„Je co slavit, je mnoho důvodů k oslavám. Bez toho, aby vzniklo Československo, bychom nebyli tam, kde dneska jsme. Všem škarohlídům, kteří se snaží vymazat to z pamětí, ale všem řekněme jasné a rezolutní ne,“ zdůraznil Klaus hned v úvodu svého vystoupení.
Náš národ podle Klause nejvíc determinuje to, co se dělo v posledních letech monarchie před samotným vznikem republiky. „My jsme byli nesmírně vzdělaný národ,“ zdůraznil Klaus. Pomohlo nám, že Rakousko-Uhersko bylo oslabeno.
Následná první Československá republika měla své obří problémy, ale v porovnání s nacistickou okupací a érou komunistické vlády to bylo pořád zlaté období, kdy jsme šli nahoru a nikoli dolů, jak se to dělo právě mezi lety 1939 až 1989.
I za první republiky se však bojovalo s korupcí. I Masaryk zvedal téma korupce a cupoval korupční tendence v Československu na kousky. „To zírám,“ poznamenal ironicky Klaus, když ve studiu slyšel záznam Masarykova projevu, kde zakladatel státu tepal korupční praktiky. „Já si vždycky myslel, že ta protikorupční revoluce přišla až s Andrejem Babišem (ANO)," doplnil s ironickým pousmáním.
Jemu osobně prý bylo jasné, že korupce je stará jako lidstvo samo a vždy se s ní nějak bojovalo. Jenže tuto pravdu údajně nechce vidět každý.
Dnešní Česká republika má prý oproti Československu jednu velkou výhodu. „My dneska máme obrovskou a nekonečnou výhodu té homogenity národa,“ zdůraznil Klaus s odkazem na německou a maďarskou menšinu žijící v našem státě. I kvůli této menšině byl Klaus velmi opatrný v hodnocení roku 1938. Není si jist, zda síla naší armády byla opravdu tak velká, jak se dnes traduje.
Uzavření tzv. Mnichovské dohody v roce 1938 je pro nás dodnes traumatem, ale je otázkou, zda si z tohoto traumatu dokážeme vzít nějaké poučení pro dnešek. I dnes máme celou řadu problémů, které musíme řešit. Klaus je přesvědčen, že bychom si měli vzít ponaučení z toho, co pozitivního a co negativního nejen nám přineslo Rakousko-Uhersko. Rakousko-Uhersko bylo podle Klause učebnicovým příkladem pokusu spojit nehomogenní celek. „Nikdo si dnes neklade otázku, co z toho plyne pro nové mnohonárodnostní uskupení, kterým je Evropská unie. To je téma naší doby,“ zdůraznil před kamerami Klaus.
„Evropská unie je v rozkládajícím se stavu a ti její dva dominantní představitelé mají strach, aby se státy V4 nezačaly odklánět od toho jádra,“ pálil dál ostrými slovními náboji Klaus. Proto sem prý ti němečtí a francouzští představitelé přijíždějí a přesvědčují nás, že i pro ně je Česká republika důležitá. Faktem však podle Klause je, že Německo a Francie vedou EU, přičemž Francouzi jsou údajně tradičně velmi drzí a arogantní. „Macron se snaží být velkým francouzským prezidentem a já z něj mám trochu strach. Těch věcí, které on říká, těch já se trošku bojím,“ varoval Klaus s tím, že Macron chce umlčovat menší státy EU a sám hrát prim. „To si třeba německá kancléřka Merkelová nedovolí říci, protože ty menší evropské státy přece jen má ve svém sousedství,“ podotkl Klaus.
Václav Klaus v pořadu Partie. Screen: FTV Prima
Evropskou unii vnímá jako lidmi stvořené seskupení, které se zrodilo, mělo své mládí, svou dospělost, své stáří a jednou přijde i její konec. „Evropská unie určitě není věčná, proto citlivě vnímejme, co nám ten její vnitřní vývoj přináší,“ žádal Klaus před kamerami.
Pár slov přidal i k předávání státních vyznamenání v neděli večer. „Já bych za příjemné překvapení považoval, kdyby prezident Zeman pronesl skutečný projev k výročí republiky a ne jen popis vyznamenaných. On to neuslyší rád, ale já mu to říkám opakovaně,“ zaznělo z úst druhého českého prezidenta.
On sám prý byl příznivcem menšího počtu vyznamenaných a Miloš Zeman bohužel počty vyznamenaných navyšuje, což je podle Klause první problém. Druhý problém je v tom, že první i druhý český prezident mohli více sahat do minulosti po jménech lidí, které nikdy neocenili komunisté. Tato zásoba však pomalu vysychá. Svou roli v tom prý hraje i to, že je společnost výrazněji rozdělená, než byla dříve. Společnost byla vždy rozdělená, ale toto rozdělení se jasně projevovalo už za oné první republiky. „Jednota je proti něčemu, nikdy není vytvořitelná dlouhodobá jednota pro něco,“ upozornil Klaus.
Nakonec jak Česku, tak Slovensku popřál vše nejlepší do další stovky. „Trošku nás mrzí, že nepřevzali ten 28. říjen a ustavili si své národní svátky. Slovákům jsme se takto snažili radit 70 let, až to vedlo k tomu, že se od nás odloučili. Nám bych popřál, aby bylo za dalších sto let co slavit,“ pravil Klaus. „Já bych si přál, abychom si mohli takhle svobodně a suverénně povídat i za deset až dvacet let. Co bude za sto let, to já nevím. Snad už ani ta Evropská unie nebude,“ uzavřel své vystoupení Klaus.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
