Armáda Ruské federace dnes okupuje v rozporu s mezinárodním právem část svrchovaných ukrajinských území na východě a jihu země. V současné době řada západních politiků vyzývá Ukrajinu, aby přistoupila na „mírová“ jednání s Ruskem. Jste pro politiku ústupků a kompromisů?
Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
Existuje tu už případ Izraele, jenž okupoval a následně anektoval území Golanských výšin.
Západ prostě nemůže v případě potřeby takto opouštět svoje hodnoty.
Hrozí Ukrajině, že když ustoupí a ponechá Moskvě dejme tomu Donbas, že se Rusko znovu nadechne a bude pokračovat ve své snaze zabrat i další území?
Jestliže to vezmeme prizmatem toho, co se už stalo – a mám na mysli konkrétně anexi Krymu, tak ta otázka nezní, zda by Rusové šli dál. Spíše se ptejme, kdy a také kde? Protože Vladimír Putin jako stárnoucí diktátor není v Kremlu na věky a bude-li jeho nástupce třeba ještě radikálnější – a uvidí-li nyní, že se Západem to vlastně lze poměrně snadno skoulet – tak se můžeme nadít ještě mnohem horších konsekvencí.
Česko, respektive Československo, má své neblahé historické zkušenosti s podobným tlakem západních spojenců na učinění značných územních ústupků; mám na mysli rok 1938 a zabrání Sudet. Vstřícný a bolestivý krok tehdejší vlády skončil pak zabráním celého území. Vidíte v tom nějakou paralelu s Vladimírem Putinem?
Tak já už jsem zaregistroval, že Putin bývá srovnáván s takovými diktátory jako byli právě Adolf Hitler nebo Jozef Stalin, takže tam paralela nesporně je v jeho osobě. Protože Putin se podobá těmto extrémně negativním postavám 20. století tím, jakou politiku razí proti menším a slabším státům.
Myslím si, že k úplnému „zpodobnění“ nedojde, ale lépe být skeptický a vidět věci v těch černějších odstínech, než mít růžové brýle a potom být nemile překvapen a zaskočen.
Fotogalerie: - Spát doma
Pokud v současné situaci budeme vytvářet tlak na Ukrajinu, oběť ruské agrese, aby udělala ústupky Rusku, vyvolá to velké nepochopení, frustraci a nárůst nedůvěry ukrajinské veřejnosti směrem k Západu. Vždyť 82 % Ukrajinců, podle ukrajinského průzkumu, vystupuje proti jakýmkoliv ústupkům, především územním, Ruské federaci.
Ano, to nepochybně, už jsem o tom hovořil. A ta reakce od samotným Ukrajinců je pochopitelná.
Prezident Zelenskyj je v tomto navíc zcela nekompromisní, takže se asi jen tak nedá přesvědčit Západem, který začíná válku velmi citelně registrovat celkovým poklesem životní úrovně. Morálka západní demokracie prochází teď těžkou zkouškou.
Prezident Joe Biden pro New York Times uvedl, že že USA „dodají Ukrajincům pokročilé raketové systémy a munici, což jim umožní přesněji zasahovat klíčové cíle na ukrajinském bojišti“ a Kyjev to posílí, nicméně dolet těchto raketometů je omezen hranicí 80 kilometrů tak, aby zase na druhé straně nemohly příliš ublížit Rusku. Je to signál, že USA dávají od války ruce pryč, protože se obávají třeba i jaderné vendety ze strany Moskvy?
No, tak to bych neřekl, protože když na jedné straně dodávají Ukrajině zbraně a budou v tom zjevně pokračovat dál, tak můžeme jen těžko konstatovat, že od konfliktu dávají ruce pryč, ale myslím, že záměrem USA je minimalizovat negativní externality té pomoci.
Psali jsme:
Jak vidíte současný poměr sil v konfliktu na Ukrajině?
Myslím si, že zpočátku Putin učinil chybný krok v tom, že si stanovil zcela nereálné cíle z hlediska možností ruské armády a také míry ukrajinského odporu. Otázka samozřejmě je, zda si tyto cíle stanovil z přehnaného megalomanství, nebo z pouhé neznalosti problematiky, to jest na základě chybných údajů svých informátorů. Ale v tuto chvíli je jasné, že Rusové zejména na Donbasu postupují a uvidíme, kdy jim dojde dech nebo zda budou americké zbraně stačit na to, aby je zadržely.
Platí podle vás rovnice, že čím více zbraní na Ukrajinu pošleme, tím více stoupnou šance na brzký mír?
Naopak. Více zbraní znamená více mrtvých a více zraněných. Je potřeba jednat a ne donekonečna válčit.
Co říkáte na návrh britského premiéra Johnsona, že s Ukrajinou vytvoří Velká Británie jakýsi pakt, alternující EU?
Tak Británie se už v historii snažila vytvořit jakýsi protipól Evropské unie a paradoxně to její snažení skončilo posléze vstupem do unie. Takže tomuto projektu patrně nelze přikládat tak velkou váhu, a hlavně by se dost obtížně realizoval.
V Česku se diskutuje, zda vláda nedělá pro Ukrajinu a Ukrajince zbytečně mnoho na úkor vlastních lidí. Jak se s tou situací pere slovenský kabinet, když víme, že Slovensko plní roli jakési nárazníkové zóny EU i NATO, jak efektivně fungovat?
Vzhledem k tomu, že slovenské vládě se toho v poslední době mnoho nedaří – alespoň pokud jde o vnitropolitické záležitosti a jejich řešení – tak záležitosti kolem Ukrajiny a s tím spojených témat včetně uprchlíků zvládá, myslím, velmi dobře. Nepanuje tu žádná hysterie a lidé, podle mě, jsou stále ochotní pomáhat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
