Důležité bylo také harmonizovat možnost předávání osobních údajů občanů ČR v souladu s evropskými právními normami. Je evidentní, že většina našich občanů se sama bránit nemůže a ani to neumí. Sami totiž nemohou zjistit, jaké údaje se o nich shromažďují, jakým způsobem se využívají jejich osobní data - a především, zda nedochází k zneužití poskytnutých údajů. To ve svém rozhovoru pro Parlamentní listy mj. říká dlouholetý předseda ÚOOÚ RNDr. Igor Němec.
ÚOOÚ mj.:
- provádí dozor nad dodržováním toho, zda jsou osobní data zpracovávána ve smyslu zákonných ustanovení
- poskytuje informace a konzultace v oblasti ochrany osobních dat
- udílí sankce při porušení zákona o ochraně osobních dat
Co jsou osobní údaje:
Informace o soukromí osob, jejich zálibách, vlastnostech, názorech, majetkových poměrech, vztahu k jiným lidem, zdravotním stavu, stylu života. Jejich propojením je možné získat obrázek o konkrétní osobě – kdo je a jak žije. Osobním údajem je jakákoli informace týkající se konkrétní osoby.
Identifikační údaje:
Jsou takové, které jednoznačně odlišují konkrétní občany:
- jméno, příjmení
- adresa
- datum narození, rodné číslo
Citlivé údaje:
- zdravotní stav
- jedinečné biologické rysy (otisk prstu, obraz sítnice, genetická charakteristika)
- původ národnostní, rasový, etnický
- sexuální orientace
- odsouzení za trestný čin
- politické postoje (vyjma členství v KSČ před rokem 1989 dle judikátu soudu)
- členství v odborových organizacích, údaje vypovídající o náboženství, politických postojích a filosofickém přesvědčení
Jak se s údaji nakládá:
- lze zpracovávat jen osobní údaje, které jsou pravdivé a přesné
- je možné s nimi nakládat jen k předem stanovenému účelu a v nezbytně nutném rozsahu
- uchovávají se jen po dobu nezbytně nutnou k naplnění stanoveného účelu
Na co máme právo:
- pokud zpracování dat nestanoví zákon (máme právo vědět jaký), je k tomu nezbytný náš jednoznačný souhlas (znamená to souhlas se zpracováním každého údaje), v případě citlivých údajů zákon stanoví náš výslovný souhlas (nesouhlas je naopak nutné uvést písemnou formou)
- ten, kdo souhlas vyžaduje, musí při kontrole úřadu prokázat, že jej od nás získal
- máme právo vědět, kdo, jaké naše osobní údaje a za jakým účelem je zpracovává a zda mohou být předány jinému subjektu; jak dlouho je bude uchovávat
- pokud zjistíme, že naše údaje jsou zpracovávány v chybné podobě, máme právo se dožadovat jejich upřesnění, případně výmazu
- omezení těchto práv může být stanoveno pouze zákonem
- porušení zákonných práv hlásíme ÚOOÚ
Příklady:
Úřad pro ochranu osobních údajů projednával mj. následující případy:
Fotografie spolujezdce
Při kontrole přestupkových dokumentů, jimiž Policie ČR dokládá překročení povolené rychlosti, inspektoři ÚOOÚ nařídili zcela odstranit obrazovou dokumentaci spolujezdce řidiče, který spáchal přestupek, a to tak, že bude zakryta levá strana odpovídající části vozidla se spolujezdcem.
Údaje dětí
Rodiče nezletilé holčičky požádali o její přijetí do mateřské školy. Žádosti nebylo vyhověno, ředitelka školky založila správní spis, protože řízení probíhalo podle správního řádu. Po dvou letech došlo na odbor sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) anonymní oznámení obsahující podezření z nevhodného chování muže vůči malé holčičce. Tento muž měl později vstoupit do konkrétního domku. Pracovník OSPOD se rozhodl oznámení ověřit, a proto si na městském úřadě zjistil totožnost majitele popisovaného domku a existenci jeho nezletilé dcery. Telefonicky požádal svou známou ředitelku školky o další údaje o nezletilém dítěti a jeho rodičích, v čemž mu ředitelka vyhověla. Majitel domku podal stížnost mj. na nepravdivost poskytnutých údajů (nepřesná adresa) i to, že ředitelka neměla právo údaje archivovat a předávat je telefonicky. Kontrola zjistila, že mateřská škola archivovala i údaje nadbytečné ke stanovenému účelu (rodné číslo dítěte) bez výslovného souhlasu rodičů, čímž pochybila.
