Stovka lidí podporujících Milion chvilek pro demokracii se sešla v úterý 16. prosince v České Lípě, konkrétně na trochu potemnělém Škroupově náměstí, neboť na obvyklém místě, náměstí T. G. Masaryka probíhají v těchto adventních dnech vánoční trhy. Mezi chvilkaři nebyli lidé jen z České Lípy, ale i Nového Boru, Doks, Mařenic, Mimoně, Cvikova, Volfartic. „Žízníkov, starý, ten nový nedorazil,“ volala jedna dáma na vyzvání moderátora, odkud přítomní jsou.
Budeme za chvilku platit všichni agrofertama
Jako první vystoupil moderátor celé akce Pavel Nováček. Toho napadlo několik slov a ke každému řekl několik vět. První slovo byl šok. „V šoku jsme byli asi všichni na tomto náměstí, když jsme zjistili, jaké jsou výsledky parlamentních i prezidentských voleb. Byl to šok. Nevěděli jsme v první chvíli, co se stalo a proč. Nedokázali jsme si vysvětlit, kam společnost došla. Byla to určitá bezmocnost, protože věci, které politikům dříve neprošly, najednou začaly procházet. Zůstali jsme se na to dívat s otevřenou pusou,“ konstatoval. Lidé, jak řekl, bohužel začali kupovat značku ANO. „Tato značka se sice na začátku tvářila, že má hezkou slupku, ale uvnitř je to lež a prohnilost. Bohužel je postavena na lži a zneužívání moci. Předvádí nám kroky na úkor státu, tedy nás občanů, jak vydělat pro sebe co nejvíce a přerozdělit si stát. Pod pojmem, že stát bude spravovat jako firmu. Což bohužel nelze chápat jako službu občanům,“ sdělil. K tomu z davu vykřikl jeden účastník: „Budeme za chvilku platit všichni agrofertama.“
Nováček pokračoval druhým slovem, které je ne. „Začali jsme říkat, co nechceme. Ale smějou se nám do očí a dělají si, co chtějí. Co s tím? Stále to vypadá, že se nic neděje. Bude to do budoucna velice těžké. Bude potřeba analyzovat, proč jsme se jako společnost dostali do tohoto stavu. Nejde o posledních pár let, ale delší časové období, které nás dovedlo do tohoto stavu. Kdy oligarchové prorůstají do politického, státního systému a postupně si náš stát rozebírají,“ uvedl.
Třetím slovem je změna. „Bude to dlouhá a strastiplná cesta ke změně. Navíc prohnilost roste na všech úrovních. Hledejme slabá místa, která ke změně povedou,“ nabádal. Sám vidí tři hlavní slabá místa. První jsou úředníci. „Pokud budou vykonávat svou práci tak, jak mají, nebudou podléhat strachu shora a nebudou se řídit myšlenkami ANO a Agrofertu, myslím, že to bude fungovat,“ domnívá se. Dalším slabým místem je dle něj postupné narůstání předluženosti. „Za třetí nenechat se spojovat se značkou ANO. Nejen my, ale i na všech zastupitelstvech, obcích. Nekupovat značku ANO. Kdo neodporuje špatnostem, sám se špatným stává,“ uvedl.
Pátým slovem je výzva. „Je to výzva starostům, zastupitelům, aby se distancovali od politiky ANO a pana Babiše a dali to veřejně najevo. K tomu přidávám další výzvy. Nepřiklánět se ke značce ANO a nepomáhat jí se dále rozrůstat. Je to výzva ke koaličním partnerům, kteří jsou společně s ANO v zastupitelstvech, v koalicích, aby je veřejně vyzvali k tomu, aby se veřejně distancovali od politiky ANO a Andreje Babiše a tím podmínit další spolupráci s ANO,“ apeloval. „Jde o to přinutit ANO k sebereflexi a přinutit ANO, aby se změnilo zdola nahoru. Není to tak dávno, co toto mělničtí zastupitelé dokázali,“ připomněl s tím, že by si přál, aby k podobné sebereflexi došlo i na českolipské radnici.
„Nevěřím, že komunální úroveň je o něčem jiném. Už na této úrovni dochází k vyšlapávání cestiček k volebnímu vítězství ANO v parlamentních volbách. Nechci, aby tato cestička jim byla uhlazena a vyšlapána,“ dodal. Další cestou dle něj je používat například v mobilech aplikaci Bez Andreje, kdy se lidé podle ní řídí při nakupování. „Důležité je, aby firmy začaly hledat svoji nezávislost na Agrofertu, aby se tento moloch nemohl dále rozrůstat,“ konstatoval. Je dle něj důležité začít odspoda, od jednotlivých obcí, zastupitelstev. „Je na každém z nás, aby došlo k posunu. Musíme dávat najevo, že s nimi nechceme mít nic společného,“ zakončil svůj proslov Pavel Nováček.
