„Díky mé bývalé profesi vím, že lidé se bojí smrti, protože je to něco neznámého. Nyní někdo potřeboval utlumit světovou ekonomiku – a udělal to dobře. Nepoužil rakovinu, tuberkulózu nebo ebolu, protože jsou vyčpělé, protože je lidé už znají. A tak se dostal do světa nový koronavirus SARS-CoV-2, což zní jako ze seriálu Star Trek. A lidé se bojí,“ říká bývalý hrobník David Stejskal. Jak vnímá současnost, proč pověsil hrobničinu na hřebík a co dnes dělá? To se dočtete dále.

Rychlokvašky a česká tradice

Podle Stejskala – který v roce 2010 spoluzakládal Cech hrobnický a byl autorizovanou osobou, která mohla zkoušet nové zájemce o tuto profesi – není třeba šířit paniku, ale je třeba nalít si čistého vína. Na nářky pohřebních služeb, že mrtvých přibývá, je nedostatek rakví, chladících kapacit a krematoria jsou zahlcena, odpovídá jasně: „Někteří lidé jsou schopni říct cokoliv, aby byli zajímaví. Nedávno mi volala kamarádka, která šéfuje Olšanským hřbitovům, největšímu pohřebišti v Česku. Zhruba padesát hektarů. Říkala, že se pohřbívá jako obvykle. Plus minus jako v minulých letech.“