30. výročí listopadu 1989 se kromě Česka řešilo i v Evropském parlamentu, a to na pondělním plénu. V devět hodin večer, tedy účast nebyla valná. Chyběl i Alexandr Vondra, který měl původně také říci pár slov.
Jako první hovořila česká eurokomisařka Věra Jourová: „Já si živě pamatuji rok 1989. My, lid v Československu, my jsme chtěli změnu. My jsme se opět chtěli vrátit do Evropy. A jsem přesvědčena, že to nebylo kvůli materiálním statkům, ale bylo to, protože jsme hledali svobody. Žít ve svobodě byl společný sen v Evropě, ale na východě se realizoval později než na západě a jihu.“
Dodala, že zejména v časech nejistoty jsou tací, kteří šíří lži, přiživují se na strachu lidí, odvolávají se na takovou minulost, která nikdy neexistovala, a slibují takovou budoucnost, která nikdy nepřijde. „Říkají, že je k ní potřeba silného vůdce a nabízejí jednoduchá řešení ke složitým problémům,“ kritizovala Jourová populismus, aniž by ovšem fenomén pojmenovala.
Jourová měla i poslední slovo: „Začíná se k nám vkrádat přesvědčení, že ten, kdo lépe lže, vyhraje volby, ten, kdo má více špinavých peněz a použije více špinavých metod, včetně digitálních vymožeností, vyhraje volby. Máme tady řadu nových varovných trendů, které se týkají médií. I byznysmodelu pro nezávislá média, která hlásí, že mají veliké problémy se udržet.“ Jourová řekla, že na tom je třeba pracovat a k tomu je i připravená.
Fotogalerie: - Sloužím rodu Slovanů!
„Musíme odpracovat hodně na tom, aby občané EU byli s námi v tomto snažení. Aby rozuměli tomu, co děláme, a proč to děláme. Když pracujeme pro demokracii, svobodu a lidská práva. Abychom nezůstali jako ten příslovečný kůl v plotě,“ použila Jourová narážku, která pravděpodobně došla jen českým europoslancům.
Jako další mluvil europoslanec TOP09 Luděk Nidermayer: „Třicet let je dlouhá doba, i když těm z nás, kdo byli na náměstích jako já, se to možná nezdá. Dovolte mi podělit se o tři inspirace, které pro mě ta doba znamená. Za prvé si uvědomme si, že komunismus se nezhroutil sám. Bez tisíce, možná desetitisíce odvážných lidí, kteří i tehdy šířili myšlenky demokracie, by nezkolaboval.
Druhá věc, v dnešní velmi rozdělené době si uvědomme, jak skvělé to bylo, když většina společnosti byla spojena myšlenkami na lepší budoucnost. Na budoucnost, která bude respektovat důležité hodnoty. A uvědomme si, jak moc nám to zřejmě dnes chybí.
A naposledy, uvědomme si, že jsme vybudovali bohatou společnost, ale méně jsme uspěli v budování společnosti soudržné a odolné. Jakkoliv jsme uspěli ve velmi důležitých věcech, jsme součástí společné Evropy, podílíme se na jejím formování a žijeme v nejlepším místě, jaké dnes na světě je. Zároveň je ale skvělé, že minulé dny ukázaly, že mezi mladými lidmi myšlenky, které nám pomohly překonat komunismus, stále žijí a ‚jsou ochotni za ně budovat‘.“
RNDr. Luděk Niedermayer
V angličtině se ozval i pirátský poslanec Marcel Kolaja, který zmínil demonstrace Milionu chvilek na Letné. Poděkoval předchozí generaci za to, že díky ní má Česko svobodnou společnost a je integrované do evropských struktur. „Ale dnešní generace musí zdolat jiné složité výzvy. Vypořádat se s zneužíváním nástrojů, které přináší digitální éra, a také zajistit, aby stát fungoval pro každého stejně a nepřinášel výhody jen několika vyvoleným. Dvakrát v tomto roce se více jak 250 tisíc lidí sešlo na Letné, aby vyjádřili svou ochotu bránit demokracii, na demonstracích, které byly největší od roku 1989.“ Svou řeč zakončil citátem Havlova hesla: „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“
Komunistická eurposlankyně Kateřina Konečná pravila, že by ráda zmínila opomíjený úhel pohledu. „Lidé na náměstích chtěli demokracii, ne kapitalismus. O čemž svědčí i průzkum z prosince 1989. Občané byli udržováni listopadovými protagonisty v naději, že špatnosti skončí a to dobré bude pokračovat. Místo toho se ale otevřela cesta k rozkradení obrovského státního majetku skupinou tunelářů, kteří se českým občanům dodnes smějí. Ruku v ruce s tím se z naší země stala levná montovna, s trojnásobně nižší úrovní mezd než je tomu v Německu či Rakousku. Statisíce exekucí, milion lidí v pásmu chudoby, děti, na jejichž léčbu se musí dělat sbírky nebo astronomické ceny za bydlení asi není úplně pozitivní vysvědčení 30 let stávajícího režimu.“ „Připomínat minulost je možné, ale budoucnost nám to nezlepší,“ konstatovala na závěr.
_profil_top.jpg)
Ing. Kateřina Konečná
A ke konci se ozvala Clare Dalyová, irská europoslankyně z frakce GUE/NGL: „Já jsem zcela pro slavení svobody a demokracie, ale připadá mi, že si v tom trochu vybíráme. Sice jsem (v Evropském parlamentu) nebyla, ale pochybuji, že tady byla oslava 50 let od revoluce ve Francii nebo hnutí občanských práv v Irsku nebo protestů proti válce ve Vietnamu. Ale týden za týdnem tady máme povstání ve východní Evropě použitá k šíření narativu, že ubohé oběti z východní Evropy byly osvobozeny od velkého zlého vlka komunismu, a přivinuty ve vřelém objetí Evropské unie, aby žily šťastně až do konce.
Já tento narativ za realitu nepovažuji. Vzpomeňme, že pokud se na historii podíváme vyváženým pohledem, tak podle Lancers, milion dospělých zemřel jako důsledek zavedení kapitalismu ve východní Evropě. To je jen statistika? Předání majetku oligarchům, bylo to nutné, bylo to něco, za co lidé trpěli? Takže, když se podíváme na naši historii, tak se na ni musíme dívat vyváženě a vzít si to správné ponaučení.“
Celý záznam ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
