Hostem Prostoru X, tedy rozhovoru Čestmíra Strakatého s hostem, byla ekonomka, vysokoškolská pedagožka a členka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Ihned na začátku se řešil výrok rady, že veřejné finance jsou neudržitelné. „Co je špatně teď s veřejnými financemi?“ zeptal se moderátor. „Oproti té zprávě z loňska a z předloňska se ten závěr vlastně nezměnil,“ připomněla docentka. „Říká to, co se bude dít, pokud se nepřijmou co nejrychleji opatření, která by adaptovala penzijní systém na stárnutí populace tak, co se stane za nějakých dvacet, třicet let. V současné době to s těmi veřejnými financemi nevypadá tak zle, dokonce jsme měli jedny z nejzdravějších veřejných financí v celé Evropské unii, ovšem současně máme skoro ten nejhorší demografický výhled, demografickou projekci, výzvy se stárnutím populace, a to se začne promítat někdy po roce 2030 do těch veřejných financí,“ vysvětlila Zamrazilová. Prý si to lze představit tak, že nyní připadá jeden senior v důchodovém věku na tři práceschopné osoby. Přibližně za čtyřicet let by to měly být již necelé dvě práceschopné osoby na jednoho seniora.
„Co toto může vlastně znamenat? Může to vést až k nějakému kolapsu důchodového systému?“ zeptal se Strakatý. Zamrazilová odpověděla, že ke kolapsu to nepovede, že oni jen říkají, že by kolaps hrozil pouze, pokud by se nic oproti současné situaci nezměnilo, ale něco se nejspíše změní. „Je samozřejmé, že když je těch vydělávajících méně, tak buď se musí zvýšit jejich odvodová zátěž, anebo se musí snížit ten náhradový poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. Samozřejmě že se bude zvyšovat i vládní dluh. Ono jde o to, aby se ten vládní dluh nezvyšoval natolik, aby nenarazil na tu dluhovou brzdu, kterou máme ve výši 55 % HDP,“ objasnila docentka.
Strakatý poté citoval z té zprávy, kde bylo psáno, že se jednotlivé body oproti minulým letům zhoršily. Prý to je pravda a částečně za to může pandemie koronaviru. Navíc v radě ještě nepracovali s pětisetmiliardovým deficitem státního rozpočtu, neboť ten ještě nebyl schválen čili tam pracovali se schodkem tří set miliard. To by mělo znamenat zadlužení okolo čtyřiceti procent HDP. To samotné by prý nebylo tím nejhorším. Vláda si však dle Zamrazilové uvolnila rozpočtová pravidla. „To první základní pravidlo je strukturální deficit. Můžeme si ho jednoduše představit jako deficit veřejných financí, který má být na 1 % HDP. Trvale si vláda rozvolnila na 4 % HDP v roce 2021. 3,5 % v roce 2022 a potom s každým rokem snížení o půl procentního bodu s tím, že na tu původní zákonem danou hodnotu bychom se dostali v roce 2027. Pokud by vláda tyto výdajové rámce vyčerpala v plné výši, pak bychom se během sedmi let k té dluhové brzdě přiblížili,“ varovala Eva Zamrazilová. Náraz na dluhovou brzdu pak znamená to, že se musí předělat státní rozpočet tak, aby byl vyrovnaný. To se má týkat i místních samospráv jako kraje a obce. Dle Zamrazilové by mohla vláda porušit i dluhovou brzdu, to by však dle ní mohlo znamenat to, že by se nám zhoršila situace na finančních trzích a zvýšila by se riziková prémie na státních dluhopisech.
„Paní ministryně financí Schillerová na závěry vaší zprávy říká, že strašíte a že byste s touto zprávou neměli přicházet v době bezprecedentní krize, právě v souvislosti pandemií koronaviru. Nemá pravdu?“ zeptal se Strakatý. „Bohužel pěkně, my tu zprávu musíme vypracovávat každý rok a předkládat ji poslanecké sněmovně. To je náš hlavní zákon a úkol. Vloni jsme jasně řekli, že zpráva bude vždy vycházet během měsíce června, takže my prostě zákonné úkoly porušovat nebudeme. Navíc to jsou objektivní skutečnosti a jestliže se někomu nelíbí, tak za to my opravdu nemůžeme,“ objasnila docentka.
