Děsí mě, z čeho budu vařit
Zelenina přitom patří mezi základní suroviny, které pro zajištění stravy svých dětí nakupují právě rodiče. „Taky jsem se zhrozila, když jsem ty ceny viděla. Byla jsem zvyklá denně kupovat aspoň něco. Teď budu ráda, když koupím aspoň 1× týdně. A to se ještě budu rozhodovat, zda ovoce, či zeleninu,“ svěřila své úvahy jedna z klubových expertek na zahajování konverzací Michaela. Zmíněná nezisková organizace, kterou založila jedna ze samoživitelek, přitom už v březnu v jistém slova smyslu předběhla stát, když vyhlásila program mimořádné pomoci na úhradu potravin a léků.
Jenže program v polovině dubna skončil. Zjišťovali jsme, zda se po návratu do školních lavic rozběhne aspoň projekt „Ovoce do škol“. Z pochopitelných důvodů nefungují ani projekty „Obědů do škol“. A omezená je bohužel rovněž činnost řady potravinových bank, každoroční potravinová sbírka 18. dubna byla zcela zrušena.
(S ohledem na neveřejnost skupiny Klubu svobodných matek jsou jména citujících samoživitelek anonymizována. Jejich autenticitu lze ověřit u autorky textu nebo u zakladatelky klubu Dany Pavlouskové. Pozn. red.)
Na ovoce si sáhlo jen každé čtvrté dítě... A po krizi?
Zakladatelka klubu Dana Pavlousková mimo jiné vycházela z toho, co zjistila z vlastního výzkumu, jehož výsledky zveřejnila v závěru roku 2018. Z nich tehdy vyplynulo, že „finanční situace umožňuje zařazovat pravidelně do jídelníčku ovoce a zeleninu jenom každé čtvrté matce samoživitelce. Čtvrtina tak činí jenom někdy a necelá pětina je do nákupu nezařazuje vůbec nebo pouze když jsou zlevněné,“ vyplynulo z ankety, které se účastnilo 1154 respondentek z celé České republiky.
Pavlousková už v polovině března vytušila, co může nastat v takto nepředvídatelné situaci, která postihne i rodiny, které dosud fungovaly normálně. Obratem po uzavření škol vyhlásila zahájení výplaty 2tisícového příspěvku, určeného právě zejména na potraviny. „V první vlně našeho mimořádného finančního programu jsme rozdělili celkem 320 tisíc pro 160 rodin samoživitelů,“ prozradila.
Podotkla také, že citovaná čísla z průzkumu už dávno neplatí: „Obávám se, že aktuální situace uvedená čísla naprosto změnila, a to negativním směrem. V nedávném bleskovém průzkumu mezi téměř 10 tisíci matek samoživitelek jsme zjistili, že řada z nich má v důsledku trvající krize a jejich nemožnosti chodit do zaměstnání problémy kolikrát zajistit i základní potraviny.“
Na zvyšování celkové úrovně spotřebitelských cen – už v březnu – působil růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny zeleniny o 1,1 %, z čehož ceny brambor byly vyšší o 14,5 %. Ceny drůbeže byly vyšší o 1,8 %, jogurtů o 4,1 %, vepřového masa o 1,5 %, uzenin o 0,7 %, sýrů a tvarohů o 0,8 %, olejů a tuků o 1,0 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny vína o 5,6 %, piva o 2,5 % a tabákových výrobků o 0,4 %. Uvedl to v minulém týdnu Český statistický úřad. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 3,4 %: Ceny ve skupině mléko, sýry, vejce byly vyšší o 2,3 % (v únoru o 1,1 %) a ceny zeleniny byly vyšší o 6,4 % (v únoru o 2,9 %), přičemž ceny brambor přešly z poklesu o 6,7 % v únoru v růst o 1,2 % v březnu. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly vyšší ceny vepřového masa o 22,1 %, uzenin o 14,0 %, ovoce o 16,2 % a cukru o 11,1 %.
