Český rozhlas (ČRo) a Česká televize (ČT) čelí kritice za údajnou nevyváženost ve zpravodajství a publicistice. Podle bývalých členů Rady ČRo mají tato média výrazný sklon k preferenci vládních stran na úkor opozice. Situace vyvolává otázky, zda veřejnoprávní média dodržují své vlastní kodexy, které jim ukládají nestrannost.

Analýza zastoupení politických stran v hlavních zpravodajských a publicistických pořadech, kterou provedl portál Borovan, ukazuje výraznou převahu vládních subjektů. V loňském roce byly v Událostech ČT vládní strany zmíněny v 69 % případů, zatímco opoziční strany ANO a SPD pouze v 26 %. Podobný trend vykazuje i Český rozhlas – v druhé polovině roku 2024 měli politici vládní koalice 65,2% zastoupení v publicistických pořadech, zatímco opozice pouze 18,5%.

„Každý šéf veřejnoprávního média to má docela těžké. Nejen Českou televizi zcela ovládla skupina liberálně pokrokových redaktorů, editorů či dramaturgů, kteří si obsah vysílání de facto zprivatizovali,“ říká Tomáš Kňourek, bývalý člen Rady ČRo (2019–2025).

Nadprezentace zástupců Pirátské strany

Kodex Českého rozhlasu přitom jasně stanoví, že média musejí zajistit vyváženost názorových proudů. „Český rozhlas dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření,“ uvádí dokument. Podle Kňourka však k porušování těchto zásad dochází. „Porušení kodexu či zákona musí schválit většina členů Rady Českého rozhlasu. Za mě k němu docházelo. Do očí bijící byla hlavně obrovská nadprezentace zástupců Pirátské strany, která má pouze čtyři poslance. Naopak jen minimální prostor dostávali zástupci SPD.“

Podle Kňourka je problém systémový a souvisí s tím, kdo v médiích rozhoduje. „Primárně samozřejmě generální ředitel. Nechci ho omlouvat, ale od dob televizního puče v roce 2000 to má každý šéf veřejnoprávního média docela těžké,“ vysvětluje bývalý člen Rady ČRo.