zvou ‚ficobijci‘ z pečlivě vybraných slovenských médií, která překvapivě vedou se slovenským premiérem a jeho vládou dlouholetou válku a už to ani nijak nezastírají. Vědí v rozhlase, že i na Slovensku existují publicisté či média, která jsou kritická k současné tamní opozici? Proč je neosloví?“ ptá se bývalý rozhlasový radní. Jde podle něj o vymývání mozků za naše peníze a dodává, že jeho dominantním protagonistou je stanice mluveného slova Český rozhlas Plus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem, že veřejnoprávní média ovládla skupina liberálních redaktorů, kteří obsah vysílání de facto zprivatizovali?
autor: Naďa Borská
