Na webových stránkách A2larmu vyšel rozhovor docentem Janem Trnkou. Ten působí na Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a od března je členem iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR. Ta vznikla spontánně jako reakce 31 vědkyň a vědců z českých i světových akademických institucí. Cílem antiCOVID je vytvořit modely, které dobře predikují dopady jednotlivých opatření. Kromě toho se jedná o politika za Zelené.
Obáváte se dalšího vývoje situace kolem nemoci COVID-19? (Ptáme se od 9.9.2020)Anketa
V některých oblastech se prý naše znalost o viru výrazně zlepšila. V jiných téměř vůbec. Prý v současné době existují studie, které tvrdí, že virus se šíří rychleji, než mutuje, a tím dominantní verze koronaviru vytlačuje ty ostatní typy mutací. Paradoxně tak došlo k tomu, že populace viru je homogennější než na začátku. To nám mělo potenciálně zlepšit situaci. Navíc případná mutace zásadně nemění ani infekčnost ani virulenci. Virulencí se rozumí schopnost způsobovat závažné onemocnění.
Na druhou stranu se však ví poměrně málo o rizikovosti přenosu dle různého chování. „Existují modely šíření kapének, které vytvořili fyzikové, a modelují, jak létají kapénky vzduchem. Ale říct přesně, jestli je rizikovější jet v tramvaji s třiceti dalšími lidmi nebo sedět takhle ve dvou v hospodě, zatím věda neumí,“ pověděl Trnka.
Potvrdilo se ovšem, že roušky fungují. To je dle Trnky jistá věc. Zjistilo se prý to, že bavlněné roušky, zejména dvouvrstvé, skutečně účinně zabraňují šíření kapének. „Ale třeba elastické návlekové rukávy to naopak ještě zhoršují, protože relativně velké kapénky se roztříští na spoustu malých, které doletí ještě dál. U roušek tedy záleží i na materiálu,“ zhodnotil. Bavlněné roušky jsou dle něj to nejjednodušší řešení, které existuje.
Fotogalerie: - Křest rumem
Medicína doposud nedokázala odhalit, proč někdo onemocní těžce a někdo jiný lehce. „Nevíme, jak moc jsou infekční asymptomatičtí a symptomatičtí pacienti. Jsou na to různé studie, z nichž některé říkají, že jsou obě skupiny infekční stejně, ale jiné studie zase, že jsou asymptomatičtí méně infekční. Ale data nejsou moc dobrá, protože se to špatně zjišťuje. Další věc, o které se zatím moc neví, a to je možná z dlouhodobého hlediska nejznepokojivější, jsou pozdější následky onemocnění,“ pověděl docent. Prý se z některých reportů ukázalo, že ti, co měli relativně lehký průběh, tak měli později těžší odložené dopady na zdraví. Tyto odložené dopady jsou pak dle odborníka charakteru neurologického, psychiatrického či kardiologického.
Kromě samotných roušek fungovalo údajně i sociální distancování nebo uzavření škol. Došlo k potvrzení toho, co si spousta expertů myslela. „Ze začátku epidemie to byl spíš kvalifikovaný odhad podle chování jiných druhů podobných infekcí. Není potřeba na začátku vědět, co vir s lidmi přesně dělá, aby se dala navrhnout opatření, která budou účinná. A ukázalo se, že ta opatření opravdu fungovala,“ nastínil Trnka. Takový epidemiologický konsenzus však prý modifikuje politika, jelikož to nejsou epidemiologové, kdo zavádí opatření, ale politici. Například politická reprezentace v některých státech USA nastavovala taková opatření, které si přála populace. „Řekl bych, že totéž se děje v posledních týdnech i u nás. Výsledkem je, že i kdybychom teď zavedli ta nejstriktnější opatření, čísla nakažených ještě týdny porostou. Důvod, proč se nezavádějí adekvátní opatření, je přitom možná i ten, že za měsíc jsou volby a voliči ANO nemají protipandemická opatření rádi,“ zaspekuloval si Trnka.
Problém se má týkat i kapacity hygienických stanic. Ty jsou dle názoru Trnky třicet let zanedbané, chybí jim kvalifikovaní lidi, které nelze sehnat narychlo. „Takže když máme tisíc případů denně, ani náhodou není kapacita všechny trasovat. Navíc se s tím už čtyři měsíce nic nedělá. Teď už vůbec nemají šanci,“ zhodnotil a dodal, že proto se začalo říkat, že se budou dělat jen těžké případy, což je údajně z epidemiologického hlediska nesmyslné. „Je zcela zjevné, že akorát nestíhají a vymýšlí si výmluvy,“ uzavřel.
První vlnu jsme prý zvládli dobře. Měli jsme prý však výhodu v tom, že k nám příliš lidí nejezdí, na rozdíl od jiných zemí. Itálie či Francie pak byly o čtyři týdny napřed oproti České republice. „Díky tomu jsme měli možnost zarazit šíření viru ještě včas. Uznávám, že Babiš to zvládnul a vláda se v té chvíli zachovala v rámci možností dobře. Od té doby ale nedělala dobře už skoro nic.“
Nepomáhají prý ani „lékaři-celebrity“, kteří mají vypadat jako experti, ale v dané věci experty nejsou. „Jsou to často lékaři, kteří se tomu tématu nijak nevěnují, a přesto rádi v médiích říkají, co si o tom myslí. Málokdo přitom rozlišuje mezi různými specializacemi lékařů a většina lidí si nejspíš řekne, je to doktor, ten o tom musí něco vědět. Jenže nemusí,“ myslí si Trnka. Chyby však dělá i vláda. Na jednu stranu se sice vyzývá k nošení roušek, ale pak prý Andrej Babiš pověděl, že to je víceméně chřipka a že se nemusíme bát. „Zatímco v první vlně opatření lidi dobrovolně všechno dodržovali a nepotřebovali, aby jim policajti nasazovali roušky, tak teď se obávám, že to bude úplně obráceně. Bude se muset vynucovat, aby se nosily roušky a zavíraly hospody. Důvěru už vláda ztratila,“ zakončil rozhovor Jan Trnka.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: tle
