Jak je známo, poslanci již schválili dvě zprávy ČT o činnosti a hospodaření. Dění okolo schvalování si vzal na paškál týdeník Respekt, ve kterém Ivana Svobodová opět dospěla k závěru, že zde existuje politický tlak na ČT, ale i na Český rozhlas. „Sílí snaha některých stran a politických představitelů podmanit si sdělovací prostředky veřejné služby. Stále větší potíže komplikující dnes práci České televize a Českého rozhlasu mají rozdílné projevy a podobu, ale společného jmenovatele: politici drží v rukou dost nástrojů, jimiž mohou veřejnoprávním novinářům zkoušet zavřít ústa a přizpůsobovat podobu zpravodajství svým zájmům.“

Na začátku se Svobodová věnuje schváleným zprávám a tvrdí, že pokud by Sněmovna neschválila dvě zprávy za sebou, padá tím automaticky kontrolní orgán ČT, jímž je Rada České televize. Což je ovšem nepřesné, pokud dojde k neschválení, může dojít k odvolání rady, není to však nutné. Dle Svobodové pak nebezpečí spočívá v tom, že po pádu rady stačí zvolit patnáct „ohebných, předem domluvených lidí“ do rady nové s úkolem odvolat současného generálního ředitele Petra Dvořáka „A zvolit nového ředitele, který by víc vyhovoval těm politikům, jimž vadí nezávislé, kritické zpravodajství a publicistika,“ tvrdí novinářka. O současné radě říká: „Její jednání nevzbuzuje obavy ze zásahů do zpravodajství.“ V tomto se Svobodová shoduje s kritiky Rady ČT, kteří tvrdí, že Rada žádný dohled, který má dle zákona i nad zpravodajstvím vykonávat, nevykonává.

Redaktorka si dále kopla do „extremistického“ hnutí SPD a Tomia Okamury, že ve Sněmovně kritizoval Dvořáka, že není otevřen diskuzi, když není ochoten zavítat do TV Barrandov, kterou označila za „pofidérní manipulující stanici nahrávající Okamurově partaji a dezinformační scéně“. Soukup prý ČT osočuje bez důkazů. Zmíněna jako „protitelevizní“ byla i část poslanců ANO, také Trikolóra, komunisté a Jaroslav Foldyna.

V Respektu se zabývali i Českým rozhlasem. „Nervozita mezi zaměstnanci Českého rozhlasu je však o dost vyšší než ta na Kavčích horách,“ tvrdí Svobodová. René Zavoral prý podle některých není dostatečnou hrází mezi redaktory a politiky s chutí „zasahovat do nezávislosti rozhlasové žurnalistiky“.