Viru by se podle bývalé hlavy státu „nežilo tak dobře jako teď“, pokud by nebyly otevřené hranice. „Já jsem byl od začátku člověkem, který zpochybňoval Schengen, člověkem, který zpochybňoval Evropu bez hranic. Říkal jsem, že za to platíme nemalou cenu… nikdo to nechtěl slyšet,“ poukázal s tím, že „vyndat z kapsy pas je jen malé zdržení člověka v rozletu za svobodou“. Připomenul i vlnu masové migrace v roce 2015 a tázal se, zdali to nyní lidem „otevře oči?“. „Každý zodpovědný člověk by měl vědět, že je správné na hranici ukazovat pas,“ dodal.
Současná „otevřenost“ je podle prezidenta Klause fiktivní a slovo „Evropská unie“ v posledních hodinách „vyšumělo“. „Každý ví, že o Evropskou unii nejde, každý se zabývá tím, co dělají v Itálii a jak si to řeší v Itálii, každý se zabývá tím, co dělá jiného Německo, a my se samozřejmě zabýváme tím, co děláme my,“ vysvětlil.
Evropská unie podle něho najednou není účastníkem debaty, a to „je dobře“. „Jsem rád, že se do toho Evropská unie neplete,“ uvedl. Klaus se bojí toho, že EU situaci začne řešit, pak prý „bude hůř“.
Naše vláda podle ekonoma dělá podobné kroky jako vlády mnoha dalších zemí. „Není-li vakcína, tak jediné řešení přece je karanténa,“ pokračoval a odvolal se i na slova epidemiologů. Jak Klaus potvrzuje, tak to sice koronavir nezničí, ale rozloží to jeho působení v čase, a tím se zabrání totálnímu zahlcení zdravotních zařízení a vše bude zvládnutelné. „Myslím, že si to naši zdravotníci přejí,“ podotkl.
Přístup Německa Klaus zatím nechce hodnotit a neví, zdali včerejší řeč kancléřky Merkelové byla promyšlená. Německá kancléřka včera ve svém projevu pronesla, že nemoc může postihnout šedesát až sedmdesát procent obyvatel.
Smrtnost koronaviru podle věku. FOTO: Repro ČT24.
Václav Klaus netuší, co současná situace způsobí po ekonomické stránce. Obává se ale, že míru stability naší křehké ekonomiky přeceňujeme. Vývoj připodobňuje k J křivce ekonomického vývoje.
Upozornil, že máme spoustu zranitelných firem v cestovním ruchu, hoteliérství, dopravě a desítky až stovky firem padnou. Predikce některých ekonomů, že se náš růst sníží pouze o procento, vyvrací, nabídkový a poptávkový šok je podle něho příliš vysoký. Obává se také, že státy současnou situaci využijí k dalším regulacím a uzurpování další moci. Z vládní pomoci má tak velký strach. Kritizoval i „maláčovský způsob pohledu“, což je „slibování každému všechno“. Velký problém nyní profesor Klaus spatřuje u nabídkové strany ekonomie, ta totiž pocítí přerušení jednotlivých vazeb mezi zeměmi.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
