Pro kontrolu poctivého chování obchodníků má každý stát zřízen nějaký inspekční orgán. U nás je to Česká obchodní inspekce (ČOI). Ta je samozřejmě oprávněna provádět podle vnitrostátních zákonů i současného evropského práva i šetření stížností na postup e-shopů. Včetně možnosti provádět na internetu kontrolní nákupy. A v případě zjištění pochybení ukládat provozovatelům sankce. Včetně zákazu činnosti až do doby odstranění závad. V případě závažného porušení zákona může soud provozovateli uložit i trest zákazu činnosti na dobu několika let. Při ukládání sankcí je však ČOI pod soudní kontrolou. Proti jejímu rozhodnutí lze podat odvolání k ministerstvu průmyslu a obchodu a případně i správní žalobu k soudu. I trest zákazu činnosti uložený soudem je přezkoumatelný soudem vyššího stupně. Tyto pojistky mají bránit zneužití výkonné moci k šikaně firem nebo likvidaci nepohodlné konkurence. Existence možnosti odvolání a soudní kontroly výkonné moci patří k základním atributům demokratického právního státu. EU však není stát. Novým předpisem nutí členské země, aby přestaly být demokratickými a právními státy.

Zatím v ČR ani v žádném jiném členském státě EU nebylo možné provádět vyvlastňování bez náhrady. U nás to výslovně zakazuje Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. V čl. 10 odst. 4 listiny je stanoveno, že „vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu“.

Zdánlivě zbytečný předpis