Podle profesora Jana Švejnara, který je dlouhodobě pro euro, by zcela jistě evropská měna pomohla obnově české ekonomiky po koronavirové krizi. „Česká republika je dlouho schopna splňovat podmínky pro vstup do eurozóny, pouze se jedná o politické rozhodnutí. Jsme tak zaintegrováni do eurozóny, že je pro naše podniky a lidi daleko lepší, kdybychom euro používali,“ vyzdvihl Švejnar především ekonomické aspekty.
Zdůraznil, že i zahraniční investoři, kteří nemají rádi nejistotu a raději investují tam, kde nemají kurzovní riziko, tedy do zemí, které již mají euro.
Guvernér Jiří Rusnok má názor zcela opačný, euro by obnově české ekonomiky nepomohlo. „To, co řekl pan Švejnar, platí z dlouhodobého pohledu. V době překonávání koronakrize je ale možnost mít vlastní, flexibilní monetární politiku výhoda. Pomáhá k rychlému překonání šoku,“ je přesvědčen guvernér České národní banky.
Kvituje názor Švejnara, že z dlouhodbého hlediska je Česko relativně dobře připraveno být součástí měnové konstrukce, jakou je eurozóna. „I náklady s tím spojené přináší určité výnosy pro některé sektory,“ uvedl Rusnok s tím, že je třeba takové rozhodnutí pečlivě zvážit.
Nemá rád větu opatrných politiků: „Euro přijměme, až to pro nás bude výhodné“. „Kdy to pro nás bude výhodné, to ale nikdo neví. Vždy to má své náklady a výnosy. Žádný okamžik, kdy je to jenom výhodné nikdy nebude,“ upozornil Rusnok. „I kdyby se politici rozhodli, že vstoupíme do eurozóny, ještě dva další roky v ní nebudeme kvůli přípravnému, čekacímu období.“
Švejnar nato zdůraznil, že pro Česko by bylo velmi důležité, pokud bychom byli v eurozóně a Rusnok by se stal díky tomu členem rozhodujícího výboru Evropské centrální banky a spolurozhodoval tak o tom, jaká bude monetární politika celé eurozóny v rámci unie. „Rozhodování bude s námi, ne o nás bez nás,“ považuje takovou participaci za velmi podstatnou.
„Nalijme si čistého vína. Náš guvernér by byl jeden z dvaceti. Podívejte se, co tam rozhoduje Slovensko v eurozóně? Vždyť do nedávna mělo inflaci kolem 3 procent, téměř jako my. Udržuje neúrokové sazby. To jaksi není zdravá kombinace, buďme realisté, síla hlasu je dána váhou ekonomiky,“ kontroval Rusnok.
Nato Švejnar argumentoval možným vznikem koalic, kdy se země společně snaží prosadit stejné cíle. „Pro nás bude obdobný dlouhodobý cíl, jako má Německo, takže to by byl silný partner,“ argumentoval profesor.
„O nás bez nás“ bude podle Švejnara navíc daleko silnější po brexitu, rozhodování bude probíhat především v rámci eurzóny. „Britští vyjednávači v rámci Evropské unie mi říkali, že když nyní odchází Británie z EU, tak bude strašně těžké, aby se rozhodování o věcech unie nedělo v rámci eurozóny. Britové to byli schopni zajistit, protože jsou silní, ale my už to schopni zajistit nebudeme. Často se bude rozhodovat v rámci eurozóny a vy o tom budete de facto jen informováni,“ doplnil.
Není podle Švejnara však přece jen lepší, že si o vlastní měně můžeme rozhodovat sami? Přiznává, že rozhodování ve větších celcích bývají často složitá: „Máme dojem, že když máme vlastní měnu, že jsme lepší a můžeme si rozhodovat, o čem chceme. Ano, je to něco za něco,“ odpovídá profesor.
Chorvatsko a Bulharsko, které do unie vstoupily po České republice, se takového kroku nebojí, v půlce července byly přijaty do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM2, tedy tzv. čekárny na euro.
„Není vůbec špatně, že nás tyto země v přijetí eura předběhly,“ říká Rusnok. „Pro nás je to dobře, tyto země jsou v úplně jiné situaci. Bulharsko má režim tzv. měnového výboru, de facto udržuje vůči euru pevný kurz. Tedy de facto má euro, ale nemůže o něm zatím nijak rozhodovat,“ vysvětluje guvernér. Chorvatsko je ve velmi obdobné situaci. Pro Bulharsko i Chorvatsko je proto podle Rusnoka velké riziko nebýt v eurozóně.
I Švejnar je názoru, že postup těchto zemí je správný, podotkl k tomu však, že i u nás by tým guvernéra Rusnoka byl schopen udržet vůči euru pevný kurz, jelikož ČNB má velkou sílu.
V České republice více než tři čtvrtiny lidí odmítají euro. Má smysl o euru vůbec diskutovat, když jej většina veřejnosti nechce? „Veřejnost dá hodně na lídry, postoj politiků je velmi důlěžitý pro to, jak se lidé na euro dívají... U nás je i velká skepse vůči EU, přitom naprostá většina lidí hlasovala pro vstup do EU,“ říká profesor.
Nepopírá fakt, že před 17 lety byla eurozóna jiná, než je tomu dnes. Je ale třeba, aby lidé správně chápali, co bude mít přijetí eura za následek a šířit osvětu: „Bude to pro ně mnohem menší nejistota, co se týká směnného kurzu. To se musí lidem vysvětlovat dlouho. Fáma je i to, že přechod na euro způsobuje inflaci,“ zmínil například důkladné studie u desetitisíců artiklů a služeb v Německu, které ukázaly, že celkově k inflaci nedošlo.
Ceny by podle profesora rostly s eurem o něco pomaleji, než je tomu aktuálně v době koronavirové krize: „V zemích, které nemají euro, je nyní inflace krátkodobě vyšší, než se naměřila v zemích eurozóny,“ poukazuje Švejnar.
„Jde však jen o záležitost krátkodobých výkyvů, naopak když nám měna posiluje, jako například teď, tak nám ceny porostou zase pomaleji než kdekoli jinde,“ oponoval Rusnok.
Má podle Švejnara premiér Babiš pravdu, když říká „do eurozóny nechceme, protože nechceme ručit za řecké nebo italské dluhy“? „Měl v tom pravdu historicky, tedy posledních 10 až 15 let. Situace se ale mění. Z posledních dohod v rámci celé EU se tato spoluzodpovědnost přenáší na všechny členy EU a ne pouze na členy eurozóny,“ poukázal na tzv. Fond obnovy EU a společné půjčování si na finančích trzích 750 miliard euro.
Měla by nyní podle profesora následovat cesta k fiskální unii? „Mnoho musí být ještě vyjasněno. Opatrnost je na místě. Bylo by velmi dobré, aby země, které budou používat fiskální půjčky a jiné instrumenty, opravdu podstoupily velké vnitřní reformy. Tady bude opravdu ďábel v tom detailu,“ uzavřel profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