Potravinovým bankám docházejí zásoby
Bohužel, v této krizové době přitom zrovna tzv. potravinové banky mají zhoršené fungování kvůli nemoci covid-19. Už poslední březnový den hlásily, že jsou zaveleny enormním počtem dotazů na telefonních linkách. „Potravinové banky v ČR nejsou schopny v současné situaci poskytovat potravinové balíčky pro jednotlivce. Potravinová pomoc je rozdávána ve spolupráci s obcemi, městy, městskými částmi a poskytovateli sociálních služeb. Prosíme, neobracejte se na potravinové banky s prosbami o tento typ pomoci, zahlcujete potřebné telefonní linky. I přesto, že je dostatek čerstvých potravin, žádná z potravinových bank už v tuto chvíli nemá lidské kapacity na tvorbu balíčků pro jednotlivce,“ vysvětlila na sociální síti Česká federace potravinových bank.
„V posledním měsíci jsme denně distribuovali desítky tun potravin. V mnohých městech a regionech jsme přijali a vydali až 10× více potravin než v loňském roce ve stejném období. Pomáhali jsme, kde to šlo. Pracovalo se 12 i 14 hodin denně, aby žádné jídlo nepřišlo nazmar a dostalo se k potřebným. Mnoho kolegů stráví při distribuci i část velikonočních svátků,“ zněl jarní vzkaz České federace potravinových bank, když hodnotila březen. Takto (VIDEO) vypadal například nedávný závoz „bankéřů“ pro charitu v Litovli při předání na hranici karantény.
Každoroční potravinová sbírka, která se měla konat v sobotu 18. dubna, byla zcela zrušena.
Česká republika by mohla více sázet na potravinovou soběstačnost. Ministerstvo zemědělství stanovilo Strategické cíle potravinářství do roku 2030, mezi něž patří mimo jiné i posilování významu potravinářství na domácím trhu a také rozvoj venkova, spojený se zvýšením významu potravinářství v zaměstnanosti.
Příklady, jak k tomu dojít, uvádějí mimo jiné podporu mikropodniků, rozvoj marketingu českých potravin a podobně. Národní dotace obsahují několik příkladu dotační politiky, které tomu mají napomoci (více zde) – sem spadá i zmíněná podpora potravinových bank.
Kreativní sólomatky
Není se co divit, že vybraných více než tři sta tisíc rozdělila nezisková organizace v podstatě během pár dní. Kde získala tolik peněz? Zdá se, že svobodné matky jsou vynalézavé a nebojí se oslovit i soukromé mecenáše. Sbírka fungovala netradiční formou, včetně zapojení do Souhvězdí pomoci.
Například díky prodejci elektroniky czc.cz, který umožnil svým zákazníkům při koupi produktů přispět na nákup potravin, navýšil Klub původně zamýšlenou částku o dalších 100 tisíc.
Charitativní projekt Klub svobodných matek – mimořádný program pomoci samoživitelům v období pandemie koronavir, Alza:
Výživné – kostlivec prorodinné politiky
Z ankety mezi samoživiteli mimo jiné vyplynulo, že průměrný měsíční příjem matky samoživitelky se pohybuje v rozmezí 10.000 až 20.000 korun (55 % respondentů). Šlo ovšem o údaje z roku 2018. Teď je to mnohem horší. „Řada samoživitelů byla dlouhodobě v situaci, kdy jejich příjmy stačily k přežívání tzv. z měsíce na měsíc. Nyní pokud pobírají ošetřovné, mají z původního příjmu pouze 60 %, takže matematika je jasně vypovídající a řada samoživitelů se tak začíná dostávat do existenčních problémů,“ upozorňuje Pavlousková.
V době nouzového stavu, kdy mnozí zůstali jen na 60 % příjmu, je přežití o to větším problémem. Zvláště když se výdaje na stravu ještě zvýšily kvůli zavřeným školním jídelnám.
Jsou to právě osamělé matky, potažmo otcové, kteří se dostávají do finanční tísně i v dobách bez COVID-krize. Často kvůli nízkému nebo vůbec nehrazenému výživnému ze strany druhého rodiče.
Někteří plátci výživného to podle několika ohlasů naopak vzali jako alibi, proč alimenty chvíli neplatit, tedy proč upozadit povinnou výživu dítěte namísto sebe.
