EU může znárodňovat, prosadila to Jourová. Nejde o vtip

20.03.2018 4:43

V EU bude od roku 2020 možné vyvlastňovat e-shopy. Bez náhrady a soudního přezkumu. Umožní to nové nařízení 2017/2394/EU, které má údajně chránit spotřebitele. Ekonom a publicista Martin Kunštek však upozorňuje na to, že ve skutečnosti může být nový bruselský předpis zneužit k likvidaci evropské konkurence nadnárodních e-shopových gigantů sídlících mimo jurisdikci evropských orgánů. Což by v konečném důsledku formou zdražení a zúžení sortimentu zboží postihlo právě evropské spotřebitele. Jedno ustanovení navíc umožňuje zavést cenzuru internetu v EU.

EU může znárodňovat, prosadila to Jourová. Nejde o vtip
Foto: TV Prima
Popisek: Věra Jourová hostem Partie na TV Prima

Pro kontrolu poctivého chování obchodníků má každý stát zřízen nějaký inspekční orgán. U nás je to Česká obchodní inspekce (ČOI). Ta je samozřejmě oprávněna provádět podle vnitrostátních zákonů i současného evropského práva i šetření stížností na postup e-shopů. Včetně možnosti provádět na internetu kontrolní nákupy. A v případě zjištění pochybení ukládat provozovatelům sankce. Včetně zákazu činnosti až do doby odstranění závad. V případě závažného porušení zákona může soud provozovateli uložit i trest zákazu činnosti na dobu několika let. Při ukládání sankcí je však ČOI pod soudní kontrolou. Proti jejímu rozhodnutí lze podat odvolání k ministerstvu průmyslu a obchodu a případně i správní žalobu k soudu. I trest zákazu činnosti uložený soudem je přezkoumatelný soudem vyššího stupně. Tyto pojistky mají bránit zneužití výkonné moci k šikaně firem nebo likvidaci nepohodlné konkurence. Existence možnosti odvolání a soudní kontroly výkonné moci patří k základním atributům demokratického právního státu. EU však není stát. Novým předpisem nutí členské země, aby přestaly být demokratickými a právními státy.

Anketa

Měl by Babiš odevzdat ČSSD ministerstva vnitra a financí?

hlasovalo: 10341 lidí

Zatím v ČR ani v žádném jiném členském státě EU nebylo možné provádět vyvlastňování bez náhrady. U nás to výslovně zakazuje Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. V čl. 10 odst. 4 listiny je stanoveno, že „vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu“.

Zdánlivě zbytečný předpis

V rámci EU navíc již dnes existují dva zvláštní výbory, které koordinují přeshraniční spolupráci kontrolních orgánů. Byly zřízeny směrnicemi o všeobecné bezpečnosti výrobků a o bezpečnosti elektrospotřebičů. Mimo jiné jsou v rámci celé EU používány k tomu, aby v případě zjištění nebezpečného nebo ve velké míře závadného výrobku bylo možné nařídit jeho plošné stažení z celého vnitřního trhu EU. V minulosti byl tento postup opakovaně použit např. v případě dětských bot dovážených z Číny, které obsahovaly toxické látky. Nebo plastových láhví na nápoje, které obsahovaly zakázané ftaláty. Po zjištění nebezpečí a ověření v certifikované laboratoři v jednom členském státě, což byla v případě dětských botiček dokonce ČR, byl systém úspěšně použit v rámci celé EU.

Tzv. na dožádání spolupracují kontrolní orgány již dnes. A nejen ČOI, ale i Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která byla zřízena speciálně pro potravinářské výrobky. Napříč EU si takové národní kontrolní orgány umějí dohodnout společnou akci nebo poskytnutí vzájemné spolupráce. Když ČOI najde v obchodech třeba nizozemské sýry s obsahem zakázaných látek nebo nečistot, může kontaktovat nizozemskou partnerskou organizaci k provedení kontroly u výrobce. Na žádost české strany je provedena a zjištění jsou poskytována i české straně. V případě potřeby jsou sdílena prostřednictvím současných evropských výborů i orgánům dalších zemí. Aby na svém území mohly provést opatření např. ve formě stažení závadné šarže z trhu.

