„Dnes ráno jsem brečel. Brečel jsem, protože jsem byl znovu konfrontován s brutalitou, kvůli které přišla o život další lidská bytost. Amerika se stala svědkem vraždy. Všichni jsme svědky, ať už jsme byli v ulicích Minneapolisu nebo doma v izolaci. Brečel jsem, protože to není první vražda černého muže z rukou policistů. Policistů, kteří přísahali, že budou chránit a prosazovat zákon. Policistů, kteří často postrádají empatii a porozumění a jsou chráněni předpojatými zákony i v případech, kdy jsou v neprávu,“ napsal mimo jiné mladý Afroameričan Raphael Bonhomm.
Jako protest proti vraždě George Floyda zvolil formu otevřeného dopisu, a protože je učitelem matematiky na škole SWS ve Washingtonu D. C., rozeslal jej rodičům svých žáků. Dostala ho tedy i Jana Huntová, jejíž syn do zmíněné školy chodí.
Pandemie nerovnoprávnost zviditelnila
„Dopis od učitele Bonhomma vysvětluje, jak se mladý a vzdělaný Afroameričan cítí, a vysvětluje to lépe než cokoliv, co bych mohla napsat já,“ zdůrazňuje Huntová.
V dopise Bonhomm vysvětluje: „Studoval jsem historii této země. Protestoval jsem. Demonstroval jsem. Účastnil jsem se veřejných politických diskusí, při kterých jsem naslouchal názorům ostatních. Neustále se snažím o zlepšení situace v mé komunitě. Bolest nás nutí hledat viníka. Někteří lidé jsou dostatečně silní na to, aby odpustili. Odpuštění ale ke změnám nestačí. Nevím, jak tento problém vyřešit, ale vím, že každý z nás při jeho řešení hraje roli. Není to poprvé, co se něco takového stalo. Tento druh násilí je součástí naší historie a bude se opakovat i v budoucnu.“
Další citace z dopisu
„Vystudoval jsem magisterské studium, jsem pedagog, opatrovník mého mladšího bratra, syn, přítel, milovník umění, trenér, mentor, potomek otroků, cyklista, lidská bytost. V průběhu mého života jsem byl zatčen, spoután, neoprávněně obviněn a napaden policií. Necítím nenávist vůči policii, ale cítím bolest, která zesílí pokaždé, když slyším o dalších podobných tragédiích. Tyto rány se pokaždé znovu otevřou,“ píše. A pokračuje: „Často hovořím se svým sedmnáctiletým bratrem, který se mnou žije, o tom, jak se má chovat ve styku s policií, aby se nevystavil nebezpečí, ale sám ho chránit nemohu. Co může zabránit tomu, aby policie nezacházela s mým bratrem stejně jako s Georgem Floydem? Co může zabránit tomu, aby se něco podobného v budoucnu nestalo jednomu z mých studentů?“
A nakonec vyzývá: „V naší škole se pěstují krásné mezilidské vztahy. To ale neznamená, že bychom měli být slepí k tomu, co se děje v jiných komunitách v naší zemi. Musíme se sami sebe zeptat, jaké kroky můžeme podniknout. Mám na Vás prosbu. Chci Vás požádat, abyste se nevyhýbali konverzaci na toto téma. Buďte aktivní. Nevěřte tomu, že jsme se posunuli za období rasové diskriminace. Snažte se porozumět lidem, kteří pocházejí z odlišného prostředí. Klaďte přímé otázky. Ptejte se těch, kteří jsou s touto problematikou obeznámeni. Uvědomte si, že rasismus stále existuje. Zapojte se do diskusí i s lidmi, kteří smýšlejí jinak než Vy, a zároveň při tom berte v úvahu jejich rozdílné životní zkušenosti. Buďte připraveni na to, že taková diskuse může být nepříjemná. Mluvte o této problematice se svými dětmi. Považuji takovou diskusi za stejně důležitou jako násobení, čtení nebo domácí úkoly.“
Další demonstrace
Současná krize je, jak dále napsala Huntová, kulminací dlouhodobého společenského tlaku. Tento týden se ve Washingtonu D. C. chystají další demonstrace. Zdá se, že organizátoři demonstrací převzali kontrolu nad jejich průběhem a již nedochází k rabování. Také se zdá, že chtějí v demonstracích pokračovat až do chvíle, kdy dosáhnou kýžených změn.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: ras