Kamerový systém
Město instalovalo kamery do ubytovny za účelem eliminace rušení veřejného pořádku a ničení objektu. Obyvatelé proti této kontrole protestovali. Inspektor ÚOOÚ konstatoval porušení zákona o ochraně osobních údajů, protože bylo porušeno právo na soukromí i právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním údajů o své osobě a rodině. Město nadřadilo své právo na ochranu před drobnými krádežemi před právem na ochranu soukromí a i podle výroku soudů (včetně Ústavního) pochybilo. Kamerové systémy navíc smí instalovat pro ochranu veřejného pořádku pouze policie.
Nevyžádaná sdělení
Nejčastější prohřešky při zasílání nevyžádaných obchodních sdělení – není dodržován princip opt-in (nevysloví-li příjemce souhlas, platí automaticky nesouhlas), neoznačení (zřetelné, jasné) zprávy jako obchodní sdělení, odesílatelé si opatřují adresy pod cizí identitou a s jiným účelem, reklamní sdělení jsou vkládána na konec informačních sdělení.
Obchodní sdělení?
Jsou přání k svátkům zasílaná např. telekomunikační společností považována za obchodní sdělení? Taková přání jsou považována za sdělení k podpoře image, tedy za obchodní sdělení. Navíc je zákonem omezeno i obtěžování formou elektronické komunikace, k níž zasílání podobných sdělení nepochybně patří.
Údaje pro policii
Podmínky, za nichž je možné nebo nutné poskytnout osobní údaje Policii ČR, potřebují znát především personalisté, úředníci i mnozí správci evidencí obsahujících osobní údaje. Podle zákona o Policii ČR je policista oprávněn požadovat věcnou a osobní pomoc, včetně informace o osobních údajích. Zákon o Policii ČR stanoví vyhovět bez zbytečného odkladu, což však neznamená, že by se tak mohlo stát neověřeným způsobem a bez možnosti uchovat identifikaci policisty, který o údaje požádal. Předání osobních údajů by v žádném případě nemělo být vyřizováno na základě neověřeného telefonického dotazu, policii by měly být předány výhradně v písemné formě a v případě osobního kontaktu s policistou musí správce osobních údajů požadovat kopii úředního protokolu.
Údaje pro smlouvy
Obchodní zástupce získal osobní údaje konkrétního subjektu údajů v rámci jednání o uzavření smlouvy, která však nebyla platně uzavřena. Obchodní zástupce pak použil údaje tohoto subjektu bez jeho souhlasu k uzavření jiné smlouvy, a to proto, aby získal příslušnou provizi, čímž porušil zákon.
Údaje bez souhlasu
Obchodní zástupce společnosti použil údaje, které získal ze své dřívější činnosti, k vyplnění přihlášky klienta, zájemce o elektronickou zdravotní knížku. Tyto přihlášky přitom byly sjednávány pro třetí společnost (tj. nikoli pro tu, se kterou měl uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení). Současně nepravdivě uvedl jako zpracovatele přihlášky namísto sebe jinou osobu, která pro něj dříve tuto činnost vykonávala. Důvodem pro jeho jednání byla potřeba splnit plán, do čehož mu ještě několik přihlášek chybělo. Tímto jednáním porušil zákon o ochraně osobních údajů.
Telefon na vyžádání?
Navštívila mě paní z výboru společenství vlastníků a požadovala, abych jí sdělil telefonní číslo nájemců vedlejšího bytu, protože se nejedná o osobní údaj chráněný zákonem. Je to pravda?
Osobním údajem je jakákoli informace, podle níž lze přímo či nepřímo identifikovat subjekt. A podle zákona je tyto údaje možné zpracovávat pouze se souhlasem subjektu údajů, pokud se nejedná o zákonem vymezené výjimky (nezbytné pro výkon funkce správce sdružení, aniž by bylo dotčeno právo na ochranu soukromí subjektu údajů). Telefonní číslo je osobním údajem, a protože nebyly splněny podmínky pro případnou výjimku, je možné toto číslo zpřístupnit pouze se souhlasem zmíněného nájemce.
Partner článku
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: red