Na první pohled se tedy může zdát, že nové nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/2394/EU o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů je vlastně zbytečné. Že z větší části nařizuje něco, co už existuje a funguje.

Ďábel skrytý v detailu

Všechny postupy mezinárodní spolupráce, které nařízení zakotvuje, už existují na základě jiných směrnic a nařízení. A jsou používány a fungují. Což dokládá v neposlední řadě i případ loňské razie v berlínském e-shopu, který prodával střelné zbraně a munici na dobírku napříč celou EU. Tato praxe je však všude na světě zakázaná, protože prodejce je ze zákona povinen ověřit, jestli je kupující držitelem zbrojního pasu. Při kontrole v sídle firmy bylo zjištěno, že takto se ještě před účinností odzbrojovací směrnice EU ozbrojili i rodinní příslušníci předních podporovatelů neřízené migrace, která vážně zhoršila bezpečnostní situaci. Německé orgány přitom kontrolu provedly na dožádání belgických orgánů.

Logicky se tak vnucuje otázka, proč tento předpis vůbec vznikl. Odpovědi se můžeme dobrat, až když srovnáme současné předpisy s novým nařízením. Jen tak lze zjistit, co nového nám to Brusel přichystal. Zásadní novinka je obsažena v čl. 9 odst. 4 písm. g) bod iii., který dává kontrolním orgánům pravomoc „nařídit registrům nebo registrátorům domén vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotčenému příslušnému orgánu“. V případě e-shopu je převedení webové domény na státní orgán faktickým zestátněním firmy. Stejné znárodnění, jako když v roce 1948 např. Národní výbor v Opavě převzal kontrolu nad obchodním domem Breda. U e-shopu je internetová doména právě tím „obchodním domem“. Místem, kde dochází k prodeji. Z obchodního hlediska je místo prodeje tím, co je pro obchodníka cenné. Často mnohem cennější než zboží, které má momentálně „v krámě na skladě“. Zboží lze nahradit snadno. Ale místo prodeje, kam jsou zákazníci zvyklí chodit nakupovat, je to, co je obchodníkovým hlavním jměním. U e-shopu je internetová doména, kterou lidé znají a nakupují na ní, totéž, čím je v případě „kamenného obchodu“ obchodní dům. Zavedený obchodní dům má větší cenu než cihly, z nichž je postaven. A totéž platí pro webovou doménu zavedeného e-shopu, která má větší hodnotu než jen registrační poplatek za její zřízení. Jde o samotné jádro podnikání.

Vrcholem paradoxu je, že článek, který tuto po roce 1989 u nás nevídanou kompetenci zakotvuje, nese označení „Minimální pravomoci příslušných orgánů“. Jako výsměch potom působí označení oficiální funkce navrhovatelky normy Věry Jourové, která je evropskou komisařkou pro „spravedlnost“, spotřebitele a rovnost mužů a žen.

Tunel na ústavu

Při porovnání současných textů směrnic upravujících mezinárodní spolupráci kontrolních orgánů a toho, co je přidáno navíc novým nařízením, logicky vzniká dojem, že nový předpis vznikl proto, aby umožnil znárodňování a likvidaci malých a středních e-shopových evropských firem. Na nadnárodní giganty jako Amazon nebo Google, které sídlí v USA, samozřejmě evropské právo nedosáhne. Ani evropské orgány. Jenže právě tyto obří nadnárodní korporace mají dost peněz na to, aby si platily své pozorovatele a lobbisty v Bruselu. A jejich prostřednictvím ovlivňovali vznik právních předpisů, které regulují podnikání v EU. Na rozdíl od malého e-shopu se sídlem někde na Vysočině, který přes internet prodává třeba ponožky pletené z místní ovčí vlny. Nebo dokonce i třeba největšího českého e-shopu Alza.cz. Na české poměry je velkou firmou, ale v evropském či globálním srovnání jde o malý lokální podnik, který nemá dost sil dosáhnout na Brusel. Česká Hospodářská komora se svou těžkopádnou organizací jí v tom vůbec nepomáhá. Což je vidět i na tom, že kolem „znárodňovacího nařízení“ ani veřejně neprotestovala. A neapelovala na českou vládu, aby se proti návrhu postavila.