Psali jsme:
Lobbističtí chytrolíni udělají z premiéra za chvilku Havla. Z toho jsem nešťastnej
Po něm vystoupil Josef Čuban. Ten se podělil o zážitek z poslední demonstrace na Václavském náměstí. „Stál jsem ‚pod koněm‘ a byl tam starší člověk, než jsem já. Přišel ke mně a říkal: ‚Pane, já jsem na všech demonstracích od roku 1968, chodil jsem i v osmdesátým devátým a teď chodím taky. Pane, to bylo všechno nic proti tomu, co je teď. Mně to došlo až pak, když jsem přišel domů. V osmašedesátým tady byli Rusáci. Vojenská moc, kterou jsme cítili v zádech. To bylo úplně jasný. V osmdesátým devátým jsme lámali komunismus, měli jsme ho dost. To bylo taky jasný. A dneska jsme na demonstraci, a to je to zvláštní, že teď je to nejhorší, protože v podstatě pro některý lidi není důvod. Ale ten důvod je obrovský, protože píár pana premiéra je tak veliký, že jeho lobbistický chytrolíni za chvilku z něj udělají Havla. A z toho jsem fakt nešťastnej, že nás takhle ohlupuje. Mrzí mě to‘,“ objasnil své pocity.
„Je všední den. A i ve všední den, v tento podvečer můžeme vstoupit do historie. Jako občané, kterým není lhostejné, co se děje v tomto státě. Lidé, kteří tu jsou, hájí svoje poslání, které naplňují podvědomě. Ano, jsme naplnění pravdou a láskou našich předků,“ sdělil a připomněl, že 17. listopadu přišel na náměstí v České Lípě, kde se konala oslava k třicátému výročí sametové revoluce. „Tato oslava byla narušena jen jedním transparentem. Pryč s Babišem. Je to estébák. Okrádá Českou republiku. Ovládá média. Já pouze doplním – je trestně stíhaný. Tento transparent držel zralý chlap přes šedesát let. Řekl jsem mu, já to chvíli podržím. On mě odmítl, to musím sám,“ vyprávěl Čuban, který prý měl strach, aby muže někdo nenapadl.
Poté se od něj dozvěděl, že jeho otec byl v Německu nasazen na nucené práce, utekl, dostal se do Anglie. Vylodil se v Normandii a bojoval proti Němcům. Poté po něm šli komunisté. „Tento člověk stál na náměstí 17. listopadu s tímto transparentem. Říkal, musím tu stát za své rodiče. A nyní se podívejte kolem sebe, vedle koho stojíte. Každý z nás musí stát za sebe i za někoho. V každém z nás je historie našich předků a my nesmíme zklamat to, co nám předali. Boj za svobodu, cit pro to, když z nás někdo dělá blbce. Já jsem tu za svého praděda, legionáře, který pomáhal založit tento stát. A já ho chci udržet v myšlenkách T. G. Masaryka. Premiére České republiky, odstup a vezmi s sebou prezidenta Zemana. Naše heslo, zde stojících občanů, je v pravdě a lásce. Heslo vaše je ve lži a v nenávisti. Babiši, odstup i s tím podělaným Agrofertem,“ vyzval Josef Čuban.
Došlo i na písničku. Zazpíval ji Hanuš Velebný. Vznikla podle autora tím, jak to celé začalo na jaře letošního roku. „Kdo chce býti oligarchou, nesmí dělat fórky. Patří k tomu uplácení a všelijaký čórky. Celý život práce velký, a teď koukám zklamaně, že mě za pár milionů chtějí strčit do báně. Vydal jsem se zeptat na Hrad, tam se kdekdo vyzná, co s tím, když jsem nakadil si do Čapího hnízda,“ zněl úvod jeho písně (aspoň tak ji slyšel autor těchto řádků). V dalším textu se zpívá o ministryni, která vymění žalobce, „abych, jak řekl Miloš Vševěd, pak nepůjdu sedět,“ a také o tom, že „až se zbavím Rychetskýho, už to půjde hladce a budu tady v Anostánu absolutní vládce“.
Následovalo ještě několik projevů a jedna Velebného písnička. Ke konci si všichni zazpívali hymnu a šli si udělat na schody, kde bylo více světla, společnou fotku. Teprve poté se rozešli ke svým domovům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
