„Hranice toho, co se smí a nesmí říkat, se opět posouvá. Příslovečné utahování šroubů přitom neprovádějí jen politici, ale i velké nadnárodní společnosti vlastnící sociální sítě, jako jsou Facebook nebo Twitter, které kontrolují, jaké nebo čí názory se mohou ostatním zobrazovat,“ varuje Rajchl v rozhovoru pro server Svobodné universum.

„My tady v České republice to můžeme vidět dnes a denně, že je z obrazovek a různých mediálních prostorů deklarováno něco jiného, než co se ve skutečnosti děje,“ říká Rajchl o progresivním liberalismu a politické korektnosti, kdy se věci už nenazývají pravým jménem.

Aby se tak nedělo, je podle něj potřeba odvážnějších politiků, kteří budou za svobodu slova bojovat. „Je to o odvaze politiků, kteří řídí stát, aby dbali na svobodu slova, která je zakotvená v jejich ústavě. Je to o tom, jak moc si daný člověk věří, jak moc je sebevědomý a jak má velkou odvahu jít proti velkým přesilám a nenechá si to líbit. Pro mě je v tomto vzorem Viktor Orbán v Maďarsku, kterého mediální a sociální sítě vykreslují jako největšího uzurpátora a antidemokrata v Evropě. Realita je úplně jiná. Myslím, že to je přesně člověk, který si to nenechal líbit, který jednoznačně hovoří o těchto věcech tak, jak jsou, pojmenovává to naprosto natvrdo, pravdivě a bez přikrášlení,“ chválí Rajchl Orbána.

Rajchlovi vadí argument sociálních sítí, že komu nevyhovují jejich pravidla, nemusí se tam přihlašovat. „Tento argument je platný do okamžiku, kdy něco získá monopolní postavení. Ne nadarmo tady existují antimonopolní zákony, protože jakmile vznikne na něco monopol, ať už na informace, na energii, dodávku čehokoliv, tak daný subjekt může velmi zásadně zneužívat svého monopolního postavení cenově, přístupem k síti a tak dále. A u Facebooku, Twitteru, možná i YouTube, tedy Googlu, došlo podle mého názoru k tomu, že skutečně mají monopol na informace,“ tvrdí Rajchl.