Zákeřnost nové normy je skryta i v tom, že nařízení EU je přímo vykonatelné. Už nemusí být do národního práva zapracováno vnitrostátními zákony. Naopak – vše, co tomuto nařízení odporuje, musí být z národního práva vymazáno. U nás to asi bude znamenat nutnost vymazat část Listiny základních práv a svobod, která je nedílnou součástí ústavy. A na projednávání této změny jsem opravdu zvědav. Umím si živě představit řev, který by se v českém Parlamentu strhl, pokud by takový návrh zákona předložila česká vláda. S výjimkou vládních poslanců by se ze všech stran strhl pokřik o novém nástupu totality.

Problém ovšem je, že na základě nového nařízení EU nám naši Listinu základních práv a svobod může „proškrtat“ Evropský soudní dvůr. Vláda žádnou novelu předkládat do Parlamentu nemusí.

Dokonalá hůl na jakéhokoli psa

A co může být podle nařízení EU důvodem ke znárodnění e-shopu? Prakticky cokoliv. Staré české přísloví říká, že kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Nové nařízení je dokonalou holí na jakéhokoli psa. Podle článku 3 odst. 2 jej lze použít za jakékoli „protiprávní jednání nebo opomenutí uvnitř Unie, které je v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů“. To je naprosto univerzální klacek, s jehož pomocí lze zlikvidovat jakýkoli e-shop. Takto široká zmocnění ke trestání a likvidaci firem jsou známa pouze z Ruska v době Borise Jelcina, kdy státní orgány fungovaly jako velký mlýn na úplatky. Úředník, který touto pravomocí bude disponovat, bude mít obrovsky silný nástroj na vymáhání úplatků. „Zaplať, nebo ti zestátním firmu.“

Cui bono?

Korunu tomu nasadilo ustanovení čl. 3 odst. 14, které jako „újmu společným zájmům spotřebitelů“ definuje „skutečnou nebo potenciální újmu zájmům celé řady spotřebitelů“. Co si pod tím lze představit? Prakticky cokoliv. Začít můžeme třeba „špinavou politikou“. V Německu je na žádost Turecka zakázaná Kurdská strana pracujících (PKK). Na základě žádosti orgánů ze SRN by ČOI měla být povinna znárodnit český army e-shop, který prodává kurdské vlajky nebo nášivky kurdských Lidových obranných jednotek (YPG). Donedávna bojovaly v Iráku po boku amerických a českých vojáků proti Islámskému státu. Nyní jsou však terčem útoku turecké armády v severosyrském kurdském kantonu Afrín.

Pokračovat můžeme třeba přes knihy. Hlavní nizozemský opoziční politik Geert Wilders (PVV) vydal knihu „Označen pro smrt: Islámská válka proti Západu a mě“. Jejím obsahem by se potenciálně mohly cítit poškozeni muslimské obce. A jako by nestačilo, že na Wilderse muslimští klerikové vydali fatvu a vypsali odměnu za jeho zabití, podle nařízení EU by se mohli domáhat i zestátnění e-shopů, které knihu prodávají.

I při vyvlastnění všech evropských e-shopů, které prodávají Wildersovu knihu, by však byla nadále k mání na e-Bay. Ten má sídlo firmy v USA a na evropské právo se může zvysoka… Logicky se tak nabízí otázka, jestli to nebyly právě obří nadnárodní korporace mimoevropského původu, které „namotivovaly“ Evropskou komisi k předložení tohoto paskvilu.

A takhle bychom mohli pokračovat na libovolné zboží. Hinduisty, kteří považují krávy za posvátné, by mohlo urážet, že některý e-shop prodává po internetu hovězí maso. I v ČR už máme řetězce jako rohlík.cz, které umožňují si přes internet objednat potraviny, jež jsou pak spotřebiteli dovezeny až do domu. Hinduisté by podle nařízení EU mohli požadovat znárodnění e-shopů prodávajících též kožené bundy z hovězí kůže. Ovšem nikoli v Indii, kde tvoří většinu společnosti, ale v EU, která tento nesmysl schválila.