Fotogalerie: - HON na vládu
Dále ekonomka souhlasila s tím, že současný rok je opravdu náročný, ale to by dle ní nemělo znamenat skončení práce na důchodové reformě, neboť koronavirus jednou odejde, ale stárnutí populace s námi zůstane. „Ten čas se velice krátí k tomu, aby se přijala důchodová reforma nebo adaptace nebo se prostě řeklo, jaká opatření budou přijata k tomu, aby se ten důchodový systém adaptoval na stárnutí populace. Tady si ministerstva objednala zprávu OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Zpráva už je v Čechách, nechápu, že ta zpráva není zveřejněna, nerozumím tomu, nemůžeme se k ní ani my dostat. Je to zpráva, která je placena z peněz daňových poplatníků, měla by být veřejně k dispozici,“ dále kritizovala Zamrazilová. Ve zprávě by pak mělo být hodnocení důchodového systému v ČR a pak návrhy OECD na adaptaci důchodového systému na stárnutí populace.
„To, že se ta věc (reforma) odkládá, snímá tu tíhu z nás, z ročníků 50., 60., 70. let, které jaksi budou relativně v pohodě. Zatímco vše to odnesou děti a vnoučata,“ upozornila Zamrazilová. „Politici to asi dělají logicky, že prostě ty hlasy jsou tu teď a oni je potřebují teď a ty změny, které musí přijít nepochybně nebudou populární,“ pověděl Strakatý. S tím Zamrazilová souhlasila. „Už teď je ta voličská síla důchodců nepochybně masivní a teď si představte, že bude ještě masivnější v dalších letech. V literatuře se tomu říká teorém mediánového voliče a ten právě ukazuje, že když ta volební síla těch důchodců je obrovská, tak samozřejmě potom se spíš ty vlády přikloní k tomu jít do dluhu a zvyšovat daně. Teď si vezměme, že když tady bude 3,5 milionů důchodců za nějakých těch 20, 30, 40 let, tak jaký bude vlastně poměr mezi nimi a tou populací od těch 18 do 64,“ dodala Zamrazilová.
Dále se Strakatý zeptal na to, jak by se měl připravit na důchod, když se o něj stát s největší pravděpodobností nepostará. „Z toho osobního hlediska je velmi rozumné mít vlastní nemovitost nebo prostě nějakou střechu nad hlavou, i kdyby to měla být chata, protože my vidíme, že nájmy tady velice kolísají, kdo ví, jak to bude za rok za dva. Asi je jistota pokusit se zajistit si nějakým rozumným způsobem, aby člověk nebyl v nájmu. Pak uvažuji o tom, aspoň já osobně, přemýšlím o tom, aby člověk měl nějaké pracovní dovednosti, něco, nějakou flexibilitu tak, aby byl schopen si i třeba nějak přivydělávat pár korun,“ poradila Zamrazilová a dodala, že ona sama je připravena pracovat až do hrobu. Na to Strakatý odpověděl, že on sám je na to též připraven. „Ale prostě v některých povoláních to nejde, proto to říkám,“ upozornila. Prý je třeba přistupovat k některým pracovním odvětvím selektivně, jelikož u některých manuálních profesí někdo těžko bude pracovat i do těch 65 let. „No a potom, abych to dopověděla, tak starat se nějak o to své zdraví, pokoušet se, aby člověk nezatěžoval ještě ten zdravotní systém,“ zasmála se Zamrazilová.
„Prostě postarat se o sebe sám ve všech ohledech,“ pověděl Strakatý. „No tak o tom je kapitalismus. O tom je tržní ekonomika. To, že my jsme se zadními vrátky vrátili zase k tomu paternalismu státu, kdy třeba v devadesátých letech si myslím, že tu byla ta snaha vzít bedra té vlastní budoucnosti, tu tíži víc na sebe, ale postupně se ty vlády tak různě střídaly, že v těch lidech budili dojem toho, že se o lidi prostě postarají. To ty lidi zase zpátky ukolébá,“ shrnula. Poté ještě k tomu podotkla, že každý by měl vynaložit maximální úsilí si pomoct sám a až když to nejde, například ze zdravotních důvodů, tak až pak by měl pomoct stát. „Člověk by měl být motivován, aby vzal třeba dočasně, práci, která není přímo v jeho oboru, a to MPSV pořád více posunuje těžiště k těm sociálním věcem a nikoliv k práci, protože ta práce je to, co vytváří tu přidanou hodnotu, ten domácí produkt. Prostě ta práce je tím základem, který nás vyvede z krize. Práce je základem prosperity,“ zakončila docentka Eva Zamrazilová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
