Jak je známo, poslanci již schválili dvě zprávy ČT o činnosti a hospodaření. Dění okolo schvalování si vzal na paškál týdeník Respekt, ve kterém Ivana Svobodová opět dospěla k závěru, že zde existuje politický tlak na ČT, ale i na Český rozhlas. „Sílí snaha některých stran a politických představitelů podmanit si sdělovací prostředky veřejné služby. Stále větší potíže komplikující dnes práci České televize a Českého rozhlasu mají rozdílné projevy a podobu, ale společného jmenovatele: politici drží v rukou dost nástrojů, jimiž mohou veřejnoprávním novinářům zkoušet zavřít ústa a přizpůsobovat podobu zpravodajství svým zájmům.“
Na začátku se Svobodová věnuje schváleným zprávám a tvrdí, že pokud by Sněmovna neschválila dvě zprávy za sebou, padá tím automaticky kontrolní orgán ČT, jímž je Rada České televize. Což je ovšem nepřesné, pokud dojde k neschválení, může dojít k odvolání rady, není to však nutné. Dle Svobodové pak nebezpečí spočívá v tom, že po pádu rady stačí zvolit patnáct „ohebných, předem domluvených lidí“ do rady nové s úkolem odvolat současného generálního ředitele Petra Dvořáka „A zvolit nového ředitele, který by víc vyhovoval těm politikům, jimž vadí nezávislé, kritické zpravodajství a publicistika,“ tvrdí novinářka. O současné radě říká: „Její jednání nevzbuzuje obavy ze zásahů do zpravodajství.“ V tomto se Svobodová shoduje s kritiky Rady ČT, kteří tvrdí, že Rada žádný dohled, který má dle zákona i nad zpravodajstvím vykonávat, nevykonává.
Redaktorka si dále kopla do „extremistického“ hnutí SPD a Tomia Okamury, že ve Sněmovně kritizoval Dvořáka, že není otevřen diskuzi, když není ochoten zavítat do TV Barrandov, kterou označila za „pofidérní manipulující stanici nahrávající Okamurově partaji a dezinformační scéně“. Soukup prý ČT osočuje bez důkazů. Zmíněna jako „protitelevizní“ byla i část poslanců ANO, také Trikolóra, komunisté a Jaroslav Foldyna.
V Respektu se zabývali i Českým rozhlasem. „Nervozita mezi zaměstnanci Českého rozhlasu je však o dost vyšší než ta na Kavčích horách,“ tvrdí Svobodová. René Zavoral prý podle některých není dostatečnou hrází mezi redaktory a politiky s chutí „zasahovat do nezávislosti rozhlasové žurnalistiky“.
Tomio Okamura
Následuje výčet analytiků a redaktorů, se kterými má Respekt, potažmo Svobodová problém. Řediteli Zavoralovi vyčítá členství v porotě Krameriovy ceny. „Tu rozdává spolek dezinformátorů sdružených v platformě Asociace nezávislých médií,“ píše. V radě ČRo vadí Tomáš Kňourek. „Frekventant manipulativního webu Parlamentní listy, který by rád, jak řekl, viděl v rozhlase víc ‚alternativních‘ komentátorů,“ píše autorka článku. Další na řadě byl Jiří Fencl, který se pochvalně vyjádřil o šéfredaktorovi Aeronetu. „Mluvčí ČRo Jiří Hošna se po rozruchu z Fenclova doznání ohradil proti označení tohoto novináře za ředitelova poradce. Pracuje prý v rozhlase jako mediální analytik na dohodu a jeho činnost spadá pod Analytické a výzkumné oddělení ČRo. Co přesně pan Fencl analyzuje, to mluvčí Hošna sdělit nemůže, ani výši analytikova příjmu, protože jde o citlivý osobní údaj,“ píše Svobodová. Zmíněna je ve spojitosti s Parlamentními listy a rozhlasem i mediální analytička Irena Ryšánková. Rozhlas si tak prý vybírá „konspirační analytiky“.
V rozhlase prý panuje podezření, že analýzy René Zavoral používá jako „bič na kritické redaktory“, v čemž má údajně podporu rady. „Vloni po stížnosti Andreje Babiše označil Zavoral reportáž rozhlasového investigativce Janka Kroupy o Agrofertu za ‚účelovou‘ a podpořil své tvrzení analýzou. Nechal si udělat tři, jednu z nich potom použil a radní mu přitakali,“ píše Svobodová. Redaktoři rozhlasu pak podepisovali petici, aby Zavoral stál za nimi, a ne za politiky. Dodejme jen, že Janek Kroupa prohrál soud s advokátkou Klárou Samkovou, která ho obvinila, že účelově vypustil informace získané nelegální cestou.
JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
Respekt dále cituje senátora Davida Smoljaka. „Ta konspirační linka kolem rozhlasu je naprosto zřejmá,“ říká. „Je to jen jiný druh tlaku, než představuje ten, co vidíme v případě České televize.“ V Radě ČRo prý tón diktuje radní Tomáš Kňourek. „Ostatní členové se od něj sice soukromě opatrně distancují, ale nakonec mu posvětí pořádání konspirátorské debaty pod hlavičkou Rady ČRo a zadají analýzu, jejímž možným cílem – alespoň tak si to část zaměstnanců ČRo vykládá – je postrašit novináře, aby nebyli vůči politikům kritičtí,“ míní Smoljak dle Respektu.
A jak zvýšit ochranu médií? Dle Smoljaka tak, že by o nich rozhodoval i Senát. „Jedině tak se dá podle senátorů, kteří s návrhem přicházejí, zabránit tomu, čeho je veřejnost svědkem už delší dobu – že z kandidátů na členy rad vypadávají během procesu ve Sněmovně lidé odborně zdatní a voleni jsou kandidáti, kteří ani nechápou účel rad a médií a je s nimi pak možné snadno manipulovat. Jsou také navázáni na politické strany, případně nebezpečné ‚alternativní‘ proudy – jako třeba zmíněný Tomáš Kňourek,“ píše se v článku. Smoljak také argumentuje tím, že zákon o veřejnoprávních médiích, tedy o volbě do rad, vznikl v době, kdy Senát ještě neexistoval, a doplnit ho do zákona by prý bylo logické. Jenže tato změna by prý stejně přišla pozdě, tedy až po vyršení mandátů současných členů rady.
„Část Sněmovny počítá s psychologickým efektem, že Českou televizi vystraší. Český rozhlas zase obkličují dezinformátoři a fanoušci manipulativních webů. Příští rok se obmění velká část Rady ČT. Pokud poslanci zvolí radní ochotné jít politikům na ruku, otevře se jim cesta k ovládání veřejnoprávní televize a konci kritické žurnalistiky v ní,“ varuje Svobodová na závěr.
Fotogalerie: - Předávání státních vyznamenání
Proti tomuto článku v Respektu se Tomáš Kňourek na našem serveru již v úterý ohradil. „Paní Svobodové vadí, že nejen já, ale hlavně celá Rada dělá svoji práci tak, jak má. Jak jí ukládá zákon o Českém rozhlasu a Kodex Českého rozhlasu. A v nich se mimo jiné píše, že rozhlas má být platformou pro poskytování všestranných informací sloužících svobodnému vytváření názorů posluchačů. Tedy i těch, co za povinných 45 korun měsíčně volí Babiše, Zemana, Okamuru, Klause a další ‚neschválené‘. Jde minimálně o stovky tisíc lidí, kteří hlavně na Českém rozhlasu Plus slyší na své politické favority v podstatě jen špínu. Přitom do rozhlasového rozpočtu posílají stamiliony korun. Proti sobě. To fakt musejí furt jen cálovat a držet zobák? Jestli se to paní redaktorce nelíbí, sorry. Ať kandiduje, uspěje a přesvědčí nás. Rada podle mého čistě osobního názoru už nyní je a musí nadále být zástupcem všech koncesionářů bez rozdílu.“
Dále Kňourek tepal redaktorku Respektu za časté používání slov jako konspirace, konspirátoři, dezinformace, dezinformátoři či alternativní. A obvinil ji, že její článek je konspirativní taktéž.
„Škoda, že nejste dříve narozená. Kariéra v Rudém právu, třeba i na kádrovce, by vám tehdy slušela převelice,“ doporučil jí. „U některých žurnalistů se setkávám i s netradičními způsoby práce. Reportérka mě o přestávce zmíněné debaty jako úderná pěst liberální demokracie obsedantně pronásledovala až ke dveřím na WC. Měl jsem nepříjemný pocit, že výslech s močícím radním bez rozpaků provede za pomoci ostře štiplavého toku světla žárovky nad pisoárem. Když jsem jí po návštěvě toalet odpověděl na dvě otázky, ve finálním textu se mé vyjádření neobjevilo,“ ohradil se ještě.
Svobodovou okomentoval také novinář Erik Best: „Je hezké, jak v této mediální smršti proti Kellnerovi ti bakalovci tak urputně obhajují PPFmana Petra Dvořáka.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