Z provedení takového opatření by určitě měli radost provozovatelé velkých kamenných obchodních domů. V případě oblečení dnes řada lidí postupuje tak, že si jde zboží vyzkoušet do nákupního centra. A když ví správnou velikost příslušného výrobku, tak si jej objedná za podstatně nižší cenu v e-shopu. K cestě do kamenného krámu je zatím nutí pouze různá velikost konfekce různých výrobců.

Z provedení likvidace potravinových e-shopů by jistě měli radost i provozovatelé obchodních řetězců. U nás jde v naprosté většině o nadnárodní korporace.

Vítězný leden“

Nařízení vstoupí v platnost 17. ledna 2020. Brusel si tento den bude moci vyhlásit za „Vítězný leden“. Za den, kdy EU zvítězí nad malým a středním podnikáním v oblasti e-shopů. Coby obdobu „Vítězného února“. Komunistický režim v bývalém Československu tento svátek slavil 25. února pod oficiálním názvem „Den vítězství pracujícího lidu“. Šlo o připomínku dne, kdy prezident Edward Beneš přijal demisi sociálnědemokratických ministrů, a tehdejší vládu podle návrhu premiéra Klementa Gottwalda (KSČ) doplnil komunistickými uchazeči tak, že KSČ ve vládě získala většinu. To umožnilo další vlny znárodňování. Po dolech, těžkém průmyslu a velkých podnicích nad 500 zaměstnanců, které byly zestátněny za náhradu v roce 1946, přišly na řadu postupně všechny podniky. Po roce 1948 ovšem znárodňované již bez vyplácení náhrad. Minulý režim znárodňoval až do posledního živnostníka. Od vesnických rodinných koloniálů až po posledního ševce, který se musel vzdát svého verpánku a přejít do státní fabriky. V praxi toto „vítězství“ pracující pociťovali nedostatkem řady druhů zboží. A zejména služeb.

V roce 1948 v Československu proběhla velká politická krize. Stávkovalo 2,5 milionu lidí. A ulicemi pochodovaly ozbrojené Lidové milice. V zemi málem vypukla občanská válka. Naproti tomu schválení bruselského nařízení, které má umožnit vyvlastňování e-shopů bez náhrady a soudního přezkumu, proběhlo v úplné tichosti. Média hlavního proudu si jej prakticky vůbec nevšimla. Při prosazení znárodňovacího nařízení EU přitom sehrály dvě hlavní „padoušské“ role Češky. Eurokomisařka Věra Jourová (původně ANO), která návrh nařízení v komisi předložila. A europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která v roli zpravodajky Evropského parlamentu „posvětila“ odbourání všech pojistných mechanismů proti zneužití.

Jak funguje Brusel

Text návrhu vznikl v roce 2016 na Generálním ředitelství pro spravedlnost při EK. I George Orwel by byl zděšen, kdyby dnes viděl, jak je v praxi používán „newspeak“, jehož vznik předpověděl v románu 1984. Do legislativního procesu jej uvedla eurokomisařka Jourová se zdůvodněním, že je to nezbytné k potírání podvodných e-shopů. Po „kolečku“ ve všech možných poradních orgánech EU se návrh koncem roku 2016 ocitl v radě. Ministři zodpovědní za obchod jej sice dost předělávali, ale na znárodňování kupodivu neshledali nic závadného.

Za ČR návrh v radě podpořil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Uvnitř resortu se sice materiál setkal s poměrně obsáhlou odbornou kritikou ze sekce průmyslu a podnikání, pod nějž spadají i ochrana spotřebitele a metodické řízení ČOI. Autorka kritického rozboru, který upozorňoval na protiústavnost Bruselem navrženého předpisu, však byla z jednání na expertní úrovni stažena. Podle informací od zdroje uvnitř MPO měl její vyřazení z jednání nařídit přímo ministr Mládek večer před odletem na jednání v Bruselu, kde hodlala návrh po právní stránce „rozcupovat“. Do letadla místo ní nastoupil úředník ze sekce zahraničního obchodu, který ani neměl čas se s materiálem seznámit. Takže na jednání mlčel.