„Problém neplaceného výživného se dlouhodobě neřeší a samozřejmě za stávajících podmínek celou situaci jenom zhoršuje. Je to dlouhodobě rozšířený jev, který probíhá za tichého souhlasu všech a nikdo to neřeší,“ podotkla k nijak nepřekvapující informaci ředitelka klubu. Nový příjem, kterým se pro některé plátce nyní stane kompenzační bonus OSVČ („pětadvacítka"), také ke snížení dluhu na výživném nepomůže, protože jej nelze postihnout exekutorem.
Obědy a ovoce do škol – obnoví se?
Některé děti se ve svém jídelníčku dočkaly v průběhu školního roku ovoce a zeleniny aspoň díky projektu „Ovoce do škol“, případně jediné teplé stravy díky „Obědům do škol“.
Teď jsou ale děti doma. Obnoví se projekt? A odkdy? Tiskové oddělení Ministerstva školství informaci nemělo, odkázalo nás na Státní zemědělský intervenční fond. Tam jsme mezitím dotaz rovněž zaslali, ale odpověď neznala ani pověřená pracovnice tohoto projektu z Oddělení školních programů. Odkázala nás na Ministerstvo zemědělství. Odpověď, zda po koronakrizi podobné projekty budou z rozpočtu podporovány, se získat podařilo: „Nemáme informace, že by se projekt, respektive jeho financování rušilo," reagoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Obnovení dodávek produktů v rámci školního projektu se tedy předpokládá s opětovným zahájením školní výuky a návratem dětí do škol..
Školní projekty se zastavily, děti tak ovoce, zeleninu a mléko nedostanou ani ve škole.
Právě teď by ale levné „obědy do škol“, potažmo i běžně hrazená družinová strava, mnohým rodinám pomohly. Svůj „obědový program“ měl i Klub svobodných matek. „Pokud se budeme k tomuto programu vracet, tak z logických důvodů nejdříve na podzim,“ sdělila Dana Pavlousková.
A když nezbývá ani na bydlení? Zvýhodněné jsou úplné rodiny…
Situace v rodinách samoživitelů se prý vyvíjí podle toho, co v klubu předpokládali – takže po měsíci krize začínají mít samoživitelé už i problém hradit řádně náklady na bydlení. Na mimořádné dávky od úřadu práce se, jak se zjistilo, v podstatě nedá téměř spoléhat. „Z tohoto důvodu jsme nyní v polovině dubna spustili náš nový program, v rámci kterého nejohroženějším rodinám samoživitelů budeme přispívat částkou až 5000 korun právě na náklady s bydlením spojené,“ potěšila novinkou Pavlousková, která dle svých slov chápe, že naše vláda dělá, co může, a je samozřejmě obtížné vyjít vstříc všem. „Na druhou stranu cílová skupina samoživitelů patří k těm nejohroženějším a v současné chvíli spadají do celkové plošné podpory, nemají žádnou ochranu, žádný benefit navíc. Osobně bych viděla jako výraznou pomoc například navýšení ošetřovného ze stávajících 60 % alespoň na 80 %, to by hodně pomohlo,“ zmínila, co nejmenšího by ještě měla vláda udělat.
Mnoho sólorodičů, například osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), přitom po ztrátě jediného příjmu nedosáhnou ani na ošetřovné, ani se jich netýká zaměstnanecký program Antivirus. Špatně jsou na tom v tomto směru proto zejména živnostnice s dítětem od 13 let. Přesto právě děti 2. stupně základních škol se mají do lavic – a tedy i k obědům v jídelně, k ovoci a mléku ze škol – dostat nejpozději: až v červnu, možná vůbec. I „domácí školu“ a náklady na ni budou muset právě rodiče těch starších zajistit po nejdelší dobu.
Vykoupené e-shopy a potravinová soběstačnost
Mimochodem, některé rodiny se na nedostatek či zdražení potravin začaly připravovat už v březnu. Důkazem jsou například vyprodané domácí pekárny na chleba, které začátkem dubna už nenabízel téměř žádný e-shop s elektrospotřebiči. Na mnoha z nich je uváděno dodání nových kusů v květnu, některých značek dokonce až začátkem července.
