Dál eskaluje dramatická situace na vnější hranici EU. Linie se pozvolna mění v bojovou zónu. Podle odhadů se na místě nachází na 2 000 migrantů, jež Bělorusko záměrně vytlačuje směrem do EU, která proti Bělorusku hodlá zavést další sankce, které mohou dopadnout nejen na představitele tamního režimu. Ale třeba i na letecké společnosti, které se na akci proti EU podílejí.
„Jedná se o hybridní útok zinscenovaný Alexandrem Lukašenkem. Není to žádná přirozená migrace. Ti lidé jsou nahánění v zemích původu, dáváni do letadel směrem na Minsk a odvážení vojáky na polsko-běloruské hranice,“ odmítá Gregorová označovat situaci za migrační krizi.
Bc. Markéta Gregorová
S jejími slovy výjimečně Vondra souhlasil: „Samořejmě je to hybridní útok. Je to sprostý, podlý útok ze strany Běloruska, podporovaný ruským prezidentem Putinem.“
Stejného názoru byla i Charanzová: „Určitě je to hybridní útok nejen na Polsko, ale na celou Evropu. Situace je vážná, eskaluje. Bělorusko vydírá celou EU. Musíme na to společně reagovat,“ vyzývala.
Ing. Dita Charanzová, Ph.D.
„V tomto ohledu samozřejmě nelze ustoupit, protože ti lidé jsou zákeřně používáni jako zbraně, což je mimořádně odsouzeníhodné. Nelze se tomu podvolit. Přijmout to, že je to migrační krize, znamená pozvat sem ty další a hrát roli užitečných idiotů pro záměry běloruských a ruských vládců,“ uvedl poslanec Evropského parlamentu.
Co soudíte o think-tanku Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty?Anketa
Je třeba přijít s jednotnou unijní odpovědí, pokračoval Vondra. Zmínil, že je také možné nabídnout pomoc policistů, finančně se podílet na zabezpečení schengenské hranice. „Poláci nechrání hranici jen pro sebe, ale i pro nás,“ zdůraznil.
Reagovat by se podle jeho slov mělo ale i v právní oblasti: „To, co dnes vidíme na polsko-běloruské hranici, jsme před nějakými pěti lety viděli na srbsko-maďarské. Zrovna dnes na návrh Evropské komise Evropský soudní dvůr odsoudil za podobnou obranu schnengenské hranice Maďarsko,“ připomněl.
„Takže Evropská unie na jednu stranu vyhlašuje sankce, ale na druhé straně těmito kroky sama skládá hlavu do oprátky těmto odporným hrátkám, které tehdy prováděl turecký prezident Erdogan, když do EU posílal lidi balkánskou cestou. Nyní to samé provádí Lukašenko,“ konstatoval.
Za klíčové tak považuje sjednotit evropskou politiku: „Zkrátka aby to nebylo takové, že se dál dějí věci, které jsou tak strašně kontrastní,“ doplnil europoslanec Vondra.
Charanzová zdůraznila, že evropská diplomacie teď musí jet na plné obrátky: „A už vidíme, že prezident Macron si volá s Putinem, kancléřka Merkelová si volá s Lukašenkem. Musíme jednat. Už vidíme první plody evropské diplomacie.“
Sama věří, že migranty lze poslat domů: „Irák bude posílat první letadlo do Běloruska, aby odváželo lidi, kteří tam nechtějí být. Je tam celá řada z nich, která vystřízlivěla. Pokud se podíváme na čísla v Litvě, kam je Lukašenko poslal, tam z 200 žádostí o azyl neměl nakonec na azyl nárok nikdo. Takže to nejsou lidi, co mají nárok na azyl v Evropě,“ zhodnotila.
Vondra nevylučuje, že by situace mohla přerůst v horký, ozbrojený konflikt mezi Polskem a Běloruskem: „Tato hrozba není úplně zažehnána. Může se objevit jiskra, která zažehne větší požár. Nicméně nemyslím si, že to je cíl Lukašenka nebo v pozadí Putina, kteří hybridní válku vyvolávají.
Oni tím identifikují slabá místa v evropské politice, onu dvojznačnost – idealistický humanismus na jednu stranu a na stranu druhou problémy reálné politiky. Chtějí destabilizovat vztahy uvnitř EU a oslabovat ji,“ uvedl.
„Nyní je třeba pohyb lidí zastavit jak na straně zdrojové, tak na straně konečné. Oni směřují do Německa. Měli by se inspirovat Austrálií, kde australská vláda jako cílová země jasně vyzvala imigrační a menšinové komunity, za kterými do země míří další, aby daly jasně najevo, že tuto imigraci nepodporují. Kdyby se to začalo dít v Německu, kam ti lidé směřují, myslím, že by to velmi pomohlo,“ uvedl Vondra.
Gregorová na závěr uvedla, že na destabilizaci EU má největší zájem Lukašenko. Putin je tím, kdo mu to do velké míry umožňuje skrze finance i určitou mezinárodní záštitu, jelikož s Běloruskem a Ruskem mají země EU výrazně jiné vztahy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