Začátkem loňského roku návrh dorazil do Evropského parlamentu (EP). Komisařka Jourová jej obhajovala obvyklými „planými žvásty“ o potřebě mezinárodní spolupráce v boji proti podvodným prodejcům. Na dotazy europoslankyně za německou Pirátskou stranu Julie Redy, v čem se nové procedury liší od těch současných, však nedokázala odpovědět. Pouze uvedla, že jde o „zcela novou kvalitativní úroveň spolupráce v boji s podvody“. Pirátům se však v gesčním výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele podařilo udělat pořádný „bugr“. Předmětem kritiky se stal zejména fakt, že by vyvlastnění e-shopové domény měl provádět pouze kontrolní orgán. Tedy bez rozhodnutí soudu. Ve srovnání s tím, že soud musí např. policii povolit provedení domovní prohlídky, jde u znárodnění firmy o citelný zásah do základních lidských práv, mezi něž patří právo vlastnické i právo na podnikání.

Pirátské europoslankyni se ve výboru podařilo prosadit odhlasování pozměňovacího návrhu, který by znárodňovací pravomoc kontrolních orgánů zásadním způsobem omezil. Podle výborem schváleného textu by to bylo možné pouze se souhlasem soudu. Pravomoc nařídit vymazání webové domény měla být omezena pouze na „prozatímní opatření“ s časově velmi krátkou platností. Soud by měl povinnost ji na žádost provozovatele e-shopu přezkoumat ve lhůtě do 24 hodin. A v případě, pokud by nenašel dost právních důvodů k pokračování blokace, by ji suspendoval.

Nejvlivnější osoby v EU

V tu chvíli byl návrh stažen z jednání pléna EP, kam měl být původně zařazen na červen. V zákulisí se rozjela jednání mezi komisí, zástupci rady a dalšími výbory. Protože se však nepodařilo přimět ani výbor pro právní záležitosti, aby návrh schválil ve znění, v jakém jej předložila komise, byl návrh vzat k novému jednání v radě. Eurokraté z DG Justice vypracovali nový, tzv. kompromisní materiál. Některé pasáže původního návrhu proškrtali tak, že schválený text místy vůbec nedává smysl. V definicích zůstaly zavedeny různé druhy poškození zájmů spotřebitelů, které se však nikde dále v textu nevyskytují. To hlavní – znárodňovací pravomoci vůči e-shopům – však zůstaly. Návrh byl předložen až přímo na plénu EP belgickou europoslankyní Anneleen van Bossuyt z frakce konzervativců a reformistů. Předkládání pozměňovacích návrhů poslancem přímo na plénu je v rámci EP zcela výjimečný postup. Podléhá souhlasu celého pléna. Pro srovnání lze připomenout, že ani skupině téměř všech českých europoslanců napříč frakcemi loni nebylo umožněno na plénu předložit pozměňovací návrh k tzv. odzbrojovací směrnici. V tomto případě však návrh byl na doporučení zpravodajky EP Sehnalové připuštěn. Hlasy největších profederalistických frakcí lidovců, socialistů a liberálů, které dohromady EP ovládají. Na návrh zpravodajky pak europoslanci dokonce z takto mimořádně předloženého pozměňovacího návrhu učinili základ pro další jednání EP. Což způsobilo, že všechny ostatní pozměňovací návrhy z výborů bylo možné „hodit do koše“. Protože na sebe přestala pasovat čísla článků a odstavců, byly všechny výborové pozměňovací návrhy na návrh zpravodajky prohlášeny za nehlasovatelné.

Tato metoda se občas používá i v národních parlamentech. U nás se podle jednacího řádu nazývá komplexní pozměňovací návrh. Jeho použití však lze zablokovat vetem dvou poslaneckých klubů nebo 40 poslanců. Navíc poté jde návrh znovu do výboru, kde je možné jej opět upravovat cestou pozměňovacích návrhů. V Bruselu žádné veto menšiny neexistuje. Po jednání pléna jde návrh z EP pryč k dalšímu jednání v radě.

Použití této „brutální“ a zcela mimořádné procedury je podle znalců EP zcela ojedinělé. Podle europoslance Jaromíra Kohlíčka (KSČM) její použití svědčí o tom, že komisi a hlavním politickým aktérům evropské integrace na záměru opravdu hodně záleželo. Jeden z dalších poslanců EP, který si nepřál uvést své jméno, k tomu uvedl, že „vedení největších frakcí muselo být hodně namazáno“. Normálně se totiž nestává, aby si poslanci sami znemožnili hlasování o pozměňovacích návrzích, které byly schváleny výbory. Výbory jsou totiž považovány za centrum práce europoslanců. V tomto případě však bylo na úrovni vedení frakcí europoslancům nařízeno hlasovat podle zpravodajky.