Uzavření části kamenných prodejen a omezení veřejného života v ČR i SR se výrazně podepisuje na nákupním chování zákazníků. Například Alza již 17. března informovala, že domácí pekárny a mrazáky vykázaly nárůsty nákupů více než 700 % (například šicí stroje o 300 procent).
Ten mimoto také v druhé polovině března jako nový sortiment začal nabízet trvanlivé potraviny. Nově tak nabídla položky typu rýže, těstoviny, mouka, konzervy (krůtí maso, houbový guláš, lečo s klobásou, maďarský guláš, špagetka, atd.), cereálie, luštěniny, sója, sterilovaná zelenina nebo různé sypké směsi (typu bramborové knedlíky).
Ministr na situaci s ovocem zareagoval
Na neúnosnou situaci s potravinami, jejichž cena má dle předpokladů ještě růst, už reagoval také ministr zemědělství. „Chceme posílit naši soběstačnost především v ovoci a zelenině, v živočišné výrobě pak u prasat a drůbeže. Naším cílem je zvýšení soběstačnosti tak, abychom zajistili dostatek základních potravin, které u nás můžeme produkovat, i v době krizí, jako je ta současná. Zároveň ale musíme zvýšit také zpracování potravin v tuzemsku, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely produkty s vyšší přidanou hodnotou,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman koncem týdne.
Hlavním cílem programu tak bude zvýšit soběstačnost České republiky a snížit její závislost na dovozech potravin. Příjem žádostí bude spuštěn v polovině července, celkem Ministerstvo zemědělství v tomto kole rozdělí mezi zemědělce a potravináře čtyři miliardy korun.
Peníze půjdou především na pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a také na chov prasat a drůbeže. Zelinářská unie Čech a Moravy opatření ocenila.
„Produkce zeleniny se po našem vstupu na jednotný evropský trh propadla na historické minimum. Ze základních potravin, kam zelenina bezesporu patří, vykazujeme nejnižší míru soběstačnosti. Každý den dovezeme do ČR více než sto kamionů zeleniny. V jarních měsících jsme zcela odkázáni na dovoz základních druhů, jako je cibule, mrkev, zelí, ale i brambor,“ vyjádřil se k tomu předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Novinkou bude možnost zálohového financování pro zemědělce.
Silné pomáhají slabým
Dana Pavlousková patří mezi takzvaně „silné“ samoživitelky, které pomáhají těm “slabším“. Její aktivity nejdříve vznikly jako facebooková síť sdružující postupně několik tisíc žen s podobným osudem, které se chtějí co nejlépe postarat o děti, byť jsou osamělé, prošly například domácím násilím, druhý rodič neplatí výživné a podobně. „Patřím mezi ty ‚silné‘ svobodné matky, tedy ty, které mají dvě práce... Finančně vše zvládám, dcera má vše potřebné a žijeme, myslím, na standardní společenské úrovni. (...) Svobodné matky nelze paušalizovat. Jestliže já můžu být příkladem ‚silné‘ svobodné matky, tak existují i ty ‚slabé‘. Tím mám na mysli ženy, které pobírají sociální dávky a například s měsíčním rozpočtem 7000 korun živí sebe a dvě děti. Mají za sebou zkušenost z azylových domů a zažily situace, kdy myslely, že to skutečně nezvládnou. (...) Takové ženy mají můj hluboký obdiv, že se dokázaly dostat ze dna a jít dál. Chce to velkou vnitřní sílu,“ uvedla před časem v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, kde také poznamenala: „Svobodná matka – jste všechno, jen ne svobodná...“
Skupina na Facebooku nakonec přerostla do takového rozsahu, že Dana založila neziskovou organizaci. V neveřejné skupině klubu je dnes kolem 9770 žen včetně několika mužů, stránku sleduje přes 11.400 uživatelů. Nejvíce příjmů pro příspěvky, kterými je pak možné pomáhat sólorodičům v krizi, získává klub z e-shopového prodeje výrobků, které vytvářejí právě samoživitelky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Lucie Bartoš
