Co vy a letní dovolená?Anketa
Kvůli tomu, že nejvíce v současné době rostou ceny energií, a to především plynu a ropy, rozepsal, proč je právě cena druhé ze jmenovaných surovin natolik vysoká. Upozorňuje, že je nyní ropa sice na své druhé nejvyšší cenové úrovni, pokud však dojde na reálné vyjádření očištěné o inflaci, je vrchol z roku 2008 na ceně, která je o 80 % vyšší, než je dnes. Investor se však obává, že pro růst ropy stále existuje „dost potenciálu“.
Cena ropy podle Gladiše může růst už jen kvůli její vysoké poptávce, jež neustále roste, jelikož „představy některých lidí, že za pár let už nebude žádná ropa potřeba, jsou naivní“, a s tím, jak poroste životní úroveň v místech, jako je Indie, Afrika a Latinská Amerika, bude růst i spotřeba energií, z nichž mají ropa a fosilní paliva nezastupitelnou roli. „A to nemluvím o všech dalších produktech vyráběných z ropy a plynu, ať už jde o hnojiva, plasty nebo léky,“ poukazuje odborník na investice.
Naopak nabídková strana má prý problémy rostoucí poptávku uspokojit. „Z globálního pohledu dnes existují jen minimální nevyužité kapacity. Většina zemí OPEC například ani nestačí plnit své kvóty těžby,“ ukazuje současnou situaci. Projevit se měly též nízké investice do těžby z důvodu poklesu její ceny v minulých letech.
Snížit cenu ropy podle investora do budoucna může nižší poptávka, pokud dojde na příchod recese. Půjde však prý akorát o přechodné řešení a mnohem více by pomohlo navýšení na nabídkové straně trhu. To má však podmínku, že musí být těžaři přesvědčeni, že cena ropy zůstane dostatečně vysoká natolik dlouho, aby se jim investice do těžby vyplatily.
Pokud se nabídka nezvýší, pak prý může růst cena natolik dlouho, až i přes poměrně neelastickou poptávku cena dosáhne takové úrovně, že spotřebitelé raději ropu přestanou poptávat.
Zvýšení nabídky má podle Gladiše narážet na problém v podobě politického tlaku na trh, a cena ropy tak roste, jelikož vlády „pranýřují“ těžaře vlastně jen za to, že ropu těží. „Banky jim odmítají financovat investice, a mnohdy je dokonce i jejich vlastní akcionáři tlačí do omezování těžby,“ jmenuje Gladiš praxi, ke které jsou banky tlačeny kvůli „zelené“ politice.
Přicházejí i další kroky politiků, jež se mohou tvrdě vymstít: „Do toho všeho se navíc pletou politici se snahou dodatečně zdaňovat podle jejich názoru nadměrné současné zisky. V předchozích osmi letech jim nijak nevadilo, že celé odvětví má problém vůbec si vydělávat na náklady kapitálu a celá řada firem i opakovaně prodělávala peníze.“ Gladiš dodává, že si podobných kroků politiků nevšiml například u elektronického giganta Apple, který má marže a zisky takové, že si o nich těžaři ropy „mohou nechat jenom zdát“.
Pokud se těžařským firmám zisky zaříznou, nepřijdou podle něj investice do těžby ani v budoucnu, a cena proto kvůli nedostatku na nabídkové straně nadále poroste.
Příčiny růstu cen ropy se dají podle Gladiše použít pro další komodity a lze očekávat delší období nadprůměrně vysoké inflace. Poukazuje, že „skutečný test“ nastane v situaci, kdy centrální banky zjistí, že „už dále nemůžou úrokové sazby zvedat, protože by se dostaly za úroveň únosnou pro financování vládních deficitů a dluhů, a přitom bude inflace stále příliš vysoká“. „Pravděpodobně budou donuceny znovu spustit nákupy dluhopisů a držet sazby dole. Pomoci by jim v této situaci mohla úsporná opatření v rozpočtech vlád, ale něčeho takového se už asi nikdy nedočkáme. Musíme být tedy připraveni na svět, ve kterém peníze budou ztrácet svou hodnotu ještě rychleji než dosud,“ poukazuje.
Přesně tato Gladišem popisovaná situace již postihla silně nehomogenní eurozónu – stačilo pouze ohlášení ECB o budoucím zvedání úrokových sazeb, a Itálie se dostala do neudržitelné situace. ECB tak následně musela svolat mimořádnou schůzi a začíná hledat možnosti i v dalším kvantitativním uvolňování, které mnohé ekonomické problémy dneška přiživilo v posledních letech.
autor: rak