V této souvislosti není bez zajímavosti uvést, že krátce poté byla zpravodajka Sehnalová „probruselským“ serverem Politico.eu zařazena mezi deset nejvlivnějších lidí v EU.

Kdyby volby něco mohly změnit, EU je zakáže

Krátce po našich sněmovních volbách byl text znovu projednáván i českým výborem pro evropské záležitosti. Na návrh českých Pirátů bylo ministerstvo průmyslu a obchodu požádáno, aby nesouhlasilo s novým textem. Protest již předtím vznesly na úrovni výboru stálých zástupců COREPER i delegace obvyklých „potížistů“ – Maďarska a Polska. Na poslední chvíli se k protestujícím přidalo i Rakousko. I u našich jižních sousedů již měli po volbách, v nichž parlament ovládli lidovci spolu s euroskeptickými Svobodnými. A ti se proti znárodňování e-shopů důrazně postavili.

ČR však zůstala zcela pasivní. Naše delegace se k protestům nepřidala. Údajně z toho důvodu, že by „nemělo smysl dělat potíže“, protože bychom stejně nedosáhli na blokační menšinu v radě.

V prosinci tak byla radou potvrzena „zpatlaná verze“. Těsně před silvestrem byl dokument podepsán předsedou rady Donaldem Tuskem i předsedou EP Antoniem Tajanim. A to tak, aby nové nařízení stihlo vyjít v úředním věstníku EU ještě v prosinci. To totiž zaručuje nabytí účinnosti nařízení v lednu 2020. Takže ani nový Evropský parlament vzešlý z voleb v červnu 2019 již nebude mít šanci jej zrušit před vstupem v platnost.

Proč se protestuje?

Momentálně nám na náměstích protestují studenti za zachování ústavních hodnot. Se znárodňovacím nařízením EU však jejich protesty nemají nic společného. O něm totiž v ČR téměř nikdo neví. Ani veřejnoprávní ČT, která v souvislosti se zvolením poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) strašila občany možným návratem komunismu, o novém nařízení ani „nehlesla“. A to si z peněz koncesionářů v Bruselu platí stálou zpravodajku.

Když zvážíme, že ČT ani v době protikomunistických protestů neumí nebo nechce poskytovat informace o hrozícím znárodňování firem, můžeme snadno dospět k názoru, že bojuje pouze za své koncesionářské poplatky. A že neplní účel, k němuž byla zřízena. Neplní úkol, který jí ukládá zákon o České televizi. Jím je poskytování úplných pravdivých a vyvážených informací. Takže si ty poplatky ani nezaslouží.

K čemu je nám EU?

V dobách, kdy dnešní Evropská unie (EU) ještě byla Evropským hospodářským společenstvím (EHS), bylo v základních smlouvách zakotveno, že jedním ze základních cílů společenství je budování konkurence a ochrana hospodářské soutěže. S tím, že konkurence a soutěž podniků jsou v zájmu spotřebitele, protože vedou k větší nabídce zboží a služeb. A umožňují spotřebitelům dosáhnout na levnější ceny. Tento záměr však byl ze základních dokumentů „vymazán“ návrhem Evropské ústavní smlouvy, respektive Lisabonskou smlouvou. Evropská ústava měla původně nahradit čtyři zakládací smlouvy. Už v ní byla zmínka o podpoře konkurence jako jednom z cílů společenství vypuštěna. Euroústava však byla zamítnuta v referendech ve Francii a Nizozemsku. Místo toho byla smlouvou z Lisabonu provedena revize všech čtyř existujících zakládacích smluv. Při této revizi ovšem byla ochrana hospodářské soutěže z náplně práce EU vymazána rovněž. Nyní můžeme vidět, k čemu bylo nutné provést tuto změnu prosazenou německou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU). Prakticky má umožnit likvidaci malých a středních podniků v EU, které představují nepříjemnou konkurenci nadnárodním gigantům sídlícím mimo EU.

Ze Západu se nám vrací „socík“ vyhnaný na Východ

Internet úředníkům asi hodně vadí. Nejen těm státním, ale i evropským. Špatně se totiž reguluje. Na internetu lze podnikat nebo zveřejňovat informace po celé zeměkouli – bez ohledu na to, kde firma sídlí. E-shopy tvoří obrovskou část internetu. A dnes i světového hospodářství. Zavedení e-shopů přispělo ke zvýšení konkurence v oblasti maloobchodu. K rozšíření nabídky a k podstatnému snížení cen. Z ČR si přes internet může český občan objednat zboží nejen z českého či evropského e-shopu, ale klidně i z USA nebo z Austrálie. Na přelomu tisíciletí to ve výpadku daňového inkasa poznaly státy, které to hodně přehnaly se zatížením zboží vysokou sazbou DPH. Kromě Dánska, Švédska či pobaltských zemí k nim patří i ČR. Řada lidí se naučila nakupovat levněji na internetu. Napřed elektroniku či oblečení. A klidně v e-shopech sídlících v zemích mimo EU, kde DPH neexistuje vůbec nebo cizincům není účtována. Později se lidé naučili kupovat na internetu i věci jako pračky a knihy. Dnes si už řada lidí nechává vozit až do domu i nákupy potravin.

Některé státy se zpočátku snažily tomuto trendu bránit zaváděním zvláštního cla na dovoz zboží z internetových obchodů. S nárůstem objemu obchodů však státní orgány zjistily, že v praxi je velmi obtížné clo uplatňovat. Protože není v silách celníků prohlédnout a proclít každý balíček s tričkem třeba z USA. Formálně tedy celní sazby nebyly zrušeny a existují, ale prakticky nejsou plošně cla vybírána.

Obnovení cenzury v EU

Některé státy, které ve světě nejsou považovány ze demokratické – jako Čína – se problém pokoušejí řešit „filtrováním“ internetu. Podle tamních zákonů se v Číně není možné legálně připojit ke všem internetovým stránkám na světě. Řada webových adres je přes čínské poskytovatele internetového připojení nedostupná. Je ovšem v povaze internetu jakožto globální sítě, že tyto zábrany umějí šikovní hackeři obejít cestou různých přesměrovávačů. A úřady žádného státu na světě – ani Číny – nejsou schopny trvale monitorovat a blokovat neustále se měnící prostředí na síti. To si uvědomili nedávno už i čínští komunisté, kteří rezignovali na blokování přístupu na komerční stránky a soustředí se už jen na ty politické. Obsahující kritiku čínské vlády nebo informace o Tibetu. V době, kdy Číňané v blokování komerčního internetu polevují, EU hodlá naopak přitvrdit. Cestou pozměňovacího návrhu europoslankyně van Bossuyt se totiž do textu dostala i pravomoc nařídit vymazání celé webové adresy. Bez soudní kontroly. Toto opatření už umožňuje zavést v EU cenzuru internetu. Text je formulován tak, že z něj přímo nevyplývá, že by vymazání adresy bylo možné nařídit pouze u podvodného e-shopu.

Ustanovení článku 9 odst. 4 písm. g) bod ii) totiž dává kontrolním orgánům „pravomoc nařídit poskytovateli hostingových služeb, aby on-line rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup“. A není napojeno na texty pojednávající o podvodech při obchodování na internetu.

Na první pohled to vypadá jako zmatečný text. Nebo naopak text, který má umožnit ukončení existence všech alternativních informačních kanálů. Všech, co nehlásají jedinou povolenou bruselskou pravdu.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: .

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nevychovaný fracek. Neuvěřitelná drzost a arogance. EU nás považuje za póvl. Francouzský prezident nám vyhrožoval kvůli nepřijímání imigrantů a toto řekli kníže, Filip, Keller, Fiala či Okamura

20:01 Nevychovaný fracek. Neuvěřitelná drzost a arogance. EU nás považuje za póvl. Francouzský prezident nám vyhrožoval kvůli nepřijímání imigrantů a toto řekli kníže, Filip, Keller, Fiala či Okamura

ANKETA Server iDNES.cz informoval, že prezident Francie Emmanuel Macron v Salcburku řekl, že země, k…